Londýn - Biliony dolarů, ukryté v daňových rájích, by bez problémů vyřešily krizi, která od roku 2008 otřásá světem. I za hluboké recese do nich bohatí lidé převáděli astronomické částky, které dále zmnožili díky nezdaněnému zisku z investic do cenných papírů.

Podle odhadů nevládní organizace Tax Justice Network je v daňových rájích, ať už to jsou Bahamské ostrovy, Seychely, či Lichtenštejnsko, ukryto něco mezi 21 a 32 biliony dolarů (tedy více než dvojnásobek HDP Spojených států).

V poslední podobné studii, kterou organizace sídlící v Londýně sestavila v roce 2005, to přitom bylo 11,5 bilionu dolarů.

"Majetkové nerovnosti jsou mnohem, mnohem horší, než ukazují oficiální statistiky," říká spoluautor studie John Christensen, citovaný deníkem The Guardian. "Nová data ukazují, že v uplynulých třech desetiletích proudily na zahraniční konta malé skupiny extrémně bohatých lidí obrovské částky."

Studie, kterou vedl někdejší hlavní ekonom renomované nadnárodní poradenské společnosti McKinsey James Henry, se opírala o data Mezinárodního měnového fondu (MMF), Banky pro mezinárodní platby (BIS), OSN i centrálních bank řady zemí světa.

Odhad částek uschovaných v daňových rájích prováděla Tax Justice Network na základě portfolia hotovostních aktiv, která mají k dispozici velcí investoři.

Jen zdanění zisku by vyneslo 189 miliard

Podle Henryho peníze uložené v daňových rájích patří přibližně deseti milionům boháčů. Polovinu celkové částky pak kontroluje necelých sto tisíc těch nejmajetnějších z nich.

Okolo devíti miliard dolarů je navíc schováno na offshorových kontech zbohatlíků z přibližně 140 rozvojových zemí, kteří ke svým majetkům přišli více než podivným způsobem.

Patří k nim i rodiny bývalých diktátorů, jako tomu je v případě svrženého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího či jeho egyptského protějšku Husního Mubaraka.

Z Nigérie, bohaté na ropu, odteklo do zahraničí od 70. let minulého století 300 miliard dolarů, z Pobřeží slonoviny dalších 141 miliard.

Do daňových rájů ale převáděli a převádějí peníze také milionáři z USA a západní Evropy, kteří ke svému bohatství přišli s využitím infrastruktur budovaných z peněz daňových poplatníků a s pomocí vesměs levné pracovní síly, kterou ve svých korporacích a firmách zaměstnávali.

Nezdaněné zůstávají nejenom původní částky, jež do zemí nespolupracujících či málo spolupracujících s mezinárodními finančními institucemi převedli, ale také peníze, které do daňových rájů uniklý kapitál později vygeneroval.

Tax Justice Network spočetla, že jen třicetiprocentní zdanění zisku, vytvořeného tříprocentním úrokováním 21 bilionů USD, by vyneslo za rok 189 miliard dolarů.