Milionové město má školy, nemocnice i kostely. Na mapách ale ještě nedávno neexistovalo

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
1. 6. 2016 15:14
Na světě ještě stále existují místa, která nenajdete na žádné z dostupných map. Ve většině případů jde o obydlené oblasti v rozvojových zemích. Když se na takovém místě přihodí zemětřesení nebo se začne šířit nebezpečná nemoc, humanitární organizace se na místě orientují jen pomocí navigace místních lidí nebo nepřesných, ručně kreslených map. Proto vznikla iniciativa Missing maps. Na zaplnění bílých míst na mapách pracuje spolu s dobrovolníky z celého světa. Zapojit se z pohodlí svého domova může každý, kdo má přístup k internetu.
Humanitární pracovníci musí často spoléhat na ručně kreslené mapy.
Humanitární pracovníci musí často spoléhat na ručně kreslené mapy. | Foto: Lékaři bez hranic (MSF)

Praha - I v 21. století stále ještě existují místa, která nejsou zmapovaná. Nejde přitom o geograficky těžko dostupné lokality.

Naopak - jsou to místa často hustě zalidněná. Na mapách přesto jako by neexistovala.

Uprchlické tábory, slumy, vesnice nebo třeba i celá města žijící vlastním životem, která nikde na mapě nenajdete.

Aby mezery zaplnila, vznikla iniciativa Missing maps. S pomocí dobrovolníků z celého světa zakreslují její zakladatelé - ve stylu dobrodruhů z dob minulých - do map místa, která nikdo před nimi nezmapoval.

Funguje od konce roku 2014 a technicky se opírá o projekt OpenStreetMap. "Můžete si to představit jako kombinaci Google maps a Wikipedie," vysvětluje Jan Böhm z české kanceláře Lékařů bez hranic (MSF).

Právě tato organizace, která spolu s Mezinárodním Červeným křížem stojí za jeho vznikem ve Velké Británii, se projekt rozhodla rozjet i v České republice.

Důvody jsou jasné: Lékaři bez hranic často pracují právě v oblastech, kde mapy k dispozici nejsou.

Maratony v mapování

Pomáhat dokreslovat mapy může téměř každý. Stačí mít připojení k internetu.

Dobrovolníci si na webu OpenStreetMap najdou místo, které je na první pohled prázdné, a podle satelitních snímků do něj zakreslí silnice a domy podle návodu.

Během pár minut tak zjednoduší práci lékařům a humanitárním pracovníkům, kteří zasahují na místech, kde se například šíří epidemie. Nebo kde došlo k přírodní katastrofě.

Tým MSF děkuje všem dobrovolníkům, kteří s epodíleli na tvorbě mapy města Bunia v DRK.
Tým MSF děkuje všem dobrovolníkům, kteří s epodíleli na tvorbě mapy města Bunia v DRK. | Foto: Lékaři bez hranic (MSF)

"Takových míst je spousta. Na dostupných online mapách to vypadá, že třeba na konkrétních místech Demokratické republiky Kongo nic není, ale my tam přitom působíme. Pomáháme statisícům lidí a nemáme čeho se chytit," říká Jan Böhm.

Tým MSF proto sestavil seznam prioritních oblastí, které by se měly zmapovat co nejdříve.

"Dobrovolníci kdekoliv na světě se sejdou a na základě satelitních snímků překreslují a vytvářejí mapu konkrétního prostředí," vysvětluje, jak fungují takzvané "mapathony" - maratony ve vytváření map. Workshop, kde se dobrovolníci práci naučí, se už konal i v Praze.

Opravené mapy posléze kontrolují mapoví validátoři, což jsou zkušení tvůrci map. Ti dokážou identifikovat případné chyby.

Poslední fáze se účastní lidé přímo na místě, kteří dělají korekci map tak, že do nich přidávají lokální názvy.

Kongo od psacího stolu

Tímto způsobem vzniká i mapa krajského města Bunia v Demokratické republice Kongo, kde působí Lékaři bez hranic.

V rychle se rozvíjejícím městě chybí mapy, zato v něm dlouhodobě existuje riziko výskytu cholery. Bez znalosti a orientace v prostředí se však šíření nákazy dá jen velmi těžko zabránit.

Podobně vznikla i mapa jednoho z největších slumů na světě.

Kibera leží na okraji keňského hlavního města Nairobi a žije v ní více než jeden milion obyvatel. Nachází se v ní několik škol, nemocnic a kostelů, ale ještě před několika lety by ji nikdo na mapě nenašel.

"Zapojit se do projektu a mapovat může každý sám doma. Je to věc, kterou po krátkém zaučení zvládne každý a návody jsou dostupné online," popisuje Jan Böhm.

"Pole působnosti je obrovské a nedá se určitě očekávat, že by práce byla v dohledné době hotová," dodává.

Každý měsíc teď bude jeden mapathon pod záštitou MSF probíhat v Praze. Postupně se dostane i do dalších měst v České republice.

Člověk si nedovede představit, jak daleko musí matka s dítětem v Jižním Súdánu jít do nemocnice, jde o život, říká Jitka Kosíková z Lékařů bez hranic | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Počet poštovních zásilek ze zemí mimo EU se v celním řízení od července až ztrojnásobí

Počet poštovních zásilek ze zemí mimo Evropskou unii, které podléhají celnímu řízení, se od července až ztrojnásobí. Důvodem jsou nová pravidla EU, podle kterých je nutné i za zásilky s hodnotou do 22 eur odvádět DPH. Vyplývá to z vyjádření zástupců Celní správy a České pošty na čtvrteční tiskové konferenci.

Loni prošlo celním řízením okolo 18 milionů poštovních zásilek, o rok dříve to bylo 28 milionů. Pokles způsobila pandemie koronaviru. Podle generálního ředitele Romana Knapa pošta v současnosti denně doručuje 30 000 až 50 000 zásilek, které budou podléhát celnímu řízení.

V současné době zásilky nízké hodnoty prochází jednoduchým celním řízením, které zajišťuje poštovní operátor či přepravce. Příjemce zásilky nemusí prakticky nic řešit a objednané zboží je mu přímo poštovním operátorem nebo expresním přepravcem doručeno. Nově bude muset příjemce podávat elektronické celní prohlášení. To se dosud vztahovalo na balíky s cenou od 22 do 150 eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy