Nikdo jiný než dobrovolníci tu práci neudělá. Běžencům pomáhají v řeckém Idomeni i Češi

Martin Biben
8. 3. 2016 15:15
K řeckému Idomeni, vesničce se zhruba dvěma sty obyvatel, přicházejí denně stovky uprchlíků. S nadějí, že se jim podaří překročit hranici do Makedonie a budou moci pokračovat dál do vysněného Německa či Švédska. Skopje ale rozhodlo, že bude pouštět jen pár desítek uprchlíků denně, navíc Syřanů z válečných oblastí. A tak se poblíž přechodu Idomeni-Gevgelija tísní už přes 20 000 lidí. V neděli na místa, kde nyní hrozí humanitární katastrofa, dorazili první čeští dobrovolníci.
Distribuce jídla v Idomeni na řecko-makedonských hranicích, kde čekají tisícovky běženců.
Distribuce jídla v Idomeni na řecko-makedonských hranicích, kde čekají tisícovky běženců. | Foto: Reuters

Idomeni - Upozornili na sebe loni na podzim na srbsko-chorvatské hranici u vesnice Bapska.

Ve chvílích, kdy se na větrném návrší kupily tisíce uprchlíků, byli lidé v oranžových reflexních vestách s nápisy Czech team jedinou skupinou, která dokázala prochladlým a vyčerpaným poutníkům pomoci.

Pozornost jim tehdy věnovaly i zahraniční televize, reportáž o nich vysílal například první chorvatský kanál.

Nyní dorazili do řeckého Idomeni. "Je nás tu zatím deset, další přijedou příští víkend, míří sem i česká skupina z ostrova Lesbos," říká lékařka Markéta Horská, která má za sebou mimo jiné dobrovolnické mise na Balkánu.

Přímo v táboře, v malých stanech pro tři čtyři lidi i větších až pro sto padesát, nyní podle údajů Lékařů bez hranic (MSF) přebývá 13 500 uprchlíků. Přitom původně byla kapacita tábora jen pro 2000 lidí. Ve dvou blízkých armádních kempech asi osm tisíc.

Další lidé kempují divoce v okolí tábora, ti šťastnější přebývají v penzionech a hotelech.

Přestože na místě působí organizace jako Lékaři bez hranic, Červený kříž či UNHCR, nedostatek se týká téměř všeho. Jídla, zdravotní pomoci, hygieny i teplého oblečení. "I když je právě teď přes den teplo, jsem v tričku s krátkým rukávem, v noci se ochladí pod pět stupňů. Dnes v noci má navíc pršet," říká Horská.

Nedostatek informací vyvolává zmatek

Největší napětí vyvolává nedostatek informací. Lidé sice při příchodu dostávají čísla, podle kterých mohou zhruba vypočítat, kdy na ně přijde řada. Nikdo ale netuší, kdy těžkooděnci na obou stranách hranice zvednou závoru a kolika lidí se to bude týkat. V neděli to bylo pouze 350 šťastných.

"Je tu zmatek. Pouští už jen Syřany a Iráčany z některých provincií, kde se bojuje, například lidé z Bagdádu a Homsu nemají šanci. Nabídneme vedení UNHCR, že bychom zbudovali informační cedule, stánek, kde by se lidé dozvěděli nejen to, kdy mají šanci odejít, ale i kde se jim dostane lékařské péče," říká lékařka.

Kromě toho by se Češi chtěli podílet na vzniku mobilní lékařské jednotky a zapojit se do řízení skladu a distribuce oblečení.

Jak vlastně česká účast v Idomeni vznikla? "Lidé viděli, že je tam třeba jet, tak se na sociálních sítích dohodly první skupiny a vyjely. Další vyrazí za deset dnů až dva týdny," uvedla koordinátorka českých dobrovolníků Petra Quirke. "Navíc nikdo jiný než dobrovolníci tuhle práci neudělá," poznamenala Horská.

Zatím není jasné, zda se Češi zapojí do práce humanitárních organizací, které již v Idomeni působí, nebo vytvoří, podobně jako v Bapske či srbském Preševu a Šidu, strukturu vlastní. "Nechceme dělat nějakou práci pro práci, přizpůsobíme se situaci a uděláme, co je třeba," řekla Quirke.

Kolem hraničního přechodu Idomeni se nyní nachází asi 60 procent z celkového počtu migrantů v celém Řecku. Guvernér řecké provincie Centrální Makedonie už vyzval vládu, aby v oblasti vyhlásila výjimečný stav.

Fotografie a komentář fotografa Jana Šibíka z jeho šesti cest za uprchlíky po Evropě. | Video: Jan Šibík
 

Právě se děje

Další zprávy