Řím - Roztržka v rámci vládní strany doutnala již řadu měsíců. Ve čtvrtek večer soudek prachu, na němž seděl italský premiér Silvio Berlusconi, explodoval.
V pátek předseda parlamentu a vůdce někdejší postfašistické Národní aliance Gianfranco Fini oznámil, že opouští vládní Lid svobod (PdL)a zakládá vlastní stranickou frakci. Společně s ním odchází 34 poslanců a Berlusconi tak nemá jistou parlamentní většinu.
Finiho, který již delší čas kritizoval Berlusconiho nedemokratické praktiky, premiér ve čtvrtek označil za zrádce, jenž se snaží podkopat jednotu vládní strany.
Předseda parlamentu ale nedělal nic jiného, než že poukazoval na způsob, jakým premiér opakovaně protěžuje své oblíbence. Berlusconiho navíc donutil zmírnit dopad nedávno přijatého "náhubkového zákona" zakazujícího zveřejňování policejních odposlechů v tisku.
Trval také na tom, že poslanci a ministři, kteří čelí soudnímu vyšetřování, by měli složit své funkce.
To se týká i samotného premiéra, který obviněním z korupce čelí prakticky po celou svou politickou kariéru.
Sebevědomý premiér
V šestsettřicetičlenném parlamentu by Berlusconiho Lidu svobod zůstalo po odchodu Finiho stoupenců 330 poslanců a musel by se v případném hlasování o nedůvěře opřít o 36 legislativců z řad křesťanskodemokratické Unie středu (UdC). A jejich podporu vůbec nemá jistou.
Levicová Demokratická strana (PD) proto již hovoří o pádu vládu a těší se na předčasné volby.
Berlusconi jako vždy hýří sebevědomím. "Žádné nebezpečí neexistuje," prohlásil na tiskové konferenci konané ve čtvrtek večer. "Máme stále většinu."
Faktem zůstává, že zřejmě žádný premiér v Evropě nečelil tolika skandálům a obviněním z korupce jako on. Berlusconi, který byl již několikrát odsouzen a pokaždé znovu zproštěn viny, ale všechny útoky na svou osobu ustál. Přede dvěma lety si ovšem pro jistotu nechal parlamentem odhlasovat imunitu před soudním stíháním.
Rozhodnou centristé
To, že PdL má stále většinu, ale vůbec není jisté. Premiérova popularita neustále klesá a zájem na předčasných volbách má nejenom Demokratická strana, ale také v průzkumech neustále sílící Unie středu.
Ta po pádu tradičních velkých stran v zemi, křesťanských demokratů a socialistů, který nastal po velké korupční aféře Tangentopoli počátkem devadesátých let, hraje roli jazýčku na vahách politické stability.
A Berlusconiho může zradit také jeho hlavní spojenec, šéf koaliční Ligy severu Umberto Bossi. Tak, jak to ostatně udělal již v roce 1994.
Na páteční tiskové konferenci Fini připustil, že jeho frakce "Národní akce" podpoří vládu v případě "rozumných zákonů", nebude však váhat vyslovit jí nedůvěru, pokud předloží "nespravedlivé návrhy či ty, které škodí veřejnému zájmu".
Hlavní slovo v celém sporu nakonec bude mít prezident Giorgio Napolitano. Pokud zjistí, že situace je neudržitelná, může podle ústavy jmenovat úřednický kabinet. Řádné volby se v zemi mají konat v roce 2013.
