Zmrazení vstoupí v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je rok výstavby před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Zohledněny budou také následný růst cen nájemného i vybavení bytu.
Proti plánům radnice se ostře ohradili křesťanští demokraté (CDU), svobodní demokraté (FDP) i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Podle německého realitního sdružení IVD se vedení Berlína, který je vedle německé metropole zároveň spolkovou zemí, vydává zpět na cestu socialistické bytové politiky.
Šéf asociace německých měst (DST) Burkhard Jung dnes podle DPA řekl, že chápe, proč Berlín hledá na bytovém trhu nová řešení, zároveň se ale obává, že zastropování nájmů povede k útlumu investic do bytů. Podle Junga je třeba připravit spíše celý soubor opatření, kdy by komunál vyčlenil nové plochy k výstavě a urychlil plánování, výstavba se také musí finančně zefektivnit a do nájemního vztahu je třeba vnést více jistot.
Podnikatelé ve výstavbě a správě bytů se již obrátili otevřeným dopisem na berlínský Senát, vládu města, kterou vedle sociálnědemokratického starosty Michaela Müllera tvoří dalších deset členů, aby zastropování nájemného odmítl kvůli očekávaným hlubokým dopadům na hospodářství i společnost.
Berlínský svaz nájemníků podle portálu Wirtschafts Woche postoj berlínské koalice naopak vítá a označuje ho za historicky ojedinělou šanci, že se spolkové země odhodlají k veřejně-právní cenotvorbě nájmů. Svaz očekává, že mnoho nájemníků dosáhne na snížení činže, zároveň ale počítá s odporem pronajímatelů.
Berlín se po sjednocení Německa v roce 1990 stal populárním místem k životu především kvůli podprůměrným cenám bydlení. Výrazný zájem o byty a přistěhovalectví ale vedly k tomu, že nájmy velmi vzrostly, což snížilo dostupnost bydlení.
