Volby mají potvrdit v čele země prezidenta Alexandra Lukašenka. Kandiduje už potřetí, to když si vymohl v referendu možnost kandidovat znova.
Západ jej nazývá "posledním evropským diktátorem" a hrozí sankcemi, prokáže-li se, že volby budou zmanipulované.
Opozice v čele s Alexandrem Milinkevičem mezitím vyzvala lid k mírumilovné revoluci po vzoru Ukrajiny, Gruzie nebo Kyrgyzstánu.
Protesty
Prezident však žádnou revoluci nepřipustí. Bylo vydáno nařízení, podle kterého se v den voleb nesmí konat žádná demonstrace. Při případném neuposlechnutí, můžou být aktéři obviněni z terorismu.
Milinkevič, společně s druhým opozičním kandidátem Kozulinem těsně před volbami oznámili, že vytvořili "společnou frontu proti státnímu teroru".
"Zaručuji, že nebude žádný státní převrat," řekl Lukašenko v projevu vysílaném ve státní televizi."Nebudou násilně obsazeny budovy a blokovány ulice," dodal.
Opoziční kandidáti však řekli, že se zúčastní demonstrací v závěru hlasování v neděli večer. "Čím více nám vyhrožují silou, tím budou protesty silnější.
Nemáme strach," zdůraznil Milinkevič. "Jsme proti revoluci, proti prolévání krve. Změna je však nutná," upozornil Kozulin.
Volby už začaly
Vítězství Lukašenka v prezidentských volbách mají zajistit také lístky vhozené do uren v takzvaném předtermínovém hlasování.
Podle úřadů je hlavním cílem předčasného hlasování vyšší účast. Umožní však také více hlasů automaticky přičíst Lukašenkovi, tvrdí opozice.
K předčasným volbám totiž musejí třeba vojáci a další státní zaměstnanci, kterým je doporučováno, jak mají hlasovat.
Podle ústřední volební komise v předčasných volbách odevzdala hlas už asi pětina ze zhruba sedmi milionů voličů.
Právě tyto lístky budou zřejmě tvořit základ Lukašenkova volebního vítězství. Další hlasy získá od těch Bělorusů, kteří nevěří v jinou možnost.
Předvolební kampaň
Podle sociologických průzkumů je Lukašenkovi přisuzováno vítězství. Běloruská agenura tvrdí, že získá 70 procent hlasů, ruská 60 procent a třetí nezávislá hovoří o 44 procentech. Sociologické průzkumy neregistrovaných agentůr jsou však v zemi zakázány.
Lukašenko měl během kampaně takřka neomezený prostor v médiích. Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v nich zabíral 94 procent času, zatímco jeho protikandidáti se museli spokojit s šesti procenty.
Režim kladl opozici také další překážky. Policie zabavila kamion s 250 000 výtisky nezávislého listu Narodnaya Volya, opoziční kandidát Kozulin byl zase na začátku května tajnou službou KGB fyzicky napaden a držen 10 hodin ve vězení.
Bělorusko a svět
"Pro dodržení ústavy budou přijata nezbytná opatření," řekl v pátek Lukašenko. Zahraničním pozorovatelům z řad OBSE v Bělorusku vzkázal, aby nepřekračovali své pravomoci. V roce 2001 pozorovatelé označili Lukašenkovo znovuzvolení za nedemokratické.
Americký Bílý dům dnes vyjádřil znepokojení nad zprávami o represích vůči opozici v Bělorusku již před volbami. Mluvčí Scott McClellan řekl, že "cesta nastoupená běloruskou vládou nesměřuje k demokracii". Dodal, že USA "zůstávají na straně běloruského lidu, který chce žít ve svobodě".
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Javier Solana dnes vyslovil pobouření nad tím, že běloruské úřady shazují na opozici a zahraniční vlády, které ji podporují, odpovědnost za případné nepokoje během voleb.
Upozornil, že garantovat bezpečnost a právo má běloruská vláda. Zároveň varoval před tvrdou reakcí mezinárodního společenství na případné násilí podniknuté proti demonstrantům a disidentům.
Belgický ministr zahraničí Karel De Gucht, který je v současnosti výkonným předsedou OBSE, ostře odsoudil "pronásledování a zatýkání opozičních kandidátů a jejich stoupenců". Postavil se i proti "ostatním formám zastrašování ze strany běloruských úřadů".
