Brusel - Zatímco jiné státy zpřísňují své imigrační politiky a přistěhovalcům uzavírají hranice, Belgie se nyní rozhodla k opačnému kroku.
Chce usnadnit legalizaci pobytu cizincům, kteří na území Belgie dlouhodobě žijí a pracují. Podle serveru Euroaktiv to oznámil po více než ročním lopotném jednání belgický premiér Herman Van Rompuy.
V rámci programu, který poběží od 15. září do 15. prosince, si budou moci lidé žijící na území tohoto desetimilionového státu zlegalizovat svůj pobyt.
Podle premiéra se však nejedná o "masivní legalizaci pobytu cizinců", proti čemuž několik členských států EU, jako například Francie, otevřeně vystupuje.
Vazby k zemi
Nejspornějším a nejvíce diskutovaným bodem projektu byl počet lidí, kteří by si potenciálně mohli o legální statut požádat.
Zpočátku se počítalo s bezmála 50 000 až 100 000, striktní podmínky udělení legálního postavení v zemi však počet úspěšných žadatelů srazí na 25 000. Alespoň to tvrdí belgické úřady.
Infobox
- Legalizace pobytu cizinců neboli regularizace pomáhá regulovat nelegální migraci. Rovněž zlepšuje boj proti šedé ekonomice, jelikož z nelegálních přistěhovalců velkou část tvoří lidé, kteří v zemi pobývají dlouhodobě, mají zaměstnání, rodinu a děti docházející do místních škol.
- K regularizaci přistoupilo podle serveru migraceonline.cz v minulosti i Španělsko a Itálie. Za vlády Silvia Bersluconiho však italská vláda přijala přísná opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví, včetně regularizace. Téma pobytu cizinců na území Itálie dominovalo v období před volbami do europarlamentu.
- Francie proti masivní legalizaci pobytu cizinců otevřeně vystupuje. Během francouzského předsednictví EU navrhla Paříž regularizaci jako takovou zakázat. To však neprošlo.
Žadatelé o legální statut musí totiž prokázat, že k dané zemi mají opravdové vazby a do belgické společnosti jsou integrováni.
Kromě zajištěného zaměstnání budou muset zájemci o legální statut prokázat jazykové znalosti (francouzštiny či vlámštiny) a v případě potřeby i účast v kurzech čtení a psaní. Děti žadatelů by také měly řádně chodit do škol.
Pokud uspějí, získají potřebné dokumenty, které je budou opravňovat k legálnímu pobytu a práci v zemi.
Francouzi proti Vlámům
Podobný projekt proběhl v letech 2000-2002, kdy si pobyt zlegalizovalo několik tisíc na území Belgie nelegálně pobývajících cizinců i "legálních" žadatelů o azyl. Belgii se tehdy podařilo významně snížit počet lidí zaměstnaných načerno, zlepšit životní podmínky migrantů, snížit kriminalitu aj.
I tentokrát s legalizací cizinců většina belgických politických stran souhlasila. Přesto se objevilo několik výhrad, při kterých se projevila rozdělenost země na vlámské a francouzské politické strany.
Podle frankofonní partaje Ecolo má program mnoho nedostatků, z nichž nejvýznamnější je neexistence speciálně vytvořeného útvaru, který by se celým procesem zabýval.
Nacionalisticky laděná Nová vlámská aliance N-VA, která v posledních volbách do europarlamentu vyhrála jedno křeslo, celý projekt zavrhla.
Předák N-VA Bart de Wever prohlásil, že francouzská část Belgie si prosadila svou, zatímco návrhy na změny ze strany Vlámů byly zamítnuty. N-VA dále varuje, že vláda "určitě počítá s dalšími vlnami legalizací pobytu cizinců".
Úvodník v belgickém deníku De Standaard vidí hojně medializovanou záležitost jinak:
"Je to mnoho povyku pro nic. Vláda opět nedefinovala jasná kriteria azylové politiky... Ministři zkrátka odvedli jen poloviční práci," míní De Standaard.
