Rangún - Desítky tisíc muslimských Rohingů každý den prchají před pronásledováním v Barmě. Jen za poslední den jich do sousedního Bangladéše přišlo přes 35 000.
Muži, ženy i děti. Mnozí z nich zranění. Jejich počet podle OSN stoupl za posledních 12 dní na 146 000.
Podle velitele bangladéšské pohraniční stráže Manzurula Hasana Khana někteří z nich přicházejí se střelnými ranami.
Dvě děti a jedna žena měly na těle dokonce znaky poranění od nášlapné miny, píše agentura AFP.
Všichni se totiž na hranice dostali bez jedné nohy.
Co přesně na své cestě barmští uprchlíci prožívají, ale momentálně není jasné. Novináři ani humanitární organizace včetně OSN nemají do oblasti na severozápadě Barmy, kde Rohingové žijí, přístup.
Agentura Reuters dokonce s odvoláním na nejmenované bangladéšské vládní činitele píše o hranici zaminované barmskými vládními jednotkami.
AFP Graphic and factfile on Myanmar's stateless Rohingya Muslim minority pic.twitter.com/jZX6yws26y
— AFP news agency (@AFP) August 28, 2017
Další tisíce Rohingů pak uvázly mezi hranicemi Barmy a Bangladéše na takzvaném území nikoho.
Bez jídla nebo léků přebývají celé rodiny i s malými dětmi v džungli v provizorních přístřešcích. Ani tam se humanitární pomoc nedostane.
Jsou to dezinformace
Situaci sleduje téměř celý svět.
Mimo jiné i proto, že k násilí a pronásledování muslimského obyvatelstva dochází před očima barmské nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij.
Ta má nyní v zemi oficiální pozici státní poradkyně a prezidentské mluvčí, neoficiálně je ale nejdůležitější političkou v Barmě.
Su Ťij se k událostem poprvé vyjádřila ve středu. Zprávy o současné situaci v Arakánském státě označila podle BBC v telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem za "vrchol ledovce dezinformací".
Podle bývalé barmské disidentky se v médiích objevují falešné zprávy, které mají za cíl vyvolat nepokoje a podpořit zájmy teroristů.
Sama nedávno podpořila zásah armády během nepokojů, které na konci srpna vyvolaly vlnu násilí a současný exodus muslimů ze země.
Bývalá disidentka trvá na tom, že její vláda začala bránit "všechny obyvatele" příhraničního regionu. "Víme velmi dobře, lépe než většina, co znamená porušovat lidská práva a demokratickou ochranu," prohlásila barmská politička rezolutně.
Su Ťij v úterý kritizovala i Malála Júsufzajová, rovněž nositelka Nobelovy ceny míru. Teprve 20letá bojovnice za lidská práva z Pákistánu bývalou disidentku vyzvala, aby vládní zákroky proti Rohingům rázně odsoudila.
Malala Yousafzai calls on #Myanmar leader Aung San Suu Kyi to condemn "shameful" treatment of #RohingyaMuslims https://t.co/pgBrU3HbHx 📷:AP pic.twitter.com/5M7oQIjGkO
— ABC News (@abcnews) September 4, 2017
"Během několika posledních let jsem opakovaně toto tragické a ostudné zacházení odsoudila a stále čekám, že moje kolegyně, laureátka Nobelovy ceny, udělá to samé," cituje Malálu americká stanice CNN.
Muslimští povstalci proti barmské armádě
Rohingů žije na severozápadě Barmy podle odhadů asi 1,1 milionu.
V roce 2016 tam začala působit povstalecká skupina Rohingská armáda spásy (Arsa). Právě tu barmská vláda v čele se Su Ťij považuje za teroristy.
Arsa začala v poslední době útočit na několik desítek barmských policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 lidí.
Podle informací britského listu The Guardian Arsa v poslední době sílí. Získává si podporu jak místního obyvatelstva, tak i okolních muslimských států.
Uprchlíci, kteří přicházejí do Bangladéše, údajně tvrdí, že povstalci obdrželi finanční pomoc od skupin z Malajsie, Pákistánu nebo Afghánistánu.
“New satellite imagery shows level of devastation in #Rakhine may be far worse than originally thought," warns @hrw https://t.co/ks62OjAEzt pic.twitter.com/9gJHBVa1WT
— Phelim Kine 林海 (@PhelimKine) September 4, 2017
Barmské úřady viní Rohingy a Arsu ze žhářství a zabíjení civilistů.
Organizace na ochranu lidských práv ale popisují pravý opak. Podle nich stojí za vypalováním domů a vraždami civilistů barmská armáda, která se snaží muslimy ze země vyhnat.
Organizace Human Rights Watch s odkazem na satelitní snímky tvrdí, že barmská armáda vypaluje celé rohingské vesnice.
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické zemi dlouhodobé diskriminaci.
Vláda jim odpírá občanství, neuznává je ani jako etnickou menšinu a považuje je za nelegální přistěhovalce, kteří přišli ze sousedního Bangladéše v dobách britské koloniální nadvlády.
Rohingové přitom žijí v Barmě už po celé generace. "Pokud tedy není jejich domovem Barma, kde jinde je?" ptá se jejich pákistánská zastánkyně Malála Júsufzajová.
