Praha - Především hospodářské vztahy ve světle ekonomické krize by měly vévodit dnešnímu pražskému summitu Evropské unie s Čínskou lidovou republikou. Program vrcholné schůzky by ale mohly poznamenat i čerstvé události v Barmě, neboť Peking je nejbližším spojencem tamního vojenského režimu a prakticky jedinou silou, která má na rozhodování generálů nějaký vliv.
Minulý týden junta obvinila vůdkyni barmské opozice Aun Schan Su Ťij z porušení podmínek domácího vězení, jelikož v jejím domě v Rangúnu, kde je už šest let trvale internována, dva dny pobýval americký občan.
Ten předtím do přísně střežené vily nikým nepozorován pronikl přes jezero Inya. Su Ťij, která nezvaného hosta vzhledem k jeho žalostnému stavu nechala v domě dvě noci přespat, byť mu podle slov jejího právníka jasně naznačila, že ji jeho přítomnost kompromituje, kvůli tomuto incidentu nyní čelí hrozbě až pětiletého vězení.
EU, která opakovaně volá po propuštění všech politických vězňů v zemi v čele se Su Ťij, letos v dubnu prodloužila vůči barmskému režimu ekonomické sankce. O jejich případném zpřísnění, které se vzhledem k poslednímu vývoji dostalo na pořad dne, zatím nebylo rozhodnuto.
Součástí stávajících sankcí je zákaz vydávání víz představitelům barmské vlády, zmrazení jejich bankovních kont nebo embargo na vývoz zbraní pro evropské země.
Petice AI: Jednejte o lidských právech
V pondělí také česká pobočka mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) v čele s poslankyní za stranu Zelených Kateřinou Jacques předala premiérovi Janu Fischerovi výzvu s názvem „Mlčení je souhlas". V ní AI vyzývá EU, aby se palčivá otázka lidských práv v Číně a zejména pak neutěšená situace v Tibetu dostala na středeční jednací stůl. Premiér slíbil, že si petici pozorně přečte.
"Potom si udělám úsudek, co v rámci bilaterálního jednání mého, které navazuje na vlastní summit, je možné pro tu věc udělat," cituje Fischera ČTK.
Petici podpořil i bývalý prezident Václav Havel, který už dlouhá léta EU kritizuje za to, že upřednostňuje dobré ekonomické vztahy s nedemokratickými režimy před lidskými právy. Prezident Klaus se se zástupci AI odmítl setkat či otázku lidských práv v Číně jakkoli komentovat.
Čína je největším obchodním partnerem Barmy a zásadně se staví proti jakýmkoli zásahům do politiky barmské junty. V lednu 2007 spolu s Ruskem v Radě bezpečnosti OSN vetovala rezoluci, jež měla za cíl přimět generály k obnovení demokracie v zemi.
„Pokud bude Čína nad Barmou držet ochrannou ruku, ničeho v Barmě nedosáhneme," cituje představitele na externí komunikaci EU portál EUobserver.
Ekonomika má přednost
Více než lidská práva se však během vrcholných jednání na přetřes dostanou čínsko-evropské ekonomické vztahy.
Nerovnoměrnost vztahů je zjevná. Zatímco Čína do Evropy vloni dovezla zboží v hodnotě bezmála 250 miliard eur, Evropa do Číny vyvezla produkty za pouhých 78,5 miliardy eur.
Druhým důležitým bodem jednání bude i nová mezinárodní dohoda o klimatických změnách, která by měla nahradit Kjótský protokol platný do roku 2012. EU na sebe vzala závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 procent a ráda by přiměla země třetího světa, aby následovaly její příklad a emise snížily o 15-30 procent. Pro Čínu coby největšího znečišťovatele životního prostředí na světě jsou podobné závazky příliš náročné.
Summit EU-Čína se koná pravidelně každý rok již od roku 1998 s výjimkou loňského roku, kdy Čína na poslední chvíli jednání s EU odřekla na prostest proti tomu, že se francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který tou dobou sedmadvacítce šéfoval, krátce předtím setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Toho Peking považuje za separatistu a veřejného nepřítele Čínské lidové republiky.
Summitu bude předsedat prezident Václav Klaus a zúčastní se jej také předseda Evropské komise José Barroso a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Za čínskou stranu bude přítomen premiér Wen Ťia-pao.
