Atény - Když po prvním čtvrtletí tohoto roku hlásilo řecké ministerstvo financí v některých sektorech až o pětinu nižší daňové příjmy, bylo zřejmé, že s plněním státního rozpočtu bude mít vláda v Aténách velké problémy.
Ještě v létě odhadovala trojka složená ze zástupců Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, že pokud chce Řecko splnit plán snižování svého dluhu, musí v příštích dvou letech uspořit nejméně 11,5 miliardy eur.
Teď je však jasné, že to musí být nejméně dvacet miliard.
Pro vládu premiéra Antonise Samarase to znamená, že bude muset opětovně krátit důchody i mzdy státních zaměstnanců, a to o šest až dvacet procent.
To se ale nelíbí řadovým Řekům. Na dnešek znovu vyhlásili generální stávku a vyšli do ulic.
Řecko se zastavilo, v zemi nefunguje téměř nic. V centru Atén demonstrovalo na padesát tisíc lidí při největším protestu proti vládním úsporám, který země zažila od letošního května. Policie se přitom střetla s mladými radikály, kteří na ni házeli zápalné lahve.
"Touto stávkou vysíláme varovný signál vládě i trojce," citovala agentura Reuters Jorgose Harisise z odborové centrály zaměstnanců veřejného sektoru ADEDY. "Úspory neprojdou, ani když se pro ně vysloví parlament, protože dny této vlády jsou sečteny."
Dosavadní úsporná opatření jen dále srazila spotřebu a přispěla k tomu, že řecké HDP se letos propadne o dalších sedm procent.
K výzvě se připojila i centrála zaměstnanců soukromých firem GSEE.
Řecko už nemá kde brát
Zavřeny zůstanou státní úřady, školy, stejně jako banky. Zastavil se provoz na letištích, přerušena byla vlaková i autobusová doprava, nemocnice přijímají jen naléhavé případy. Stávka se tedy dotkne i turistů, kteří do Řecka vyrazili na podzimní dovolenou.
Vláda nasadila do centra Atén, kde se čekají největší protesty, na tři tisíce policistů. V úterý večer musela rozzuřené demonstranty před parlamentem v Madridu - taktéž protestující proti úsporným opatřením vlády - rozhánět obušky a slzným plynem španělská policie.
Při protestech bylo zraněno šedesát osob, polovinu z nich tvořili právě policisté.
Řecko na rozdíl od Španělska už ale nemá kde brát. Jeho hlavní věřitelé včetně Německa jsou navíc čím dál víc přesvědčeni, že zemi by nepomohl ani návrat k drachmě, protože by to mohlo destabilizovat celou eurozónu.
"Už nemůžeme dále, krvácíme," tvrdí čtyřiapadesátiletá učitelka a matka čtyř dětí Dina Kokuová, která si musí vystačit s tisícovkou eur hrubého měsíčně.
Jako nejschůdnější řešení neustále se zhoršující situace v zemi se proto nabízí odpuštění zbývající části řeckého dluhu. Ten činí přibližně 260 miliard eur a každým dnem narůstá.
Zatímco na začátku hospodářské recese před pěti lety představoval hrubý domácí produkt Řecka přibližně 215 miliard eur, letos je to podle odhadů už jen 170 miliard. Rozpočtové příjmy jsou proto čím dál nižší a nepomáhají ani finanční injekce od EU.
Sanaci státního rozpočtu neumožnilo ani zmrazení důchodů či dvacetiprocentní snížení platů státních zaměstnanců.
Řecká krize se tak neustále prohlubuje a pověstné světlo na konci tunelu nepřichází.
Merkelová jedná s MMF
Další dvacetiprocentní snížení platů by řadu řeckých rodin uvrhlo do bídy. Od začátku krize přišly některé až o třetinu příjmů a současný průměrný plat na úrovni 1200 eur hrubého nestačí krýt jejich výdaje.
Částka, která ve státním rozpočtu chybí (a ještě chybět bude), se může ale v příštích dvou letech vyšplhat až na čtyřicet miliard.
Náměstek ministra financí Christos Staikuras proto přišel v úterý s návrhem, aby Evropská centrální banka prodloužila splatnost řeckých státních dluhopisů o objemu 28 miliard eur, které by Atény měly uhradit v letech 2013-2016, o dva roky. S tím ale ECB zásadně nesouhlasí.
"To, že by Evropská centrální banka hradila restrukturalizaci řeckého dluhu, nepřipadá v úvahu," nechal se slyšet vlivný člen direktoria banky, německý sociální demokrat Jörg Asmussen.
EU i Atény teď netrpělivě čekají na konečný verdikt trojky, jež rozhodne, zda nyní Řecko obdrží další, tolik potřebnou tranši ve výši 31 miliard eur z úvěru, který od Unie, ECB a MMF dostalo v uplynulých dvou letech.
Tato částka se paradoxně rovná sumě, kterou do řecké státní pokladny každoročně neodvedou podnikatelé a firmy. Některé odhady stanovují výši daňových úniků až na 60 miliard eur, což se pro změnu rovná penězům, které se na daních každým rokem v Řecku vyberou.
O tom, jak se EU postaví k řešení řecké krize, hodně napoví dnešní schůzka německé kancléřky Angely Merkelové, která bude jednat s generální ředitelkou MMF Christine Lagardeovou a šéfem ECB Mariem Draghim.
