Arménci odmítají opustit ruský hotel, nemají na nájem

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
15. 6. 2011 14:20
Skupina utečenců z Ázerbájdžánu má ruské občanství, nikoliv ale trvalý pobyt
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Martin Novák

Moskva - Příběh jako z románu Franze Kafky zažívá na vlastní kůži skupina Arménů v jednom moskevském hotelu.

Do ruské metropole utekli ještě před rozpadem Sovětského svazu z Ázerbájdžánu v obavě z etnických násilností. Teď se zase už celé měsíce bojí "vystrčit nos" z hotelu, který už dvě desetiletí obývají. Mají strach, že je nový vlastník připraví o střechu nad hlavou.

"Budu bojovat o místo k životu až do konce," zapřísáhla se ve středu v listu The Moscow Times Valida Avanesjanová, pro kterou jediné spojení s okolním světem už půl roku představuje hotelový balkon.

Když má hlad, tak poprosí známé, aby jí potraviny nakoupili a přinesli. Ven se neodváží, protože se bojí, že by ji vrátní zpět už nepustili.

Stejně je na tom i tucet jejích krajanů, kteří v roce 1990 jako statisíce dalších Arménů utekli z Ázerbájdžánu kvůli válce s Arménií. V Moskvě je tehdy úřady umístily do hotelu Južnyj na Leninově třídě. Mezitím však hotel přešel do soukromých rukou.

Občané bez práva pobytu

Teď nový majitel nabízí svým hostům buď přestěhování do zapadlého městečka stovky kilometrů od Moskvy, kam se jim vůbec nechce, anebo milion rublů odškodnění.

V metropoli se ale metr čtvereční obytné plochy prodává v přepočtu za 120 000 korun, a tak by suma nestačila ani na vlastní pokoj ve sdíleném bytu. Ostatně právě na místě starého hotelu má prý vyrůst obytná rezidence, čemuž ale přítomnost uprchlíků brání.

Arméni se před šesti lety pokusům předchozího majitele hotelu o vystěhování ubránili za pomoci soudu, teď ale naopak soud vystěhování povolil. První pokus exekutorů hoteloví hosté ještě odvrátili za pomoci ochránců lidských práv, další vyhlídky ale už tak dobré nejsou.

I jejich právník přičítá vinu za situaci spíše úřadům než majiteli hotelu. A to i kvůli byrokracii, v níž se jen málokdo vyzná.

Ruské občanství sice dávno získali, ale moskevské úřady jim dosud neudělily právo pobytu, a tím pádem ani nemají nárok na městské bydlení, na což by po deseti letech v metropoli měli mít právo.

Před úřady ani nejsou "běženci", protože prchali ještě v sovětských dobách, kdy nemohli překročit žádné státní hranice. A tak jim nezbývá než spoléhat na mediální rozruch, který by úřady mohl rozhoupat k činu.

 

Právě se děje

Další zprávy