Moskva - K pohřbení vůdce bolševické revoluce Vladimíra Iljiče Lenina a k zákazu působit ve státních službách pro úředníky, kteří veřejně popírají zločiny totality, vybízejí členové rady pro lidská práva působící při ruském prezidentovi. Opoziční komunisté návrhy okamžitě odmítli jako "provokaci".
Nabalzamované Leninovo tělo coby ikony komunismu je i dvě desetiletí po pádu režimu, který stvořil, stále v mauzoleu na Rudém náměstí u Kremlu. U kremelské zdi spočívá i Leninův nástupce Josif Stalin, kterému historici přičítají miliony obětí.
Při výročích narození a smrti vůdce revoluce sice pravidelně propukají polemiky o další osud ostatků - sám Lenin si přál být pochován - ale zatím vždy převážily obavy z případné nepříznivé reakce veřejnosti.
Pracovní skupina prezidentské rady nyní předkládá veřejnosti program "destalinizace" země, podle něhož by se součástí státní politiky měl stát i "antitotalitarismus". Ze zákona by podle projektu měl platit i zákaz uctívat památku "osob odpovědných za masové represe a další těžké zločiny proti právům a svobodám občanů".
Nezbytnost přejmenovat ulice
V praxi by to znamenalo i přejmenovat množství ulic nesoucích jména komunistických činitelů. Leninovy pomníky, které dosud ve většině ruských měst vévodí hlavním náměstím, by měly vystřídat památníky obětem represí.
"Nejde jen o destalinizaci, ale o překonání přežitků totalitního režimu," vysvětlil předseda rady Michail Fedotov. Podle něj je nezbytné "modernizovat" vědomí společnosti, aby se Rusové mohli cítit svobodnými občany ve svobodné zemi.
Program "destalinizace" ve své prvotní verzi obsahuje na čtyři desítky návrhů, od odtajnění archivů až po větší odškodnění obětí represí, ale proti některým se staví i vlivní členové rady. Kontroverzní se jeví zejména myšlenka přiznat spoluodpovědnost Sovětského svazu za rozpoutání druhé světové války.
Komunisty, kteří nadále Stalina uctívají, návrh popudil. Předseda této nejsilnější opoziční strany Gennadij Zjuganov vše odsoudil jako "pokus přepsat historii a rozeštvat různé generace proti sobě".
Právo myslet si, co chci
První místopředseda Ivan Melnikov zase usoudil, že "vulgární blábol" má hlavně odlákat pozornost veřejnosti od skutečně palčivých problémů v předvečer voleb, kdy vládní strana pociťuje pokles obliby. Zákaz popírat zločiny komunismu by podle něj odporoval ústavě, zaručující "každému právo myslet si, co chce".
Jakkoli podle průzkumů postupně a pomalu roste počet Rusů odsuzujících Stalinovy zločiny, současně mnozí stále obdivují diktátora jako strůjce industrializace a válečného vítězství.
Před pár lety Stalin málem vyhrál televizní soutěž o největší postavu ruských dějin, než ho na poslední chvíli předstihl spíše mytický středověký vojevůdce Alexandr Něvský a polozapomenutý carský premiér Pjotr Stolypin.
