Armáda dobývá univerzitu v Mosulu, objevila chemické látky k výrobě zbraní

ČTK ČTK
14. 1. 2017 13:20
Irácké jednotky zatím zajistily méně než čtvrtinu areálu Mosulské univerzity, čelí tvrdému odporu ozbrojenců Islámského státu. Dobytí univerzity má strategický význam pro postup k dalším mostům přes řeku Tigris, jež rozděluje druhé největší město v Iráku. Ofenziva u Mosulu začala loni v říjnu.
Irácká armáda v Mosulu (ilustrační foto)
Irácká armáda v Mosulu (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Bagdád - Irácké jednotky zatím zajistily méně než čtvrtinu areálu Mosulské univerzity, kam poprvé pronikli v pátek ráno. V oblasti čelí tvrdému odporu ozbrojenců z takzvaného Islámského státu. Vojáci rovněž objevili chemikálie používané k pokusům na výrobu zbraní. Uvedl to dnes generál Abdal Vaháb Saadí. 

Dobytí univerzity má strategický význam pro postup k dalším mostům přes řeku Tigris, jež rozděluje Mosul, druhé největší město v Iráku.

Vojáci podle Saadího postupují do univerzitního areálu z jihovýchodu. Nad oblastí se dnes ráno vznášel hustý černý dým a byla slyšet střelba, informovala agentura AP. Na vojáky útočili také islamističtí odstřelovači. "Boje pokračují. V následujících hodinách oblast zcela osvobodíme," uvedl generál Saadí.

Podle velitele protiteroristické jednotky vojáci v budovách objevili chemické látky určené k výrobě zbraní. Rozsáhlý areál Mosulské univerzity používal v minulosti Islámský stát jako svou základnu, kde mimo jiné ve školní laboratoři údajně vyráběl chemické zbraně.

Většinu materiálu k jejich výrobě a experty ale nejspíš islamisté ještě před bitvou o Mosul přesunuli do sousední Sýrie. Podle amerických představitelů, organizací na ochranu lidských práv i místních obyvatel islamisté při několika útocích v Iráku i Sýrii použili jedovatý yperit.

Ofenziva u Mosulu, která začala loni v říjnu, je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílejí se na ní desítky tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic. Ze vzduchu ji podporují letouny mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy.

Podle místních obyvatel zahynulo tento týden při náletech na jednu ze čtvrtí držených islamisty až 30 civilistů. Oblast na západě města prý zasáhly nejméně tři rakety, terčem útoku byl údajně vysoký představil Islámského státu Harbí Abdal Kádir. Ten v osudnou chvíli v budově nebyl, o život ale přišlo několik členů jeho rodiny. Jak poznamenala agentura Reuters, tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit. Svědci si nebyli jisti, zda nálet podnikly letouny mezinárodní koalice, nebo irácká armáda.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy