Islámský stát v Mosulu se otřásá. Po jeho dobytí ale hrozí občanská válka v Kurdistánu

Marek Hudema Marek Hudema
5. 1. 2017 9:06
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
Irácký voják v mosulské čtvrti Mísák.
Irácký voják v mosulské čtvrti Mísák. | Foto: Reuters

Mosul – Irácké síly dobyly ve středu další část Mosulu, více než milionového iráckého města, kterého se před dvěma a půl lety zmocnila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Síly protiteroristické koalice postupují sice pomaleji, než se původně očekávalo, ale Islámskému státu prý postupně docházejí síly a v průběhu pár týdnů či nejvýše tří měsíců bude město dobyto.

Podle některých expertů může nicméně dobytí Mosulu vést k prohloubení občanské války v Sýrii, do které se přesune část bojovníků válčících nyní proti džihádistům v Mosulu. Navíc by mohlo dojít i ke spuštění občanské války v iráckém Kurdistánu.

Kdy skutečně padne Mosul?

Irácké jednotky v posledních dnech postoupily na východě města a ve středu oznámily dobytí dvou čtvrtí – čtvrti Mísák a městské průmyslové zóny. Boje o Mosul byly obnoveny na přelomu roku po zhruba čtrnáctidenní pauze.

Ofenzíva, která začala v říjnu, zatím postupuje pomaleji, než se očekávalo. Irácký premiér Hajdar al-Abádí ještě před pár týdny tvrdil, že Mosul bude od teroristů osvobozen do konce roku. Nyní podle televizní stanice al-Džazíra prohlašuje, že to může trvat ještě tři měsíce.

I když svým zahraničním spojencům zřejmě dává optimističtější informace. Když Bagdád navštívil tento týden francouzský prezident Francois Hollande, tvrdil po setkání s iráckými politiky, že Mosul pravděpodobně padne už v průběhu několika týdnů.

Co brzdí postup jednotek protiteroristické koalice, není zcela jasné. Jak iráčtí představitelé, tak Američané, kteří pomáhají oddílům bojujícím proti teroristům svými speciálními jednotkami a leteckými útoky na teroristy, si chválí bojovou efektivitu koaličních vojsk.

V průběhu nedávné "bojové pauzy" ale byly některé jednotky posíleny, američtí instruktoři prý byli začleněni přímo do iráckých oddílů a vojáci hovoří o tom, jak se v průběhu dosavadních bojů poučili. Zřejmě tedy efektivita iráckých jednotek nebyla v nedávné minulosti taková, jak se předpokládalo.

Navíc je v centru města potřeba postupovat opatrně, aby se omezily civilní oběti. Přes původní předpoklady většina obyvatel před boji z města neprchla – mimo jiné proto, že jej bylo obtížné opustit – a čeká na osvobození ve svých domovech.

"Je tu více než 200 tisíc budov. Řekněme, že každá z nich má šest místností. To znamená 1,2 milionu místností, které musíme projít a ujistit se, že jsou 'čisté'. A v těchto 1,2 milionu místností musíme navíc oddělit nepřítele od zde žijících civilistů," vysvětlil agentuře Reuters americký generál Joseph Martin, který je zodpovědný za pozemní jednotky.

Islámský stát ale prý slábne. "Sofistikovanost jejich sebevražedných vozidel je stále menší a menší, výbušná síla nastražených náloží se zmenšuje a to vše ukazuje, že se s ubíhajícím časem zmenšuje nepřátelská bojeschopnost,“ řekl Martin.

Nesourodá koalice

Další problémy zřejmě nastanou po osvobození města. Součástí nesourodé koalice, která válčí proti Islámskému státu u Mosulu, jsou totiž například i milice iráckých arabských šíitů, menšinové odnože islámu, či Kurdové. Přitom šíité jsou ve sporu s většinovými sunnity a iráčtí Arabové zase s Kurdy. A Kurdové jsou vnitřně rozděleni na několik frakcí, které momentálně spojuje boj proti Islámskému státu.

Část expertů se obává toho, že šíitské milice by se mohly po dobytí Mosulu mstít na sunnitských civilistech (už se objevilo několik takových případů, údajně včetně poprav civilistů).

Možná ještě větším problémem je ale to, že podle prohlášení některých svých představitelů hodlají milicionáři po pádu Mosulu pokračovat v boji proti Islámskému státu v sousední Sýrii. A mají k tomu dokonce schválení od syrského diktátora Bašára Asada, uvádí list The Wall Street Journal.

Několik tisíc šíitských milicionářů sice už pomohlo Asadovu režimu dobýt vzbouřenecké syrské Aleppo, tentokráte by šlo ale o desetitisíce bojovníků, a to by výrazně změnilo situaci.

Podle představitelů syrské opozice by to mohlo vyvolat odpor syrských sunnitů a tím prohloubit tamní občanskou válku. Nehledě na to, že irácké šíitské milice prý chtějí k tomuto kroku získat i svolení z Bagdádu. Znamenalo by to, že Irák jako spojenec USA by se oficiálně přidal v syrské občanské válce na stranu Asada, zatímco Spojené státy podporují syrskou opozici.

Irácký Kurdistán by se zase po ukončení bojů proti IS mohl ocitnout v občanské válce, uvádí zpravodajský server al-Monitor. Je údajně na pokraji finančního kolapsu a obrátil se o podporu na Turecko.

Ankara ale požaduje, aby se jeho vláda obrátila proti jednotkám Kurdské strany pracujících (PKK), která bojuje proti Ankaře za autonomii tureckého Kurdistánu. To bude možné, až bude poražen IS v Mosulu, kde proti němu bojují i jednotky PKK. Ale vzhledem k tomu, že v iráckém Kurdistánu vládnou dvě hlavní strany, z nichž každá ovládá část armády a má vlastní tajnou policii, a jedna z nich chce Turecku vyhovět, zatímco druhá chrání PKK, může to vést nakonec k občanské válce mezi Kurdy.

Bojovníci Islámského státu podali svědectví o tom, jak je radikálové přeměnili pomocí slibů a výhrůžek z řadových občanů iráckého Mosulu v džihádisty. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy