Islámský stát v Mosulu se otřásá. Po jeho dobytí ale hrozí občanská válka v Kurdistánu

Marek Hudema Marek Hudema
5. 1. 2017 9:06
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
Irácký voják v mosulské čtvrti Mísák.
Irácký voják v mosulské čtvrti Mísák. | Foto: Reuters

Mosul – Irácké síly dobyly ve středu další část Mosulu, více než milionového iráckého města, kterého se před dvěma a půl lety zmocnila teroristická organizace Islámský stát (IS).

Síly protiteroristické koalice postupují sice pomaleji, než se původně očekávalo, ale Islámskému státu prý postupně docházejí síly a v průběhu pár týdnů či nejvýše tří měsíců bude město dobyto.

Podle některých expertů může nicméně dobytí Mosulu vést k prohloubení občanské války v Sýrii, do které se přesune část bojovníků válčících nyní proti džihádistům v Mosulu. Navíc by mohlo dojít i ke spuštění občanské války v iráckém Kurdistánu.

Kdy skutečně padne Mosul?

Irácké jednotky v posledních dnech postoupily na východě města a ve středu oznámily dobytí dvou čtvrtí – čtvrti Mísák a městské průmyslové zóny. Boje o Mosul byly obnoveny na přelomu roku po zhruba čtrnáctidenní pauze.

Ofenzíva, která začala v říjnu, zatím postupuje pomaleji, než se očekávalo. Irácký premiér Hajdar al-Abádí ještě před pár týdny tvrdil, že Mosul bude od teroristů osvobozen do konce roku. Nyní podle televizní stanice al-Džazíra prohlašuje, že to může trvat ještě tři měsíce.

I když svým zahraničním spojencům zřejmě dává optimističtější informace. Když Bagdád navštívil tento týden francouzský prezident Francois Hollande, tvrdil po setkání s iráckými politiky, že Mosul pravděpodobně padne už v průběhu několika týdnů.

Co brzdí postup jednotek protiteroristické koalice, není zcela jasné. Jak iráčtí představitelé, tak Američané, kteří pomáhají oddílům bojujícím proti teroristům svými speciálními jednotkami a leteckými útoky na teroristy, si chválí bojovou efektivitu koaličních vojsk.

V průběhu nedávné "bojové pauzy" ale byly některé jednotky posíleny, američtí instruktoři prý byli začleněni přímo do iráckých oddílů a vojáci hovoří o tom, jak se v průběhu dosavadních bojů poučili. Zřejmě tedy efektivita iráckých jednotek nebyla v nedávné minulosti taková, jak se předpokládalo.

Navíc je v centru města potřeba postupovat opatrně, aby se omezily civilní oběti. Přes původní předpoklady většina obyvatel před boji z města neprchla – mimo jiné proto, že jej bylo obtížné opustit – a čeká na osvobození ve svých domovech.

"Je tu více než 200 tisíc budov. Řekněme, že každá z nich má šest místností. To znamená 1,2 milionu místností, které musíme projít a ujistit se, že jsou 'čisté'. A v těchto 1,2 milionu místností musíme navíc oddělit nepřítele od zde žijících civilistů," vysvětlil agentuře Reuters americký generál Joseph Martin, který je zodpovědný za pozemní jednotky.

Islámský stát ale prý slábne. "Sofistikovanost jejich sebevražedných vozidel je stále menší a menší, výbušná síla nastražených náloží se zmenšuje a to vše ukazuje, že se s ubíhajícím časem zmenšuje nepřátelská bojeschopnost,“ řekl Martin.

Nesourodá koalice

Další problémy zřejmě nastanou po osvobození města. Součástí nesourodé koalice, která válčí proti Islámskému státu u Mosulu, jsou totiž například i milice iráckých arabských šíitů, menšinové odnože islámu, či Kurdové. Přitom šíité jsou ve sporu s většinovými sunnity a iráčtí Arabové zase s Kurdy. A Kurdové jsou vnitřně rozděleni na několik frakcí, které momentálně spojuje boj proti Islámskému státu.

Část expertů se obává toho, že šíitské milice by se mohly po dobytí Mosulu mstít na sunnitských civilistech (už se objevilo několik takových případů, údajně včetně poprav civilistů).

Možná ještě větším problémem je ale to, že podle prohlášení některých svých představitelů hodlají milicionáři po pádu Mosulu pokračovat v boji proti Islámskému státu v sousední Sýrii. A mají k tomu dokonce schválení od syrského diktátora Bašára Asada, uvádí list The Wall Street Journal.

Několik tisíc šíitských milicionářů sice už pomohlo Asadovu režimu dobýt vzbouřenecké syrské Aleppo, tentokráte by šlo ale o desetitisíce bojovníků, a to by výrazně změnilo situaci.

Podle představitelů syrské opozice by to mohlo vyvolat odpor syrských sunnitů a tím prohloubit tamní občanskou válku. Nehledě na to, že irácké šíitské milice prý chtějí k tomuto kroku získat i svolení z Bagdádu. Znamenalo by to, že Irák jako spojenec USA by se oficiálně přidal v syrské občanské válce na stranu Asada, zatímco Spojené státy podporují syrskou opozici.

Irácký Kurdistán by se zase po ukončení bojů proti IS mohl ocitnout v občanské válce, uvádí zpravodajský server al-Monitor. Je údajně na pokraji finančního kolapsu a obrátil se o podporu na Turecko.

Ankara ale požaduje, aby se jeho vláda obrátila proti jednotkám Kurdské strany pracujících (PKK), která bojuje proti Ankaře za autonomii tureckého Kurdistánu. To bude možné, až bude poražen IS v Mosulu, kde proti němu bojují i jednotky PKK. Ale vzhledem k tomu, že v iráckém Kurdistánu vládnou dvě hlavní strany, z nichž každá ovládá část armády a má vlastní tajnou policii, a jedna z nich chce Turecku vyhovět, zatímco druhá chrání PKK, může to vést nakonec k občanské válce mezi Kurdy.

Bojovníci Islámského státu podali svědectví o tom, jak je radikálové přeměnili pomocí slibů a výhrůžek z řadových občanů iráckého Mosulu v džihádisty. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 minutami

Slovensko vyhostilo tři ruské diplomaty. Slovenskému Denníku N to potvrdil mluvčí diplomacie. Podle médií měli pracovat pro ruské tajné služby

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Cyklistická Tour de France v příštím roce odstartuje v Brestu

Cyklistická Tour de France odstartuje v příštím roce z Brestu a region Bretaň bude hostit úvodní čtyři etapy. Brest v programu slavného závodu zastoupí původně plánovanou Kodaň, dánská metropole uspořádá Grand Départ až v roce 2022. Důvodem změny je termínová kolize v nabitém kalendáři příštího roku, v němž se kvůli odkladům kvůli letošní koronavirové pandemii nahromadila řada velkých akcí.

Zástupci Tour přesunuli kvůli odloženým olympijským hrám v Tokiu o týden následující ročník, čímž se ale dostali pod tlak kodaňští pořadatelé. V Kodani budou totiž v příštím roce hostit i odložené mistrovství Evropy ve fotbale.

Podle nového plánu odstartuje Tour de France v Brestu počtvrté v historii 26. června. Závod ve městě začínal už v letech 1952, 1974 a 2008. V Bretani se uskuteční úvodní čtyři etapy, další podrobnosti o trase příštího ročníku pořadatelé představí 29. října v Paříži.

Zdroj: ČTK
Další zprávy