Murmansk - Ruská námořní expedice na dno Severního pólu má první problém. Vědecká loď akademika Fjodorova je po havárii motoru neovladatelně hnána proudy napříč Barentsovým mořem.

Z pobřeží již byly vyslány záchranné týmy. Na pomoc se vrací také jadernou energií poháněný ledoborec.

Podaří se dodržet termíny?

Zatím není jasné, jak nehoda ovlivní plánované nedělní spuštění miniponorky ke dnu oceánu pod Severním pólem.

Jadernou energií poháněný ledoborec měl původně v neděli prorazit díru v ledu přesně v místech, kde leží Severní pól. Ke dnu v hloubce téměř čtyři a půl kilometru se měla potopit trojice mužů v miniponorce.

ČTĚTE: Rusko chce získat Arktidu. Dobytím dna Severního pólu

Rusové si však neúspěch nepřipouští.

"Jde o otázku hrdosti," tvrdí tvůrce ponorky a člen expedice Anatolij Sagalevič. "Myslím, že pokud budeme jako první na dně oceánu pod Severním pólem, ruská prestiž vzroste. Lidé již byli na Měsíci, ale nikdo na dně oceánu v místech Severního pólu."

Moskva: Arktida je naše

Mise měla zvýšit prestiž Ruska ve světě a potvrdit domněnky, že šelf Severního ledového oceánu je pokračováním Sibiřské kontinentální desky a Rusko má tudíž na Arktidu nárok.

"Arktida je ruská," řekl před úterním vyplutí lodi z Murmansku šéf vědecké expedice a člen parlamentu Artur Čilingarov agentuře Reuters. "A my budeme první, kdo na dno Arktického oceánu umístí vlajku."

Na arktický šelf si může činit nárok pět zemí. Kromě Ruska ještě USA, Kanada, Dánsko a Norsko. Na procesu určování hranic se zatím nepodílejí Američané, kteří od roku 1982 neratifikovali příslušnou konvenci.