Novou hlavou státu ho vyhlásil nejvyšší volební soud více než měsíc po volbách, v nichž jen těsně zvítězil nad svým největším rivalem Ottónem Solísem.
Pro Ariase ze Strany národního osvobození (PLN) se podle konečných výsledků vyslovilo 664 551 z 1,6 milionu zúčastněných voličů. Jeho hlavní soupeř Ottón Solís ze Strany občanské akce získal 646 382 hlasů, tedy 39,8 procenta hlasů.
Kandidát potřeboval nejméně 40 procent hlasů, aby mohl být vyhlášen vítězem bez nutnosti pořádat druhé kolo.
Znovuzvolení
Pětašedesátiletý Arias, který byl prezidentem již v letech 1986-1990, se ujme úřadu 8. května, kdy nahradí současného prezidenta Abela Pacheka.
Kostarický zákon neumožňuje opětovné zvolení ve dvou po sobě jdoucích obdobích, ale podle rozhodnutí ústavního soudu z roku 2003 se mohou bývalí prezidenti znovu ucházet o úřad, když vynechají nejméně jedno funkční období.
Arias získal Nobelovu cenu míru v roce 1987 za podíl na ukončení krvavé občanské války, která zuřila ve Střední Americe v 80. letech.
Nový prezident na tiskové konferenci řekl, že zřejmě splnil během svého prvního mandátu očekávání voličů, a proto ho po dvaceti letech znovu zvolili.
Nejchudší pomohli
"Byli to ti nejchudší, kteří mi pomohli k vítězství. Tato vláda bude myslet především právě na ně," řekl.
Všeobecně velmi populární Arias ztratil některé hlasy kvůli své podpoře dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy a pěti středoamerickými státy, známé pod názvem CAFTA.
Jednapadesátiletý ekonom Solís je rozhodně proti této dohodě, protože podle něho poškodí kostarické farmáře. Arias naopak tvrdí, že pomůže oživit stagnující ekonomiku.
Konečné vyhlášení výsledků se zpozdilo kvůli tomu, že bylo třeba projednat více než 300 stížností podaných na neregulérnost voleb. Většinu z nich podala Solísova strana.
Volební komisaři museli vzhledem k příliš těsnému výsledku také ručně přepočítat všechny hlasy. Hlasování se zúčastnilo 64 procent registrovaných voličů, což je podle hodnocení místních činitelů nejnižší účast v dějinách Kostariky.
