Podle místních médií dekret, zveřejněný v pondělí, ohrožuje demokracii a je dalším autoritářským krokem prezidenta Mileie, který už dříve novináře označil za zkorumpované lháře či pitomce.
"Jakýkoliv úředník bude moci odmítnout poskytnout informace, pokud budou podle něj splňovat podmínku danou dekretem. Soudce má určit, zda jde o informaci veřejného zájmu. Takovou definici nemůže stanovit prezidentský dekret," uvedla podle deníku Clarín poslankyně Karina Banfiová z centristické strany Radikální občanský svaz. Vláda podle ní upravuje dekrety to, co by měl stanovit pouze zákon.
Prezidentský dekret kritizovala také řada nevládních organizací, novinářů či mediálních expertů. Skutečnost, že veřejní činitelé mohou definovat, které informace považují za veřejný zájem, a které ne, je chrání před veřejnou kontrolou a oslabí boj proti korupci, uvedlo šedesát místních organizací ve společném prohlášení. Nevládní organizace Poder Ciudadano také zvažuje dekret napadnout u soudu s tím, že porušuje ústavu.
Španělský deník El País ve středu připomněl, že Mileiův vztah k novinářům je dlouhodobě negativní. Od nástupu do úřadu loni v prosinci novináře obviňuje, že lžou, jsou zkorumpovaní či hloupí. Na sociálních sítích také například minulý měsíc zveřejnil seznam desítek žurnalistů, které počastoval různými negativními přívlastky.
Ultraliberální ekonom Milei, označovaný za krajně pravicového a výstředního politika, už v prosinci krátce po nástupu do úřadu během tří týdnů oznámil stovky opatření měnících zákony v ekonomické či sociální oblasti. Jde o součást "šokové terapie", s níž chce dostat ekonomiku z hluboké krize. Rozpočtové škrty avizoval už v předvolební kampani a jejich razantnost demonstroval vystupováním s motorovou pilou. Návrhy Mileiových reforem vyvolaly masové demonstrace a proti některým se postavil i soud.
Milei, jehož strana má jen malé zastoupení v parlamentu, také před několika dny vetoval zákon o valorizaci důchodů, který předtím schválily obě komory parlamentu a proti němuž demonstrovali senioři i zástupci odborů minulý týden. Policie proti nim použila slzný plyn i obušky.
Někteří Mileie obviňují z autoritářství. Ve snaze prosadit stovky reforem totiž navrhl vyhlášení "veřejné nouze" v ekonomické či sociální oblasti, čímž by vláda získala široké pravomoce a mohla obcházet zákonodárnou moc parlamentu. V únoru také jeho vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam či argentinského rozhlasu a televize, což zdůvodnila snahou o "zefektivnění provozu" těchto médií.
Nevládní organizace Reportéři bez hranic ve zprávě zveřejněné letos v květnu označila Mileiovu vládu za "otevřeně nepřátelskou k tisku" a její kroky za "znepokojivé ve vztahu k zaručení práva na svobodu informací". "Krajně pravicový prezident Javier Milei, zvolený v roce 2023, podporuje útoky na novináře s cílem zdiskreditovat média a reportéry kritizující jeho politiku," uvedla organizace ve zprávě, v níž Argentina co do svobody tisku skončila na 66. místě za řadou afrických zemí a oproti předchozímu roku se propadla o šestadvacet příček.
