Buenos Aires - Argentina oficiálně ukončila akci, která měla zachránit životy posádky ponorky, která se před 2 týdny ztratila u jejího pobřeží.
"Není možné ponorku najít a nikoho už nezachráníme," prohlásil dva týdny po zmizení plavidla mluvčí námořnictva Enrique Balbi.
Pokud byla ztracená ponorka se 44 lidmi na palubě celou dobu pod vodou, vzduch na její palubě došel už minulý týden. Argentinské námořnictvo - podpořené Rusy a Američany - odteď pokračuje už jen v pátrací akci, při které pročesává moře do hloubky až 500 metrů.
"Je to zvrácené a nedokážu to pochopit," reagoval v televizním vysílání Luis Taglapietra, jehož syn Damián je jedním z členů posádky. "To, co ve skutečnosti říkají, je to, že už nebudou hledat," dodal.
"Od začátku nám lhali. Nevíme, co se stalo, a nedokážeme na to kvůli jejich výmyslům přijít," cituje Taglapietra britský The Guardian.
Argentinská ponorka San Juan zmizela ve středu 15. listopadu, když po šesti dnech v Atlantickém oceánu ztratila kontakt se základnou v pobřežním městě Mar del Plata. Až v pátek ale námořnictvo oficiálně připustilo, že se plavidlo ztratilo.
Následující den argentinský ministr obrany Oscar Aguad na Twitteru napsal, že se podařilo zachytit nouzová volání posádky ponorky. Vzápětí se ale ukázalo, že šlo o falešnou zprávu.
Takových se v průběhu záchranné akce objevilo ještě několik. Armáda zachytila další signály, které údajně mohly přicházet z hledaného plavidla. Příbuzní ztracených námořníků tak měli pořád naději, že se posádku podaří najít a zachránit. Po týdnu ale naděje zhasly - dorazila zpráva, že ponorku zřejmě poškodil ničivý výbuch.
V té době pravděpodobně posádce taky došel kyslík. Za normálních okolností se plavidlo vynořuje nad hladinu jednou denně, aby doplnilo vzduch a nabilo baterie. Pokud by muselo zůstat pod hladinou, vydržela by posádka podle odhadu expertů se vzduchem maximálně deset dní.
Chceme vědět, co se stalo
"Podal jsem žalobu, abych zjistil, co se stalo," prohlásil na základě nejasností pozůstalý Luis Taglapietra.
Jeho hněv - stejně jako řady dalších příbuzných členů posádky - posílila i skutečnost, že se o tom, co se vlastně na ponorce stalo, dozvěděli až s odstupem dvou týdnů.
Komunikaci s posádkou ponorky i okolnosti nehody totiž námořnictvo dlouho tajilo, k rodinám námořníků se informace dostala až po 14 dnech.
Podle poslední zprávy, kterou osudného 15. listopadu vyslala posádka ponorky San Juan na základnu argentinského námořnictva, se do plavidla dostala voda, která způsobila zkrat, požár a poškození baterií.
Když tato skutečnost unikla do médií, upřesnil mluvčí námořnictva Enrique Balbi další okolnosti nehody.
Posádka podle něj vyřadila jeden okruh a pokračovala v plavbě. Kvůli technickým potížím dostala pokyn vrátit se nejkratší cestou do přístavu Mar del Plata. Tam už ale plavidlo nedorazilo. Podle Balbiho mohl požár způsobit velký úbytek kyslíku a kvůli nedostatečnému vyrovnání tlaku mohlo dojít k implozi.
Ke stížnosti na postup námořnictva při vyšetřování a informování veřejnosti, kterou podal Luis Taglapietra, se zatím připojilo osm lidí. Zajímá je, co armádu vedlo k mlžení a zatajování informací. A jsou rozhořčení, že vojáci záchrannou akci de facto vzdali.
Trasa zmizelé ponorky vedla podél kontinentálního šelfu v Atlantickém oceánu, kde hloubka moře dosahuje až 6000 metrů. Armáda ale prohledává dno jen do maximálně 500 metrů hloubky.
"Vzali nám poslední naději," tvrdí Taglapietra. Někteří pozůstalí s ním ale nesouhlasí a odmítají si smrt svých blízkých připustit. "Věříme dál bez ohledu na to, co říkají," stojí si za svým otec ztraceného poručíka Jorge Villareal.
