Kritici jim vytýkají, že se jen chtějí vyhnout závazkům Kjótského protokolu - tedy především USA, které protokol neratifikovaly, a Austrálii, která jej ani nepodepsala.
Deklarovaným cílem prvního summitu Asijsko-tichomořského partnerství pro čistý rozvoj a klima je prosadit princip snižování emisí na základě dobrovolnosti.
"Soukromý sektor dokáže globálnímu oteplování vzdorovat lépe než státy vázané mezinárodními smlouvami, jako je Kjótský protokol, prohlásil na středeční tiskové konferenci americký ministr energetiky Samuel Bodman.
Vyhýbají se kjótským závazkům?
Kritici nového seskupení zemí v něm však vidí jen způsob, jak se především Austrálie a USA snaží vyhnout konkrétním závazkům ke snižování emisí. Ty ukládá právě Kjótský protokol, jehož signatáři slíbili snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů pod úroveň roku 1990.
"Vláda Austrálie se spolu se Spojenými státy snaží obcházet Kjótský protokol," řekl Bob Debus, opoziční ministr životního prostředí provincie Nový Jižní Wales. "Svolali tuto konferenci, aby zastřeli fakt, že se nehodlají k ničemu zavázat," dodal pro agenturu AFP.
Protokol platí od února poté, co k němu přistoupilo Rusko. Pro USA a Austrálii dohoda neplatí. Australský premiér John Howard už dříve prohlásil, že snižování emisí by brzdilo hospodářský růst.
Dvoudenního summitu se účastní také Japonsko, Čína, Indie a Jižní Korea. Ty Kjótský protokol ratifikovaly, ale Číny a Indie se jako rozvojových zemí snižování emisí netýká. Šestice zemí však dohromady produkuje polovinu veškerých světových emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.
Nové technologie mají zavést firmy
Kromě zástupců zemí jsou jednání přítomni i vedoucí představitelé velkých důlních a energetických společností, jako je Exxon Mobil, Rio Tinto či Peabody Energy. Ministr Bodman uvedl, že jsou to právě firmy, na nichž je odpovědnost. Když podle něj skleníkové plyny produkují, zároveň je i odstraní.
Na otázku, proč by měly korporace zavádět drahé technologie nepoškozující životní prostředí i bez přímých dotací od státu, americký ministr podle BBC odpověděl: "I lidé, kteří průmyslové firmy řídí, mají děti a vnoučata a jistě chtějí věci vyřešit natrvalo."
USA a Austrálie zřizují fond - ale to prý nestačí
Konkrétní cíle nebo omezení pro snižování emisí představitelé zúčastněných zemí stanovit neplánují.
Zástupci Spojených států a Austrálie nicméně ve čtvrtek oznámili, že vytvoří finanční fond na boj proti globálnímu oteplování v objemu 127 milionů dolarů. Peníze mají být použity na rozvoj ekologických a obnovitelných zdrojů energie.
Ochránci životního prostředí ale podle agentury AP tvrdí, že přislíbená částka je nedostatečná. Fórum se podle nich navíc nesprávně soustředilo na dosud nevyzkoušené technologie související s fosilními palivy, místo na vyzkoušené zdroje, jako je vítr nebo slunce. Fosilní paliva jsou přitom hlavním zdrojem skleníkových plynů.
PŘEČTĚTE SI: Nové Kjóto - Důkazů o oteplování přibývá
Podle BBC navíc existují domněnky, že nový pakt je jen obchodním sdružením s cílem pomoci západním energetickým firmám dostat se na asijský trh. Korespondent Richard Black uvádí, že konference udělala jen velmi málo pro to, aby tyto dohady rozptýlila.
