Berlín - Angela Merkelová, německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU), je připravena vzdát se vedení strany. V prosinci znovu kandidovat do jejího čela nebude.
Na tiskové konferenci v Berlíně oznámila, že funkci kancléřky ale hodlá dál zastávat do roku 2021.
"Mám pocit, že dnes je čas začít novou kapitolu. Na příštím sjezdu CDU nebudu již kandidovat na předsedkyni strany. Čtvrté volební období je moje poslední období jako spolkové kancléřky," sdělila novinářům. O možné posty v Evropské unii nemá zájem.
Současný obraz německé koalice CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle Merkelové nepřijatelný a musejí přijít změny. Svým krokem chce vládě umožnit, aby se soustředila na svou práci, a CDU, aby si našlo vedení, které ji přivede k dalším úspěchům v budoucnosti.
Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou podle všeho neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Poslední kapkou byl výrazný propad CDU v nedělních zemských volbách v Hesensku, kde strana zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1966. Zatímco před pěti lety tam měli konzervativci přes 38 procent hlasů, nyní o 11 procent méně. "V Hesensku to byl neúspěch," uvedla Merkelová.
O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisely s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů bylo nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 jich takový názor zastávalo 44 procent. Německý kabinet tvoří CDU spolu se sociálními demokraty. I oni v neděli v Hesensku výrazně propadli - zhruba o 11 procent. Necelých 20 procent hlasů je nejhorší výsledek v této spolkové zemi od konce druhé světové války.
Euro reacts to Bild headline that #Merkel won't run to be head of CDU again pic.twitter.com/P10MclejBx
— Samuel Potter (@SamuelJPotter) October 29, 2018
Spory se sesterskou stranou
Oblibu ztrácí CDU i na celostátní úrovni. Před dvěma týdny ve volbách v Bavorsku se navíc i sesterská Křesťansko-sociální unie (CSU) dočkala jednoho z nejhorších výsledků v historii.
Není vyloučené, že situace donutí Merkelovou k tomu, aby se funkce kancléřky vzdala dříve než v roce 2021. Možné také je, že se v Německu uskuteční předčasné volby.
Německá kancléřka před nedávnem ztratila i jednu ze svých opor v čele poslaneckého klubu. Poprvé po desítkách let se stalo, že to byl opravdu souboj. Do čela nakonec vybrali Ralpha Brinkhause, jí blízký dlouholetý šéf frakce Volker Kauder neuspěl.
Kvůli migrační krizi se dostávala Merkelová do křížku i s partnerskou CSU a s jejím předsedou Horstem Seehoferem. Jejich letní spor ohrožoval samotnou existenci vlády velké koalice CDU/CSU a SPD.
O tom, že znovu nebude kandidovat do čela CDU se podle svých slov rozhodla už před začátkem letních parlamentních prázdnin, tedy v době kolem vrcholícího sporu o migraci mezi sesterskými stranami.
První zájemci o post předsedy strany
Kabinetu také neprospěla kauza kolem šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který musel funkci opustit poté, co po vraždě Němce v Chemnitzu, z níž byli podezřelí tři přistěhovalci, zpochybnil informace, že ve městě se kromě následných demonstrací odehrál i útok na cizince.
Kdo předsedkyni CDU nahradí, zatím není jasné. O post budou usilovat někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové, nebo ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky.
O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz.
Analytici zmiňují, že už samotný výběr příští předsedkyně nebo předsedy strany bude důležitý pro to, jestli "dvojvládí" - tedy Merkelová v čele vlády a někdo jiný v čele strany - bude schopné fungovat. Zatímco "středová, merkelovská" Krampová-Karrenbauerová by takové nároky mohla splňovat, například u neoliberálního Merze si to někteří příliš představit nedovedou.
Mnozí politici CDU vyjádřili k rozhodnutí Merkelové respekt. Stejné slovo zvolila i předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Zároveň ale podotkla, že by na podobnou myšlenku mohl přijít i šéf CSU Seehofer.
