Berlín (od naší zpravodajky) - V Křesťansko-demokratické unii (CDU), do níž obě političky patří a která se dlouhodobě drží na čele volebních průzkumů, se vyostřuje boj o to, kdo nahradí Merkelovou v klíčové pozici.
Kancléřem se v Německu většinou stává šéf nejsilnější strany, která po volbách sestaví vládu. Oficiálně stojí v čele CDU obě zmíněné ženy. "Ta situace je pro CDU neobvyklá a je jednou z příčin aktuální vřavy," uvedl pro Aktuálně.cz Matthias Dilling, německý politolog, který působí na Oxfordské univerzitě v Británii.
Jak píše německý server Deutsche Welle, několik politiků se snaží zaujmout místo obou političek. Porazit Merkelovou a Kramp-Karrenbauerovou se snaží pomocí hlasité kritiky například někdejší šéf parlamentní frakce CDU Friedrich Merz. Na kancléřku zaútočil naposledy na konci října po vyhlášení výsledků zemských voleb ve východoněmeckém Durynsku. Strana tu dosáhla nejhoršího výsledku v historii. Porazila ji jak radikální levicová strana Levice, tak pravicoví populisté z protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Teď se členové durynské CDU marně snaží domluvit, s kým by mohli vstoupit do koalice. Vládu bez křesťanských demokratů se tu sestavit nepodaří, s krajní levicí ani pravicí ale CDU spolupracovat nechce.
Friedrich Merz šéfku vlády obvinil z "nečinnosti a chybějícího vedení". Podle něj byl špatný výsledek voleb vyslovením nedůvěry vůči celoněmecké vládě. Tu tvoří kromě CDU a její sesterské bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) i sociální demokraté (SPD).
Jako příklad Merz uvedl dlouhá neúspěšná jednání o reformě sociálních dávek. "Neumím si představit, že tahle vláda tímhle způsobem bude pokračovat ještě další dva roky," dodal Merz.
Řádné volby by se v Německu měly konat na podzim 2021. Předčasné volby zatím nehrozí, žádná z velkých stran nechce koalici opustit. Obávají se vzestupu konkurence, zejména oblíbené strany Zelených. Té se dařilo například v květnových volbách do Evropského parlamentu.
Protiimigrační Alternativa pro Německo si zase připsala výrazné úspěchy v podzimních zemských volbách na východě republiky.
Hyperaktivní protikandidát
Když se před deseti měsíci vybíral nový šéf křesťanských demokratů, Merz byl hlavním konkurentem Kramp-Karrenbauerové. Po porážce jí přislíbil svou podporu a stáhl se z veřejného prostoru. Nyní se však objevuje v čele průzkumů mezi voliči CDU i mezi podporovateli jiných stran.
Podle ankety agentury Kantar by nejvíce lidí uvítalo jako kancléře právě Merze - konkrétně více než pětina. Na druhém místě skončil ministr zdravotnictví Jens Spahn, také jeden z někdejších soupeřů v souboji o post šéfa strany. Kramp-Karrenbauerová byla až třetí.
"Hyperaktivní Spahn", jak ho popisuje list Financial Times, se v poslední době snaží ukazovat se na veřejnosti. Přesvědčuje zájemce o práci v nemocnicích a domovech důchodců, vydal se také do subsaharské Afriky podívat se na boj s ebolou.
Německá média na základě zákulisních informací ale hovoří i o dalších kandidátech. Například Arminu Laschetovi, šéfovi zemské vlády v Severním Porýní-Vestfálsku, nebo bavorském ministerském předsedovi Markusi Söderovi. Nikdo z nich ale veřejně svůj zájem neprojevil.
Podle politologa Dillinga by právě méně známý Laschet mohl být favoritem klání. "Merzovi a Spahnovi se daří držet v povědomí veřejnosti, ale jen těžko na svou stranu získají méně konzervativní voliče," vysvětluje.
Proti Kramp-Karrenbauerové se nyní de facto postavila i mládežnická odnož CDU. Ta požaduje, aby si strana svého kandidáta na kancléře odhlasovala, a ne aby se jím automaticky stal předseda strany, jak je tomu zvykem. "Pokud vím, tak to tak bylo v případě 16 z celkem 19 parlamentních voleb," dodává Dilling.
Sama Kramp-Karrenbauerová připouští, že personální otázky budou jedním z důležitých témat stranického sjezdu na konci listopadu. "Kdo si myslí, že tato otázka musí být rozhodnuta letos na podzim, má k tomu příležitost," řekla médiím. Vzdát se ale nehodlá.
Německo ve vakuu
Německá média si všímají, že CDU je rozštěpená v názoru na řadu otázek. Například se mezi členy opakovaně objevují hlasy, že by se křesťanští demokraté měli přestat bránit spolupráci s AfD, která volá po ochraně tradičních hodnot. Jsou ale v menšině.
Jiní zase Kramp-Karrenbauerové vyčítají, že přichází s návrhy, pro které nemá podporu stranických kolegů, a nesoustředí se na postavení strany doma v Německu. Posledním z takových nápadů byl plán na zřízení bezpečnostní zóny v severní Sýrii, na jejímž mezinárodním střežení by se Německo aktivně podílelo. Bouřlivá reakce na něj ale do určité míry zastínila zmíněné volby v Durynsku.
Straníci nejsou jednotní ani v tom, jestli by strana například v otázce klimatu neměla po skončení éry Merkelové zastávat znovu konzervativnější pozici. Z ní Merkelová ustoupila ve snaze nalákat naopak liberálnější voliče.
Problémy vládnoucí strany se navíc podepisují na politické situaci v zemi. Americký deník New York Times označil kabinet Angely Merkelové, která se nyní do značné míry stáhla z veřejného života, za zombie. Podle listu je paralyzovaný a neschopný jednat, ale stále neochotný zemřít.
