reklama
 
 

Analýza: Podívá se Zeman do Bílého domu? Steve Bannon v Praze předal jasný vzkaz

23. 5. 2018
Jednoznačný vzkaz Steva Bannona: Plňte závazky v NATO.

Analýza - Některá česká média v úterý vyrobila tak trochu "fake news". Napsala, že podle Steva Bannona se Miloš Zeman "určitě" podívá za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Během diskuse na pražském Žofíně bývalý hlavní stratég a poradce amerického prezidenta rozhodně nic takového neřekl.

Ale prohlásil, že vzhledem k tomu, že Donald Trump bude v Bílém domě ještě "šest a půl roku", na případné Zemanovo přijetí je ještě "spousta času".

Byl to docela zábavný šťouchanec vůči americkým demokratům. Bannon samozřejmě předjímá, že Trump ve volbách 2020 obhájí prezidentský úřad.
Jenže co se týče Zemanovy návštěvy v Bílém domě, měla Bannonova odpověď stejnou informační hodnotu, jako by pronesl: "Podívá se tam, až naprší a uschne."

Bannon z Bílého domu odešel už loni v srpnu, a pokud ho téma možné Zemanovy návštěvy vůbec kdy zajímalo (o čemž lze úspěšně pochybovat), je zcela zřejmé, že o aktuálním dění v Bílém domě už informace nemá.

Bannon je "out"

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Bannon sice uvedl, že je s prezidentem Trumpem v kontaktu, ale dodal, že jen "skrze jeho právníky". Pravděpodobně kvůli vyšetřování "ruské kauzy", kdy sám Bannon už se zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem mluvil. Teď jde zřejmě o to, aby se jeho svědectví nerozcházelo s případnými odpověďmi samotného prezidenta.

Jinak je však zřejmé, že Bannon je "out" - o aktuálním rozhodování v Bílém domě nic neví. A nemá na něj žádný vliv. Proč by také jezdil po světě a dával přednášky v Praze či v Budapešti, když by se mohl aktivně podílet na politice prezidenta USA?

V tomto kontextu bychom také měli brát mnohé Bannonovy názory, které v Praze zazněly. Možná sice Trumpa ovlivnily během kampaně a v prvních měsících jeho prezidentství, v Bílém domě už ale mezitím prošly zkouškou praxe. A doznaly zásadních změn.

Je to asi nejzřetelnější na příkladu Číny: pro Bannona je říše středu existenční hrozbou, bojující proti USA ekonomicky, informačně a v budoucnu také, jak je přesvědčen Bannon, vojensky. A proto je třeba Peking dusit a trestat i za cenu tržní války.

To sice Trump v kampani říkal také, ale v reálné politice už je to složitější. Před pár dny americký ministr Steve Mnuchin řekl, že "tržní válka s Čínou se odkládá". Ve hře jsou totiž věci, které jsou z hlediska Bannonova svatého zapálení podružné, ale v praxi důležité - například otázka jaderného odzbrojení KLDR.

"Merkelová je nejhorší"

Pražská přednáška Steva Bannona ukázala, že už prostě není hlasem Bílého domu, ale soukromým občanem. Populista, ekonomický nacionalista, jak sám sebe hrdě označuje. A také provokativní excentrik, podle kterého se prý Angela Merkelová zapíše do historie jako "nejhorší politická osobnost Německa 21. století".

Kdo je Steve Bannon

Kdo je Steve Bannon

Narodil se 27. listopadu 1953.

Působil jako důstojník amerického námořnictva nebo investiční bankéř ve společnosti Goldman Sachs.

Vedl krajně pravicový zpravodajský portál Breitbart News.

Později byl vedoucím předvolební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016.

Mezi lednem a srpnem 2017 byl poradcem a hlavním stratégem prezidenta Trumpa. Ten za to často čelil kritice, nakonec Bannona po více než půl roce propustil.

Na Bannona pak dopadl Trumpův hněv, když popsal praktiky v Bílém domě v knize novináře Michaela Wolffa s názvem Oheň a hněv. Prezident mu dokonce hrozil žalobou.

Bannon například v rozhovoru pro Aktuálně.cz schválně opakovaně přeslechl otázku, zda mu nevadí, že evropské nacionalistické strany a jejich politici (Národní fronta ve Francii, AfD v Německu, Viktor Orbán v Maďarsku) se těší otevřené podpoře a přátelství ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na to má Bannon jen pokrčení ramen a trochu mimoběžné vysvětlení, že "ústřední téma" těchto stran je propojuje i s populistickým hnutím, jež vyneslo do Bílého domu Donalda Trumpa: "Lidé si chtějí vzít své země a své občanství zpět."

V jedné věci ovšem Bannon zůstává s Trumpem (nebo by šlo možná říct Trump s Bannonem) zcela zajedno. "Měli byste být zahanbeni, zahanbeni," vzkázal Bannon v Praze na Žofíně členským zemím NATO, které si neplní své finanční alianční závazky.

Byla to slova sice o něco ostřejší, než jaká používá sám Trump, ale obsah
jeho sdělení je zcela jasný. Pro nynějšího amerického prezidenta jsou výdaje na obranu zcela zásadní věc.

Až budete plnit závazky

Při nedávné návštěvě šéfa NATO Jense Stoltenberga v Bílém domě Donald Trump prohlásil, že v alianci jsou "loajální" spojenci - a pak ti ostatní. A vyjmenoval sedm zemí, které vedle USA v současnosti dávají na obranu nejméně dvě procenta HDP.

Z "nových" členských zemí NATO si své závazky plní Rumunsko. Jeho prezident Klaus Iohanis byl v Bílém domě loni. Dále Polsko, kde Donald Trump loni přednesl svůj nejdůležitější evropský projev. A také všechny tři země Pobaltí, s jejichž státníky prezident Trump minulý měsíc uspořádal ve Washingtonu už druhý bezpečnostní minisummit.

Česko dává jedno procento, ale možná by stačilo alespoň ukázat vůli věci zlepšit. Jenže vypovědí o neschopnosti, korupci, alibismu a politické nerozhodnosti několika posledních reprezentací je aktuální informace, že policie šetří nepovedený tendr na radary. Nemluvě o zastavené soutěži na vrtulníky nebo tendru na obrněná vozidla, který vlastně ještě ani nezačal.

Takže, kdy se Miloš Zeman podívá za Donaldem Trumpem? Až naprší a uschne. Nebo až politici pochopí, že vojenské výdaje - tedy investice do vlastní bezpečnosti - jsou pro Donalda Trumpa skutečně určujícím měřítkem.

V tom Steve Bannon nelhal. Na tom se od jeho odchodu z Bílého domu nic
nezměnilo. A proto to zároveň byla i nejdůležitější zpráva, kterou přivezl do Prahy.

autor: Daniel Anýž | 23. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama