Zákaz dovozu ruské ropy do zemí EU je součástí sankcí, které Evropa postupně uvalila na Rusko. Týká se tankerů - ropovod zásobující Česko, Slovensko a Maďarsko má výjimku. Embargo přijaly státy unie loni v červnu a v platnost vstoupilo v prosinci 2022. Začátkem února se pak zákaz rozšířil také na dovoz nafty a dalších ropných produktů do EU.
5. prosince 2022 zároveň začal na úrovni EU a také skupiny G7 platit cenový strop na ruskou ropu. "Nevedl k žádným problémům, ani v EU, ani jinde ve světě. Jen v Rusku," říká velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, který ropné sankce považuje za "nejzásadnější" odvetný krok Západu.
Na jednom barelu ropy, kterou dnes z 80 procent nakupují Indové a Číňani, tratí Rusko 30 dolarů (v přepočtu 670 korun), protože právě takovou slevu oproti západní ropě Brent si země vynutily kvůli cenovému stropu. Při současném objemu těžby tak přichází ruská státní kasa o 90 milionů dolarů denně (bezmála 2 miliardy korun).
"Po představu: zisk největší státní ropné společnosti Rosněfť za první pololetí roku 2022 činil 7,2 miliardy dolarů. Denní ztráta 90 milionů dolarů tak pohltí tento zisk přesně za 80 dnů," upozorňuje Bartuška. "Rusko přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy a západní země současně prokázaly, že jsou schopny v krizi jednat velmi rychle a obejít se bez ruských zdrojů," dodává.
Světová banka, Mezinárodní měnový fond a další instituce odhadují, že se ruská ekonomika za rok 2022 propadla o 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle nejoptimističtějšího scénáře a o 3,9 procenta podle nejhoršího. Letos se očekává další propad.
Nenaplnily se však nejčernější scénáře, které ruské ekonomice prorokovaly ztrátu 10 až 15 procent HDP. Podstatnou roli na tom mělo rozhodnutí klíčových lidí okolo ruské centrální banky, kteří v reakci na sankce Západu přistoupili ke krokům známým z válečných dob nebo totalitních režimů. Omezili Rusům například výběry z vkladů v bankách a zakázali volně směňovat rubly na valuty.
"Sankce plní účel"
Sankce Západu přesto začíná ruská ekonomika pociťovat. Země EU uvalily na Rusko zatím devět sankčních balíčků a v nejbližších dnech by měly schválit výroční desátý. Zákazy postihují všechny sektory s výjimkou potravin a zemědělských nebo farmaceutických výrobků.
Jde o tisíce druhů položek, od průmyslového zboží, které lze použít do zbraní, přes těžební technologie až po vývoz luxusních výrobků nebo komponentů do elektrotechniky. Situaci dobře ilustruje jak odchod klíčových globálních značek typu Apple ze země, tak svědectví, že ruská armáda musela kvůli nedostatku náhradních dílů instalovat do tanků čipy z praček. Ze stejného důvodu je uzemněna většina letadel Aeroflotu.
"Sankce plní svůj účel," konstatuje analýza bruselského Centra pro evropskou politiku (EPC) k dopadu odvetných opatření EU. Zejména kvůli embargu na zboží a technologie, které Rusko samo nevyrábí, a nutně je potřebuje, nastoupila země podle ní na cestu k úpadku a zaostávání ve střednědobém horizontu.
Přesto by podle analytiků z EPC měly unijní země dělat víc. Konkrétně "uzavřít koalice se státy vně EU, přes které se dostává evropské zboží do Ruska". Jde hlavně o Turecko, Arménii a Kazachstán.
A pak také "zaplnit bílá místa na svých sankčních seznamech". Jde například o embargo na dovoz ruských diamantů do EU, které se tu opracovávají a dál se s nimi obchoduje. Dále zákaz dovozu ruského jaderného paliva do elektráren v EU, který loni dokonce o 20 procent vzrostl podle analýzy agentury Bloomberg, a embargo na veškerou ruskou ocel. Ani jedno se kvůli odporu části členských zemí dosud nepodařilo. U sankcí je přitom nutná jednomyslnost.
"Za každou novou položkou na sankčním seznamu vidí lídr každé členské země konkrétní firmu s konkrétním obratem a pracovními místy," reaguje na to pro Aktuálně a HN diplomat z českého zastoupení při EU v Bruselu Tomáš Šindelář, který se podílel na vyjednávání třech balíčků sankcí během předsednictví EU. "Na pozadí toho vlády EU prokázaly velkou míru shody a sebeobětování. Jen je tu několik citlivých věcí, a to i pro Česko, protože je nejde rychle nahradit. Třeba ruské jaderné palivo."
Válka stále pokračuje
Navzdory embargům a také uvalení sankcí na 1400 zástupců ruské politické a ekonomické elity válka proti Ukrajině i po roce stále pokračuje. Znamená to, že sankce Západu nefungují úplně tak, jak by měly?
Podle Šindeláře nebyl v EU nikdo tak naivní, aby si myslel, že sankcemi změní chování ruského prezidenta Vladimira Putina o 180 stupňů. "Sankce samy o sobě historicky nikdy nevedly k ukončení války," zmiňuje diplomat, "mění ale její dramaturgii. A tím k jejímu ukončení přispívají."
"Vidíme, že se Putinovi ztenčila marže z ropy. Jak přesně ale naše opatření dopadají na jeho rozhodování například o tom, zda sníží válečné výdaje, aby udržel důchody, se s jistotou dozvíme zřejmě až po otevření archivů," pokračuje Šindelář. "Sankcemi každopádně chceme dosáhnout omezení schopnosti Ruska zbrojit a dlouhodobě vést agresi vůči Ukrajině v nezměněné intenzitě. A to se daří."
