Američtí generálové promluvili o odchodu z Afghánistánu. Podcenili jsme ho, přiznali

Martin Novák Martin Novák
30. 9. 2021 6:17
Nejvyšší velitelé americké armády očekávali po stažení vojáků z Afghánistánu problémy a krizi, ale nepočítali s tak rychlým a totálním kolapsem. Důstojníci v úterý poprvé veřejně promluvili o vítězství radikálního hnutí Tálibán při slyšení v americkém Senátu.
Mark Milley.
Mark Milley. | Foto: Reuters

Emocionální debata ukázala kromě jiného i polarizaci Spojených států, protože republikánští senátoři ve svých vystoupeních a otázkách útočili hlavně na současného demokratického prezidenta Joea Bidena kvůli způsobu odchodu z Afghánistánu. Senátoři za Demokratickou stranu zase mířili na Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.

"Skutečnost, že se afghánská armáda jednoduše rozpadla, a to na mnoha místech bez jediného výstřelu, nás všechny překvapila. Tvrdit cokoliv jiného by bylo nečestné," řekl ministr obrany Lloyd Austin.

Kenneth McKenzie v Senátu.
Kenneth McKenzie v Senátu. | Foto: Reuters

Šéf generálního štábu Mark Milley a velitel amerických sil na Blízkém východě a ve Střední Asii Frank McKenzie shodně uvedli, že se domnívali, že místo úplného stažení vojsk by bývalo vhodné, aby v Afghánistánu zůstal kontingent 2500 vojáků. Zároveň ale odmítli říct, co přesně poradili prezidentu Bidenovi. Ten už dříve uvedl, že žádný takový návrh od nikoho z armády nedostal.

Republikánský senátor Tom Cotton se přesto rozzlobeně Milleye ptal, proč nerezignoval, když prezident jeho návrh evidentně odmítl. "Nežijeme v zemi, která chce po generálech, aby si určovali, jakých rozkazů uposlechnou a jakých ne. To není práce nás, vojáků," odpověděl generál.

Leteckou evakuaci více než 120 tisíc lidí po pádu Kábulu do rukou Tálibánu označil za taktický úspěch, ale celkový výsledek dvacetileté války za strategickou porážku. "Nepřítel je v Kábulu. Tálibán zůstává teroristickou organizací, která nezpřetrhala své vazby s al-Káidou," uvedl.

"Válka proti terorismu ani válka v Afghánistánu neskončily," dodal generál McKenzie.

Problém s afghánskou armádou

Podle Milleye Tálibán nedodržel dohodu, kterou podepsal loni s předchozím americkým prezidentem Trumpem. V ní se zavázal, že bude usilovat o politické řešení afghánské krize. "Jediné, co z dohody dodrželi, bylo to, že neútočili na americké vojáky během evakuace," řekl generál Milley.

Na kábulském letišti došlo 26. srpna k sebevražednému atentátu, při kterém zemřelo třináct amerických vojáků. K útoku se ale přihlásila organizace Islámský stát, která je soupeřem Tálibánu.

Milley podle svých slov už od roku 2020 očekával, že rychlé stažení amerických a dalších zahraničních vojáků bez jasných podmínek přinese problém, protože afghánská armáda není schopná fungovat sama, bez logistické podpory. "Byli jsme příliš optimističtí v očekávání toho, co mohou zvládnout. Byli příliš závislí na naší technice a naší pomoci," řekl.

Republikáni vyčítají Bidenovi, že na kolaps afghánské armády nebyl připraven. Demokraté kontrují tím, že Trump příliš důvěřoval Tálibánu a při podpisu mírové dohody nedbal na názory tehdejší afghánské vlády. Trumpova vláda a Tálibán podepsaly dohodu o americkém stažení z Afghánistánu a ukončení války loni v únoru.

Zůstat, nebo odejít?

Trump a Biden se shodli, že chtějí afghánskou válku pro Spojené státy po dvaceti letech ukončit. Byl to jeden z mála bodů, na kterém se před loňskými prezidentskými volbami shodli.

Z nejnovějšího průzkumu think tanku Eurasia Group Foundation, provedeném na začátku září, vyplývá, že mezi Američany klesá podpora vojenskému angažmá za hranicemi země. Přes 42 procent dotázaných se domnívá, že jejich země by měla snížit počet vojáků USA dislokovaných na základnách v Evropě, na Blízkém východě a v Asii. Jen 32 procent se domnívá, že je třeba jejich počet udržet nebo zvyšovat, a 25,5 procenta dotázaných neví.

Video: Tálibánci se zmocnili alkoholu na české ambasádě

Tálibové objevili na české ambasádě v Kábulu sklad tvrdého alkoholu. | Video: Twitter/Pamir News
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy