Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.
V rozhovoru s diplomaty na americkém velvyslanectví v Kyjevě Blinken uvedl, že pevně doufá, že ruský prezident bude řešit spory kolem Ukrajiny diplomatickou a mírovou cestou. Varoval však, že by Putin mohl v krátké době vydat rozkaz k útoku.
"V posledních několika měsících jsme se intenzivně věnovali Ukrajině kvůli značnému shromažďování ruských sil, které jsme zaznamenali v blízkosti ukrajinských hranic," řekl Blinken. "Víme, že existují plány na další zvýšení počtu vojáků ve velmi krátké době, což dává prezidentu Putinovi možnost, aby rovněž ve velmi krátké době podnikl další agresivní kroky proti Ukrajině," dodal s tím, že Moskva vojska soustřeďuje bez zjevného důvodu.
Blinken po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou zároveň ujistil, že USA budou pokračovat v "neúnavném" diplomatickém úsilí, aby odvrátily případnou ruskou agresi vůči Ukrajině, a přislíbil, že v případě nutnosti Spojené státy poskytnou další asistenci Kyjevu nad rámec toho, co je již dohodnuto. Pomoc Ukrajině podle něj má v americkém Kongresu silnou podporu republikánů i demokratů. Ministr také Rusko varoval před možnými sankcemi. Upřesnil, že během pátečních jednání v Ženevě se svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi nechystá předat odpověď v písemné formě na ruské požadavky. O tom, že Moskva žádá detailní reakci Washingtonu v písemné podobě, mluvil Lavrov minulý týden.
Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem ubezpečil, že Ukrajina nechystá vojenskou akci proti proruským separatistům na východě země. Zároveň obvinil Rusko, že se svým současným jednáním snaží zasít v ukrajinské společnosti paniku, a tím destabilizovat její finanční systém i celou její ekonomiku. Ukrajina podle něj doufá, že se Evropská unie a USA shodnou na důrazných protiruských sankcích.
Administrativa prezidenta Joea Bidena ve středu uvedla, že vojenská pomoc ve výši 200 milionů dolarů byla Ukrajině schválena koncem prosince. Ještě před přesunem ruských vojsk k ukrajinským hranicím poskytl Washington koncem loňského roku vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 450 milionů dolarů (9,6 miliardy korun).
"Chtěl bych vám osobně, prezidentu (Joeu) Bidenovi a americké administrativě poděkovat za vojenskou podporu Ukrajiny, za zvýšení této pomoci," řekl Blinkenovi ukrajinský prezident Zelenskyj. Vyjádřil také přesvědčení, že jakékoli rozhodnutí o Ukrajině nebude učiněno bez Ukrajiny. Na Twitteru informoval, že s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem projednával po telefonu možnou účast Ukrajiny na červnovém summitu Severoatlantické aliance.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury Interfax zopakoval, že USA a jejich spojenci by měli přestat dodávat Ukrajině zbraně. Bezpečnostní situace v Evropě je podle něj "kritická", protože Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Náměstek nicméně prohlásil, že si nemyslí, že v Evropě hrozí vypuknutí rozsáhlé války.
Británie v pondělí oznámila, že Ukrajině poskytne protitankové zbraně, Kanada podle médií vysílá na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. O dodávce zbraní a munice Kyjevu podle ministryně obrany Jany Černochové uvažuje i česká vláda, uvedl v úterý deník Hospodářské noviny.
