O zapojení do nového konfliktu v blízkovýchodním regionu však podle armádního prohlášení Spojené státy nestojí. Některé státy včetně Británie či Saúdské Arábie se přidaly k americkému tvrzení o vině Íránu.
Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters řekl, že Hormuzský průliv nebude po čtvrtečním incidentu v Ománském zálivu uzavřen. V televizním rozhovoru s televizní stanicí Fox News šéf Bílého domu z útoku na tankery obvinil Írán a na dotaz, jak plánuje zabránit v budoucnu podobným incidentům, odpověděl pouze: "Uvidíme."
Norský a japonský tanker vezoucí ropné produkty se staly cílem zřejmého napadení ve čtvrtek ráno poblíž Hormuzského průlivu strategického pro přepravu ropy.
K akci se nikdo nepřihlásil, americký ministr zahraničí Mike Pompeo ji však připsal Íránu. Velení armády to v pátek doložilo zveřejněním leteckých záběrů, na nichž je podle USA vidět, jak íránské Revoluční gardy odstraňují z boku lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem, která by podle Washingtonu mohla přinést důkaz proti Teheránu.
Pentagon rovněž uvedl, že do oblasti vysílá torpédoborec USS Mason. Další torpédoborec USS Bainbridge zůstává v blízkém kontaktu s jedním z poškozených tankerů a nepřipustí žádné další napadení, uvedla armáda v prohlášení.
Posádka zahlédla íránskou loď
Šéf japonské společnosti Kokuka Sangyo, která vlastní jeden z poškozených tankerů, v pátek uvedl, že na plavidlo zaútočily "dva letící předměty". "Posádka nám řekla, že viděla, jak cosi letí směrem k lodi. Pak nastala exploze, která v plavidle vytvořila díru. Později spatřili někteří členové posádky druhou střelu," prohlásil na tiskové konferenci ředitel firmy Jutaka Katada.
Katada zároveň vyloučil možnost, že by tanker Kokuka Courageous, přepravující 25 000 tun metanolu, zasáhlo torpédo. O tom, že byla loď zřejmě torpédována, hovořil ve čtvrtek pronajímatel tankeru. Náklad metanolu je podle Katady v pořádku a plavidlu nehrozí potopení, takže se na něj posádka již vrátila.
Šéf japonské firmy také uvedl, že posádka viděla v blízkosti plavidla ve čtvrtek večer japonského času (ráno SELČ) íránskou vojenskou loď. Japonský ministr průmyslu Hirošige Seko ale odmítl komentovat americké stanovisko, které přičítá vinu Íránu.
Kampaň, zní z Íránu
Írán americké tvrzení popírá a označil jej za součást "protiíránské kampaně". Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf jej nazval "sabotážní diplomacií" bez jakéhokoli důkazu. Íránské zastoupení při OSN předtím uvedlo, že "Írán je připraven hrát aktivní a konstruktivní roli při zajišťování bezpečnosti strategických mořských cest, stejně jako rozvíjet mír, stabilitu a bezpečnost v regionu".
Teherán zároveň po uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN vyzval k urychlenému zahájení dialogu zemí Perského zálivu, který by měl v oblasti uvolnit napětí.
Incident může přispět k dalšímu zvýšení napětí mezi Íránem a USA, za nímž je americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu a obnovení sankcí. Podle prezidenta Donalda Trumpa není ani jedna strana na dohodu připravena.
Saúdská Arábie, tradiční íránský rival v neklidné oblasti bohaté na ropu, se přiklonila k názoru USA, že za ataky je Teherán. Podle saúdskoarabského ministra zahraničí není důvod nevěřit americkému tvrzení, neboť Írán již v minulosti podobné akce podnikl.
USA připsaly Íránu už květnovou sabotáž čtyř plavidel u Spojených arabských emirátů. Přímo k minovým útokům na tankery pak teokratický režim podle agentury AP sáhl koncem 80. let v době takzvané tankerové války.
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt rovněž vidí za akcí íránskou stopu a varoval teheránský režim před "velmi nemoudrou eskalací" napětí.
