Zatím stále není s určitostí jasné, kdo a čím plavidla Front Altair a Kokuka Courageous ohrozil. Lodě vypluly z přístavů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Jde však o dlouho nezaznamenaný vážný incident v místě, kterým prochází třicet procent celosvětového nákladu ropy směřujícího do Evropy, Afriky a na Dálný východ - 17 milionů barelů ropy denně.
Letos 12. května sice došlo k explozím u čtyř tankerů poblíž Spojených arabských emirátů, malé výbuchy ale způsobily nástražné miny.
Čtvrteční incident je mnohem vážnější. Neznámí pachatelé zřejmě odpálili na jeden z tankerů torpédo. Podle výpovědí členů posádky je zasáhla "nějaká střela". Z tankeru Front Altair nyní vytéká ropa do moře.
Aerial footage shows one of the oil tankers targeted in the Sea of Oman#SeaofOman pic.twitter.com/mdvEPPT3J4
— Press TV (@PressTV) June 13, 2019
V Perském zálivu je napjatá situace z několika důvodů. Spojené státy letos zostřily sankce proti Íránu a chtějí ho úplně odříznout od příjmů z ropy. Zároveň vyslaly před měsícem do Perského zálivu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s odůvodněním, že Írán hrozí právě útokem na tankery a nákladní plavidla.
K tomu navíc jemenští povstalci, podporovaní Íránem, útočí na Saúdskou Arábii. A ta zase obviňuje Írán.
Rijád a Teherán jsou dva velcí lokální rivalové a stojí na opačných stranách ve válce v Jemenu. Ze Saúdské Arábie a Íránu přitom vyplouvá nejvíce tankerů naložených ropou.
Obvyklí podezřelí
Kdo tedy za útokem stojí? Americký ministr zahraničí Mike Pompeo obvinil Írán, který se podle něj snaží vyvolat další napětí s cílem narušit dopravu ropy. USA podle Pompea ke zmíněnému závěru došly díky informací tajné služby, typu použitých zbraní a stylu útoku.
Podezření na Írán je nasnadě. Když 12. května explodovaly miny u pobřeží Spojených arabských emirátů, vláda této země oznámila, že za výbuchy stojí "zpravodajská služba nepřátelského státu". Saúdové opakovaně obviňují Teherán ze "sabotáží" v Perském zálivu.
Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf naopak naznačuje, že může jít o provokaci s cílem spustit útok na Írán. Podle japonského ministerstva obchodu směřoval náklad obou tankerů do Japonska v době, kdy je na návštěvě Íránu japonský premiér Šinzó Abe. Jde mimochodem o první návštěvu japonského premiéra v zemi od islámské revoluce v roce 1979.
Americký prezident Donald Trump žádá po Japonsku, Jižní Koreji, Indii, Číně, Turecku a dalších zemích, aby přerušily export íránské ropy. Chce tak ekonomickým tlakem přimět Teherán, aby znovu začal vyjednávat o kontrole svých jaderných zařízení. Od dohody, uzavřené v roce 2015, Trump odstoupil, protože podle něj Íráncům umožňovala atomové zbrojení.
Ať už ve čtvrtek útočil kdokoliv, představitelé mezinárodního obchodu s ropou a těžařské společnosti jsou zděšeni. "Mám mimořádné obavy o bezpečnost posádek, které tady proplouvají," uvedl Paolo d'Amico, šéf mezinárodního sdružení provozovatelů tankerů INTERTANKO.
Další "válka tankerů"?
Cílené útoky na tankery zažil Perský záliv ve velkém měřítku naposledy v osmdesátých letech minulého století během války Iráku a Íránu. Obě země se se mimo jiné tímto způsobem pokoušely zničit nepřítele. Proto se jí také přezdívalo Válka tankerů.
Pokud by se přeprava ropy z Perského zálivu do Indického oceánu zastavila nebo zpomalila, mohlo by to znamenat skokový růst cen ropy. Ve čtvrtek v reakci na zprávu o požáru na dvou plavidlech stoupla cena severomořské ropy Brent o čtyři procenta na 62 dolarů za barel.
