Vrací se válka tankerů? Ostřelování lodí žene ceny ropy vzhůru, USA ukazují na Írán

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 13. 6. 2019 20:59
Plavba dvou ropných tankerů z Perského zálivu na Dálný východ skončila ve čtvrtek velmi záhy. U ománských břehů někdo na lodě zaútočil. Oba tankery začaly hořet, posádky se musely evakuovat. Kdo za incidentem stojí? Podle Spojených států Írán.
Video: agentura AP

Zatím stále není s určitostí jasné, kdo a čím plavidla Front Altair a Kokuka Courageous ohrozil. Lodě vypluly z přístavů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Jde však o dlouho nezaznamenaný vážný incident v místě, kterým prochází třicet procent celosvětového nákladu ropy směřujícího do Evropy, Afriky a na Dálný východ - 17 milionů barelů ropy denně.

Letos 12. května sice došlo k explozím u čtyř tankerů poblíž Spojených arabských emirátů, malé výbuchy ale způsobily nástražné miny.

Čtvrteční incident je mnohem vážnější. Neznámí pachatelé zřejmě odpálili na jeden z tankerů torpédo. Podle výpovědí členů posádky je zasáhla "nějaká střela". Z tankeru Front Altair nyní vytéká ropa do moře.

V Perském zálivu je napjatá situace z několika důvodů. Spojené státy letos zostřily sankce proti Íránu a chtějí ho úplně odříznout od příjmů z ropy. Zároveň vyslaly před měsícem do Perského zálivu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s odůvodněním, že Írán hrozí právě útokem na tankery a nákladní plavidla.

K tomu navíc jemenští povstalci, podporovaní Íránem, útočí na Saúdskou Arábii. A ta zase obviňuje Írán.

Rijád a Teherán jsou dva velcí lokální rivalové a stojí na opačných stranách ve válce v Jemenu. Ze Saúdské Arábie a Íránu přitom vyplouvá nejvíce tankerů naložených ropou.

Obvyklí podezřelí

Kdo tedy za útokem stojí? Americký ministr zahraničí Mike Pompeo obvinil Írán, který se podle něj snaží vyvolat další napětí s cílem narušit dopravu ropy. USA podle Pompea ke zmíněnému závěru došly díky informací tajné služby, typu použitých zbraní a stylu útoku.

Podezření na Írán je nasnadě. Když 12. května explodovaly miny u pobřeží Spojených arabských emirátů, vláda této země oznámila, že za výbuchy stojí "zpravodajská služba nepřátelského státu". Saúdové opakovaně obviňují Teherán ze "sabotáží" v Perském zálivu.

Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf naopak naznačuje, že může jít o provokaci s cílem spustit útok na Írán. Podle japonského ministerstva obchodu směřoval náklad obou tankerů do Japonska v době, kdy je na návštěvě Íránu japonský premiér Šinzó Abe. Jde mimochodem o první návštěvu japonského premiéra v zemi od islámské revoluce v roce 1979.

Americký prezident Donald Trump žádá po Japonsku, Jižní Koreji, Indii, Číně, Turecku a dalších zemích, aby přerušily export íránské ropy. Chce tak ekonomickým tlakem přimět Teherán, aby znovu začal vyjednávat o kontrole svých jaderných zařízení. Od dohody, uzavřené v roce 2015, Trump odstoupil, protože podle něj Íráncům umožňovala atomové zbrojení.

Ať už ve čtvrtek útočil kdokoliv, představitelé mezinárodního obchodu s ropou a těžařské společnosti jsou zděšeni. "Mám mimořádné obavy o bezpečnost posádek, které tady proplouvají," uvedl Paolo d'Amico, šéf mezinárodního sdružení provozovatelů tankerů INTERTANKO.

Další "válka tankerů"?

Cílené útoky na tankery zažil Perský záliv ve velkém měřítku naposledy v osmdesátých letech minulého století během války Iráku a Íránu. Obě země se se mimo jiné tímto způsobem pokoušely zničit nepřítele. Proto se jí také přezdívalo Válka tankerů.

Pokud by se přeprava ropy z Perského zálivu do Indického oceánu zastavila nebo zpomalila, mohlo by to znamenat skokový růst cen ropy. Ve čtvrtek v reakci na zprávu o požáru na dvou plavidlech stoupla cena severomořské ropy Brent o čtyři procenta na 62 dolarů za barel.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Kvůli nejhoršímu suchu za poslední desetiletí se zmenšily Viktoriiny vodopády na hranici Zambie a Zimbabwe oproti normálnímu stavu na pouhý potůček.

Podle agentury Reuters se místní nyní obávají, že pokud změny klimatu povedou k častějším a výraznějším suchům, přijde region o jednu z hlavních turistických atrakcí, kterou ročně navštíví asi milion lidí.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

V indické nemocnici podlehla zraněním mladá žena, kterou před dvěma dny přepadla a zapálila skupina útočníků. K soudu vypovídat jako oběť znásilnění.

před 50 minutami

Česko má před sebou první lyžařský víkend nové sezony

Jako první spustily vleky v pátek skiareály v Branné a v Karlově v Jeseníkách, dnes se rozjedou na Černé hoře u Janských Lázní a v Malé Úpě v Krkonoších, na šumavské Kvildě, beskydském středisku Bílá a ve Stupavě na Uherskohradišťsku. V porovnání s loňským rokem ale většinou zahajují sezonu o něco později. Ostatní areály pokračují v přípravě na sezonu a zasněžují, přírodního sněhu totiž mají minimum.

Na otevření se teprve připravuje i největší krkonošské středisko Špindlerův Mlýn. Na dnešek a neděli má sice naplánovaný program SkiOpening, sezonu zahájí ale až v pátek 13. prosince.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Bílý dům oznámil, že se nehodlá účastnit řízení v Kongresu, které se týká možné ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa

Trump čelí snaze demokratů zbavit ho funkce kvůli červencovému telefonátu, v němž vyzýval nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby spolupracoval na vyšetřování jeho demokratického politického rivala Joea Bidena. Demokraté to označují za nepřípustné zatahování cizího státu do kampaně před prezidentskými volbami, které Američany čekají příští rok v listopadu.

Právní poradce Bílého domu Pat Cipollone označil vyšetřování prezidenta Trumpa kvůli ukrajinské aféře za "naprosto neopodstatněné" a nespravedlivé. 

Podle stanice CNN by členové právního výboru měli o žalobě hlasovat v týdnu od 9. prosince. Celá Sněmovna reprezentantů by pak mohla o ústavní žalobě rozhodovat v předvánočním týdnu po 16. prosinci. Poté se obžaloba dostane k projednání Senátu, kde však Trumpovi republikáni mají většinu a je krajně nepravděpodobné, že by návrh zbavit prezidenta úřadu podpořili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy