New York - Události, které začaly smrtí desítek lidí kvůli chemickému útoku v syrské provincii Idlíb, přerostly ve velkou diplomatickou krizi.
Rusko v noci na čtvrtek zablokovalo v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která chemický útok v Sýrii ze 4. dubna odsoudila. Vyzývala taky tamního prezidenta Bašára Asada, aby spolupracoval při vyšetřování masakru, při kterém zemřelo nejméně 87 lidí.
Přinášíme přehledné shrnutí nových faktů v otázkách a odpovědích.
Američané se odvolávají na informace svých zpravodajských služeb. Ty potvrzuje i řada dalších západních rozvědek.
Vyplývá z nich, že syrské letouny Suchoj Su-22 vzlétly před chemickým útokem ze základny Šajrát, kde v minulosti byly uložené vládní chemické zbraně.
Krátce před startem se tam taky pohybovali lidé, kteří jsou známí jako chemičtí experti syrské armády.
USA navíc tvrdí, že mají odposlechy syrských vojáků a expertů z inkriminované doby. Zatím je ale nezveřejnily.
Další informace hovoří o tom, že na místě chemického útoku ve městě Chán Šajchún se pohyboval vládní bezpilotní monitorovací letoun.
Když odletěl, objevil se další syrský vládní letoun Suchoj Su-22 a bombardoval nemocnici, do které obyvatelé Chán Šajchúnu vezli oběti chemického útoku.
Podle některých expertů mohlo jít o snahu zamést za sebou stopy.
Podle neziskové humanitární organizace Lékaři bez hranic a taky tureckého ministerstva zdravotnictví, které provádělo vyšetření některých obětí chemického útoku pod dohledem Světové zdravotnické organizace (WHO) byli lidé v Chán Šajchúnu vystaveni útoku sarinem.
Tedy bojovým plynem, kterým v minulosti disponoval syrský vládní režim. A jako jediný ho podle Západu doposud v konfliktu v Sýrii použil v srpnu 2013 na předměstí Damašku.
Po tomto incidentu se syrská vláda oficiálně zavázala všechny své chemické zbraně odevzdat mezinárodním inspektorům.
Podle USA se ale Asadův režim tehdy všech chemických zbraní nevzdal.
Americký prezident Barack Obama přitom tehdy na režim nezaútočil výměnou za to, že vydá ke zničení přes tisíc tun sarinu a dalších toxických látek.
Co tvrdí Asad a jeho spojenec Rusko?
Syrský prezident Bašár Asad americké obvinění z chemického útoku odmítá.
"Podle nás je to na sto procent konstrukce. Náš dojem je, že země Západu, a především pak Spojené státy, jsou spojenci teroristů. Celou tuto historku vytvořily, aby měly záminku k útoku," řekl agentuře AFP ve svém prvním rozhovoru od útoku ze 4. dubna.
Podle Asadova spojence Ruska nálet ze 4. dubna zasáhl sklad, ve kterém ukrývali bojové látky protiasadovští povstalci.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že útok mohl někdo "naaranžovat" a že očekává další "provokace" v budoucnosti.
Moskva přitom ve středu vetovala v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývala k plnému vyšetření celého incidentu a zpřístupnění všech dostupných informací, spojených s chemickým útokem v Chán Šajchúnu.
Co může činit jak americké, tak ruské informace nedůvěryhodnými?
Spojené státy v roce 2003 uváděly, že irácký vůdce Saddám Husajn má i přes zákaz OSN zbraně hromadného ničení.
Po invazi a svržení Saddáma se ale ukázalo, že tomu tak není.
V současném případě v Sýrii ale na rozdíl od Iráku existují konkrétní informace a incidenty, které staví syrského prezidenta Asada minimálně do role hlavního podezřelého.
Hlavní spojenec Bašára Asada Rusko je navíc známé vytvářením zavádějících nebo vyloženě lživých informací. Zejména v případě nedávného konfliktu na Ukrajině.
V případě chemického útoku v syrském Chán Šajchúnu tvrdili někteří ruští představitelé, že Asadova letadla pouze bombardovala sklad rebelů s chemickými zbraněmi.
Odborníci ale považují toto tvrzení za nesmysl. Bojový plyn je podle nich nutné těsně před útokem odborně namíchat.
Samotné hlavní součásti plynu by při případném bombardování bez této přípravy nefungovaly. Britský chemický expert Hamish de Bretton-Gordon proto označil podobná tvrzení Moskvy za "směšná".
Jak vypadalo hlasování v Radě bezpečnosti OSN?
Rezoluce, o které ve středu 12.4. hlasovalo 15 členů Rady bezpečnosti OSN, přisuzuje odpovědnost za chemický útok syrskému prezidentovi Asadovi.
Proti textu se postavily jen Rusko a Bolívie.
Čína, Etiopie a Kazachstán se hlasování zdržely. (Peking tedy nehlasoval v souladu s Moskvou, což se moc často nestává).
Překvapivě se ale pro rezoluci vyslovil Egypt. Tamní prezident Abdal Fattáh Sísí jako odpůrce islamismu nedávno vyjádřil podporu syrskému prezidentu Asadovi. Zároveň ale minulý týden navštívil ve Washingtonu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Je Asadův režim nově vzniklou situací ohrožen?
Asadův režim se drží u moci na části syrského území díky masivní ruské a íránské vojenské pomoci.
Dokud ta potrvá, nemusí se syrský prezident cítit ohrožen. A to i přes to, že se postoj americké prezidentské administrativy, která původně chtěla nechat jeho režim na pokoji a soustředit se na společné zničení teroristické organizace Islámský stát, výrazně změnil.
Trump v této souvislosti řekl, že nevylučuje další údery, použije-li syrská armáda znovu sarin. Nechce ale údajně "vstoupit" do války v Sýrii.
Je možné, že Rusko a Írán změní své postoje a rozhodnou se Asada obětovat?
Ani jedna země zatím nic takového nenaznačuje.
Pro Moskvu i Teherán je přežití syrského režimu důležité pro udržení si vlivu v oblasti Blízkého východu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl na středeční tiskové konferenci po schůzce s šéfem americké diplomacie Rexem Tillersonem: "Nemáme v plánu žádné výměny konkrétních osob."
Existují ale spekulace, že by Kreml mohl Asada a jeho nejbližší okolí obětovat výměnou za americký slib, že ruské zájmy v Sýrii budou nástupnickým režimem respektovány.
Nikdo z ruských politiků ale doposud neřekl nic, co by se dalo vykládat jako souhlas s takovým řešením.
