Alžír - S velkou parádou odstartoval prezident Abdalazíz Buteflika provoz alžírského metra.
Jako první vsunul lístek do turniketu a svezl se soupravou na devítikilometrové trase, která začala v úterý sloužit obyvatelům metropole.
Alžír je po Káhiře druhým africkým městem, které má podzemní dráhu. Má ulevit věčně přeplněným silnicím a ulicím metropole, která se rozkládá v kopci nad Středozemním mořem.
V aglomeraci i s předměstími žije podle odhadů až pět milionů lidí, tedy skoro sedmina obyvatel Alžírska.
Projekt stál v přepočtu necelých deset miliard korun a od úvodního výkopu až po otevření uplynulo více než třicet let.
Stavba začala v roce 1982, ale ekonomické problémy, způsobené poklesem cen ropy, ji zastavily (ropa je pro Alžírsko hlavním zdrojem příjmů a těžařská společnost Sonatrach je zdaleka největším alžírským podnikem).
Později v devadesátých letech práce stály kvůli bezpečnostním problémům. Armáda potlačovala povstání radikálních islamistů, válka si vyžádala desetitisíce obětí a v Alžíru často docházelo k pumovým útokům.
Příhodná doba tak nastala až v posledních letech.
Prezident Buteflika otevřel podzemní dráhu za zvuků kapely, bubnování, mávání alžírskými vlajkami a oslavných salv. Nad městem se vznášely balóny v zeleno-bílo-červených alžírských státních barvách.
Trať má deset zastávek. Začíná ve čtvrti Búrúba ve východní části města a končí v centru na stanici Grande Poste. U budovy pošty, která je jednou z dominant Alžíru.
Centrálnímu náměstí Mučedníků se tak metro prozatím vyhnulo, do budoucna se ale počítá s prodloužením trasy.
Předpoklady jsou takové, že za hodinu metro průměrně přepraví dvacet tisíc osob. Otevřeno je od pěti od rána do třiadvaceti hodin večer.
Ne všichni Alžířané si ale budou moci jízdu metrem pravidelně dopřát. Lístek stojí padesát dinárů (zhruba dvanáct korun), což je pro velkou část lidí dost velká suma.
Jako první africké město otevřela vlastní podzemní dráhu egyptská Káhira v roce 1987. V Tunisu existuje nadzemní dráha.
