Z Asie do Evropy za 23 dní. První nákladní loď testuje nebezpečnou cestu přes Arktidu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 16. 9. 2018 16:30
Nová trasa, kterou teď testuje dánská nákladní loď, je rychlejší alternativou k plavbě přes Suezský průplav. Vydělávat na ní chtějí Rusové.
Nákladní loď dánské společnosti Maersk Line testuje cestu Severním ledovým oceánem.
Nákladní loď dánské společnosti Maersk Line testuje cestu Severním ledovým oceánem. | Foto: Reuters

Arktida - Cesta lodí z Německa do ruského Vladivostoku přes Suezský průplav trvá dlouhých 34 dní. Plavbu sice mohou ohrozit piráti operující v blízkosti Afriky, ale stále je daleko bezpečnější než nová trasa, která se nákladním lodím otevřela teprve nedávno.

Námořníci testují alternativní lodní cestu napříč mrazivou Arktidou. Lodě díky ní ušetří 11 dní, musí ale plout v extrémně nepříznivých podmínkách a takřka mimo civilizaci.

Nová alternativní cesta k Suezskému průplavu pro nákladní lodě. Zdroj: The Washington Post.
Nová alternativní cesta k Suezskému průplavu pro nákladní lodě. Zdroj: The Washington Post. | Foto: Aktuálně.cz

Trasou proplouvá nákladní loď dánské společnosti Maersk Line. Umožňuje jí to fenomén, jenž znepokojuje vědce po celém světě: globální oteplování.

Zatímco klimatologové se děsí následků pro životní prostředí a rizika stoupání hladiny oceánu, obchodníkům se otevírají nové dveře. Na cestu kolem severního ruského pobřeží už alespoň v létě nepotřebují ledoborce.

Letošní vlna veder na severní polokouli a neustálé zvyšování průměrných teplot v posledních několika letech totiž vede k tání alarmujícího množství ledu v Arktidě. V srpnu například britský deník Guardian popsal roztání nejsilnějšího a nejstaršího ledu, který obvykle neporušen přečká i letní sezonu. Letošní léto ale nepřežil.

Podle některých odhadů bude severní pól v období od července do října úplně bez ledu už někdy v období od roku 2050, nejpozději do roku 2070. Nejčernější scénáře mluví dokonce o roku 2030, jak americkému listu Washington Post potvrdil Walter Meier, klimatolog z coloradského centra na sbírání dat o sněhu a ledu. "Kolem severního pólu bude v srpnu běžně jen modrý oceán," prorokuje vědec.

Kratší cesta

Severní ledový oceán je navíc bez hustého provozu a bez pirátů ohrožujících lodě například v Adenském zálivu.

Číhají tu ovšem jiná nebezpečí, která dělají z plavby kolem Arktidy enormně nebezpečnou a hlavně osamocenou pouť. "Když se dostanete do potíží, jste velmi daleko od civilizace," varuje Mika Hovilainen z finské společnosti Aker Arctic Technology, která staví lodě navrhované na plavbu Severním ledovým oceánem. I v létě do trupu lodí narážejí zmrzlé kry a zbylé kusy ledu.

Úplně první kontejnerová loď, která se vydala z Vladivostoku severní cestou podél Sibiře a nakonec kolem Skandinávie do Německa, je obří dánské plavidlo Venta společnosti Maersk Line. Přepravuje náklad elektroniky z jihokorejského Busanu a mražené ryby z ruského přístavu.

Menší lodě ale už novou cestu brázdí po desítkách. Takže obchodníci už vědí, že cesta z Jižní Koreje do Německa přes jižní cíp Afriky trvá 46 dní, trasou přes Suezský průplav zhruba 34 dní a severní cestou jen 23 dní.

Teritoriální spory

Trasa vede kolem severního ruského pobřeží a z velké části zasahuje do výlučné ekonomické zóny Ruska, které na nové cestě hodlá vydělat. "Arktida se pro mnohé stala teritoriálním a vojensko-strategickým zájmem," komentoval konkurenci ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

"Mohlo by to vést k růstu šancí na konflikt v tomto regionu," varoval. Plavidla, která chtějí kolem ruských břehů proplout, musí dostat povolení od ruské správy. Rusové také zpoplatňují navigaci nebo technickou pomoc, pokud loď uvázne v ledu, což se stává i v létě.

Arktida byla doposud ve středu zájmu těžařských společností. Na obchodní cestě vedoucí od Aljašky až ke Koreji se ale snaží prosadit svá práva Kanada, Spojené státy, Dánsko, Norsko i Čína.

Rusko se zapojilo i do testovací poutě dánského plavidla Venta Maersk. Na jeho palubě jsou kromě vědců i ruští námořníci. U břehů jsou v případě potřeby zasáhnout přichystané ruské ledoborce. Ledové kry se pohybují v proudech a poryvech větru, rozdělují se a obzvláště tající led je ve svém chování těžko předvídatelný.

Další otázkou, kterou nová obchodní trasa vyvolává, je dopad lodních tankerů a kontejnerových plavidel na okolní přírodu. Živočichy ohrožují především úniky nafty do vody a vypouštění zplodin do ovzduší. Znečištění pak ještě více urychluje tání ledu.

Video: Nehoda ruské lodi během vojenské přehlídky

Vyloďovací plavidlo ruského námořnictva nezvládlo proplout mezi mostními pilíři zvedacího mostu a narazilo do jednoho z nich. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 29 minutami

Babiš požádal, aby státy EU zvážily kvůli Vrběticím vyhoštění ruských diplomatů

Premiér Andrej Babiš požádal, aby evropské státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata v solidaritě s Českou republikou kvůli kauze Vrbětice. Řekl to v sobotu novinářům po příchodu na neformální jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v Portugalsku. O věci debatoval s lídry členských států v pátek večer.

Babiš vyzval, aby Evropská rada na příštím zasedání vrbětický útok odsoudila. "Musíme to brát vždycky tak, že když je napaden jeden členský stát, že to je vlastně napadení všech. Také jsem požádal, aby ještě zvážili vyhoštění alespoň jednoho diplomata. Uvidíme na příštím summitu, jak se k tomu postaví," poznamenal premiér.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

EU by měla být lídrem v přechodu na udržitelný rozvoj, uvedli prezidenti včetně Zemana

Evropská unie by měla být světovým lídrem v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj. Ve společném prohlášení to uvedli prezidenti zemí Evropské unie včetně českého prezidenta Miloše Zeman. Dokument vydali k nedělnímu Dni Evropy a ke konferenci o budoucnosti Evropy, která v neděli začíná.

Evropští lídři vyzvali občany EU, aby využili konference, která podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti. "Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie covid-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce," uvedli.

Pandemie podle nich otevřela otázky o způsobu, jakým obyvatelé Evropy žijí své životy. "Ukázala silné stránky evropské integrace, ale i její slabiny. Musíme si o tom všem promluvit," uvedli představitelé EU.

Zdroj: ČTK
Další zprávy