Alarmující zjištění: Antarktida taje třikrát rychleji než dřív. Světové metropole jsou v ohrožení

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
15. 6. 2018 14:05
Vědci varují, že v příštích deseti letech by se mohla hladina moří zvednout o 25 centimetrů, do roku 2070 pak o celý metr.
Antarktida, ilustrační foto.
Antarktida, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Antarktida - Led na jižním pólu mizí rekordně rychle. Přední experti na to upozornili v nejnovější studii, kterou ve středu otiskl časopis Nature. Vyplývá z ní, že během posledních pěti let se tání ledu na Antarktidě třikrát zrychlilo.

Pokud se tento trend nepodaří zastavit, hladina moří stoupne natolik, že to pro pobřežní města v nízkých nadmořských výškách bude znamenat katastrofu. V příštích deseti letech by se mohla hladina zvednout o 25 centimetrů, do roku 2070 pak o celý metr. To by následně mohlo vést k dalšímu kolapsu celé západní ledové krusty na Antarktidě a zvednout hladinu moří nakonec až o 3,5 metru.

Rychlost tání ledu vědce překvapila. "Tohle musí být pro vlády důvod ke znepokojení," cituje list Guardian Andrewa Shepherda z univerzity v Leedsu, hlavního autora studie, na které pracovalo 84 vědců z 44 mezinárodních organizací.

"Už dlouho jsme předpokládali, že změny klimatu budou mít trvalý dopad na polární ledové štíty. Díky našim satelitům, které vyslaly vesmírné agentury (na oběžnou dráhu), můžeme nyní sledovat ztrátu ledu a celkový nárůst hladiny moře," řekl.

Ve vědeckém časopisu Nature představili odborníci dva scénáře toho, co se do roku 2070 může stát.

Temný scénář

Pokud se tání ledovců nezmírní a neudělá se nic pro snížení skleníkových plynů v atmosféře, roztaje do roku 2070 až čtvrtina veškerého ledu na jižním pólu. Tento scénář počítá s tím, že průměrná teplota stoupne oproti době před průmyslovou revolucí o 3,5 stupně Celsia. Světoví lídři se před třemi lety na klimatické konferenci v Paříži zavázali udržet oteplování na dvou stupních, ale třeba podle OSN je i to málo.

Podle tohoto scénáře by se po celém světě zvedla hladina moří zhruba o půl metru oproti roku 2000. Na některých místech jako například na pobřeží USA ještě o něco více. Následující zmatek a škody pro Spojené státy odhadli vědci na zhruba bilion dolarů, píše CNN.

Teplejší oceán by měl samozřejmě i dopad na život v něm. Ubylo by ryb a tím pádem i ptáků, kteří je loví, tuleňů a tučňáků.

Když lidstvo zasáhne, problém zůstane stejný

Druhý, optimističtější scénář počítá s tím, že se celý svět spojí v boji proti znečišťování atmosféry a oteplování planety a omezování emisí se stane prioritou.

V takovém případě bude Antarktida vypadat i v roce 2070 téměř jako dnes. Ledy budou tát, ale pomaleji - problém zůstane, ale nedojde ke katastrofě. Změny nebudou probíhat tak rychle, a tak zatímco populace některých druhů živočichů budou stále ubývat, jiné se mohou přizpůsobit.

Mnoho změn, ke kterým na jižním pólu v důsledku oteplování došlo, je nevratných. Ledové štíty, o které Antarktida přišla, zkrátka roztály a už navždy zmizely v oceánu. 

"Abychom předešli těm nejhorším dopadům, budeme potřebovat silnou mezinárodní spolupráci, efektivní regulace a přísný dohled vědy," tvrdí spoluautor studie, britský profesor Martin Siegert. "Všechno závisí na tom, zda vlády uznají, že Antarktida je úzce spojena se zbytkem Země a že škody tam způsobí problémy úplně všude," upozorňuje.

Proč by nás Antarktida měla zajímat?

Antarktida je lidmi neosídlený kontinent. Přesto je tání zdejší ledové krusty pro lidstvo daleko nebezpečnější než úbytek ledu na severním pólu. Zatímco na severu tvoří led zmrzlá mořská voda, na jižním pólu leží sníh a led na pevnině.

Když roztaje, naruší sladká voda z ledovců přirozené mořské proudy na jižním pólu, kde se slaná voda v oceánu ochlazuje, stává se slanější a klesá ke dnu.

Mísením se sladkou vodou se tento proces zpomalí a studená voda pak neklesá a zůstává na hladině. Spodní vody se kvůli tomu neochladí, ohřívají pevninu zespodu a ledovce kvůli tomu tají rychleji.

Video: Na sever a na jih za mizejícím ledem

Na sever a na jih za mizejícím ledem | Video: Nadační fond Neuron
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 8 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 10 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy