Alarmující zjištění: Antarktida taje třikrát rychleji než dřív. Světové metropole jsou v ohrožení

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
15. 6. 2018 14:05
Vědci varují, že v příštích deseti letech by se mohla hladina moří zvednout o 25 centimetrů, do roku 2070 pak o celý metr.
Antarktida, ilustrační foto.
Antarktida, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Antarktida - Led na jižním pólu mizí rekordně rychle. Přední experti na to upozornili v nejnovější studii, kterou ve středu otiskl časopis Nature. Vyplývá z ní, že během posledních pěti let se tání ledu na Antarktidě třikrát zrychlilo.

Pokud se tento trend nepodaří zastavit, hladina moří stoupne natolik, že to pro pobřežní města v nízkých nadmořských výškách bude znamenat katastrofu. V příštích deseti letech by se mohla hladina zvednout o 25 centimetrů, do roku 2070 pak o celý metr. To by následně mohlo vést k dalšímu kolapsu celé západní ledové krusty na Antarktidě a zvednout hladinu moří nakonec až o 3,5 metru.

Rychlost tání ledu vědce překvapila. "Tohle musí být pro vlády důvod ke znepokojení," cituje list Guardian Andrewa Shepherda z univerzity v Leedsu, hlavního autora studie, na které pracovalo 84 vědců z 44 mezinárodních organizací.

"Už dlouho jsme předpokládali, že změny klimatu budou mít trvalý dopad na polární ledové štíty. Díky našim satelitům, které vyslaly vesmírné agentury (na oběžnou dráhu), můžeme nyní sledovat ztrátu ledu a celkový nárůst hladiny moře," řekl.

Ve vědeckém časopisu Nature představili odborníci dva scénáře toho, co se do roku 2070 může stát.

Temný scénář

Pokud se tání ledovců nezmírní a neudělá se nic pro snížení skleníkových plynů v atmosféře, roztaje do roku 2070 až čtvrtina veškerého ledu na jižním pólu. Tento scénář počítá s tím, že průměrná teplota stoupne oproti době před průmyslovou revolucí o 3,5 stupně Celsia. Světoví lídři se před třemi lety na klimatické konferenci v Paříži zavázali udržet oteplování na dvou stupních, ale třeba podle OSN je i to málo.

Podle tohoto scénáře by se po celém světě zvedla hladina moří zhruba o půl metru oproti roku 2000. Na některých místech jako například na pobřeží USA ještě o něco více. Následující zmatek a škody pro Spojené státy odhadli vědci na zhruba bilion dolarů, píše CNN.

Teplejší oceán by měl samozřejmě i dopad na život v něm. Ubylo by ryb a tím pádem i ptáků, kteří je loví, tuleňů a tučňáků.

Když lidstvo zasáhne, problém zůstane stejný

Druhý, optimističtější scénář počítá s tím, že se celý svět spojí v boji proti znečišťování atmosféry a oteplování planety a omezování emisí se stane prioritou.

V takovém případě bude Antarktida vypadat i v roce 2070 téměř jako dnes. Ledy budou tát, ale pomaleji - problém zůstane, ale nedojde ke katastrofě. Změny nebudou probíhat tak rychle, a tak zatímco populace některých druhů živočichů budou stále ubývat, jiné se mohou přizpůsobit.

Mnoho změn, ke kterým na jižním pólu v důsledku oteplování došlo, je nevratných. Ledové štíty, o které Antarktida přišla, zkrátka roztály a už navždy zmizely v oceánu. 

"Abychom předešli těm nejhorším dopadům, budeme potřebovat silnou mezinárodní spolupráci, efektivní regulace a přísný dohled vědy," tvrdí spoluautor studie, britský profesor Martin Siegert. "Všechno závisí na tom, zda vlády uznají, že Antarktida je úzce spojena se zbytkem Země a že škody tam způsobí problémy úplně všude," upozorňuje.

Proč by nás Antarktida měla zajímat?

Antarktida je lidmi neosídlený kontinent. Přesto je tání zdejší ledové krusty pro lidstvo daleko nebezpečnější než úbytek ledu na severním pólu. Zatímco na severu tvoří led zmrzlá mořská voda, na jižním pólu leží sníh a led na pevnině.

Když roztaje, naruší sladká voda z ledovců přirozené mořské proudy na jižním pólu, kde se slaná voda v oceánu ochlazuje, stává se slanější a klesá ke dnu.

Mísením se sladkou vodou se tento proces zpomalí a studená voda pak neklesá a zůstává na hladině. Spodní vody se kvůli tomu neochladí, ohřívají pevninu zespodu a ledovce kvůli tomu tají rychleji.

Video: Na sever a na jih za mizejícím ledem

Na sever a na jih za mizejícím ledem | Video: Nadační fond Neuron
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy