Máme tuny slonoviny, ale nesmíme ji prodat. Africké země chtějí zmírnit zákaz

Jana Václavíková ČTK Jana Václavíková, ČTK
31. 5. 2019 15:25
Když byl před třiceti lety zakázán obchod se slonovinou, měl přinést konec zabíjení slonů kvůli jejich klům. Pytlačení ani obchodování na černém trhu ale nepřestalo. Nyní šest afrických států požádalo o zmírnění zákazu, aby mohly prodat své vlastní legální zásoby.
Sloni afričtí.
Sloni afričtí. | Foto: ČTK

Na území Zimbabwe, Botswany, Namibie, Angoly, Zambie a Jihoafrické republiky žije více než 60 procent veškeré africké sloní populace. Díky tomu tato šestice vlastní nemalé zásoby slonoviny, která pochází z uhynulých zvířat nebo byla zabavena pytlákům. A chce je zpeněžit.

"Naše zásoby slonoviny přesahující hodnotu 300 milionů dolarů nemůžeme prodat, protože země, které slony nemají, říkají těm, co je mají, jak mají se svými zvířaty nakládat," uvedl podle britského deníku The Guardian Nick Mangwana ze zimbabwského ministerstva informací.

Šest zemí proto na společné schůzce připravilo žádost o zrušení zákazu, kterou přednesou na podzimní konferenci o Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Právě ta od roku 1989 prodej zakazuje. Podle zimbabwského deníku The Herald žádají státy o povolení k prodeji několika desítek tun slonoviny - Botswana chce prodat dvacet, Namibie deset a Jihoafrická republika třicet tun.

Stejnou žádost podaly státy již před třemi lety, tehdy však byla zamítnuta. Nyní mají ale šanci na úspěch.

Pravidla CITES zakazují jakýkoliv prodej slonoviny z volně žijících zvířat. Čtyři země však už před deseti lety dostaly výjimku. Botswana, Namibie, Jižní Afrika a Zimbabwe směly prodat své zásoby slonoviny do Číny a Japonska, což jsou její největší odběratelé. Podle pravidel však žádný další obchod minimálně do roku 2017 uskutečnit nemohly. O nové žádosti bude rozhodovat rada tvořená zástupci 183 států, které úmluvu CITES přijaly.

Peníze na pomoc slonům

Šest afrických zemí slibuje, že utržené peníze by použily na lepší ochranu zvířat i lidí, kteří se dostanou se slony migrujícími za potravou a vodou do styku. V současnosti jsou podobné projekty financovány ze státních rozpočtů.

Sloni v Africe

Slon - Keňa
  • 3 miliony: počet slonů afrických na počátku 20. století
  • 415 tisíc: dnešní populace
  • 800 tisíc: zvířata zabitá pro slonovinu v posledních 30 letech
  • 62 procent: úbytek slonů za poslední desetiletí
  • 1000 dolarů (23 tisíc korun): cena za kilogram slonoviny na černém trhu v Asii

S tím, jak mizí přirozené prostředí pro slony, se zvířata častěji přibližují k lidským obydlím a polím. Jen v Keni zemřelo za posledních sedm let 200 lidí. Sloni také mnohdy pošlapou nebo sežerou úrodu a zemědělci přijdou o výdělek. Podle Programu OSN pro životní prostředí farmáři kvůli nim každoročně přicházejí až o 65 procent úrody. 

To vše často vede k odvetným útokům na slony. Strážci v keňských parcích každý rok zastřelí 50 až 120 problémových slonů.

"Lidé přicházejí o životy, úrodu, zemědělskou infrastrukturu a další majetek, který ničí sloni," řekl podle keňského deníku The East African botswanský ministr životního prostředí a turismu Kitso Mokaila. "Nemůžeme to tolerovat a bude to selhání z naší strany, pokud neodpovíme," dodal na summitu šestice afrických zemí.

Se stejnými problémy se potýkají také v Zimbabwe. "Lidé umírají a přicházejí o živobytí. Nemůžeme jen tak sedět a nechat lidi umírat. Jde o velkou hrozbu," uvedl mluvčí organizace sdružující zimbabwské národní parky Tinashe Farawo.

Botswana už minulý týden udělala první krok, kterým chce tento problém vyřešit. Oznámila, že zruší zákaz lovu slonů. Zavedl ho bývalý botswanský prezident Ian Khama, který podle amerického deníku The New York Times ostře vystupoval proti trofejnímu lovu. Současná vláda ale svůj krok zdůvodňuje rostoucí sloní populací a konflikty mezi lidmi a zvířaty.

Raději slonovinu spálit

Přestože se má konference smluvních států CITES konat až za několik měsíců, už nyní proti žádosti vystupují některé africké země. Státy jako Keňa a Burkina Faso se obávají, že povolení prodeje slonoviny by otevřelo dveře nelegálnímu lovu, a to i v zemích mimo šestice žadatelů.

Keňa proti obchodu se slonovinou a pytlačení vystupuje již několik let, dokonce své vlastní zásoby demonstrativně spálila.

Tento týden také vyšla varovná zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Podle ní sice v posledních letech počet slonů zabitých pytláky klesá, zvířatům však v Africe stále hrozí vyhubení, pokud mezinárodní společenství nepřijme další opatření na jejich ochranu. 

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications uvádí, že zatímco v roce 2011 měli pytláci na svědomí deset procent všech úmrtí slonů v Africe, v roce 2017 to byly už "jen" čtyři procenta. Navzdory tomu hrozí slonům africkým vyhynutím "prakticky na celém kontinentu", uvedla v tiskové zprávě univerzita v anglickém Yorku, která se na studii podílela. Ročně totiž nadále padne za oběť touze po slonovině 10 tisíc až 15 tisíc chobotnatců.

V Číně, kde je poptávka po slonovině největší, zadrželi od ledna do dubna letošního roku sedm a půl tuny sloních klů. Celkem jich bylo 2700.

"Pokud něco velmi rychle neuděláme, čeká nás budoucnost, kdy bude několik málo slonů žít v několika izolovaných rezervacích a budou přísně střeženi," řekl agentuře AFP hlavní autor studie Colin Beale.

Video: Češi a Slováci pomáhají v Africe zachraňovat slony

Afrika je domovem slonů, ale také pytláků. Ročně jim padne za oběť přes 30 000 slonů. Nezisková organizace Save Elephants se tomu snaží zabránit. | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy