Povinnost nosit burky, oděvy z těžké látky s průzorem, zavedl Tálibán v Afghánistánu během své první vlády koncem 90. let. Když jeho režim po intervenci Američanů v roce 2001 padl, mnoho žen se vrátilo k liberálnějšímu stylu oblékání. "Afghánské ženy jsou jedny z přirozeně nejvíc stylových na světě. Když půjdete po ulicích Kábulu, uvidíte úžasný mix rozdílných materiálů a kombinaci stovek let staré tradice s velmi moderními styly a vlivy," cituje fotografku Fátimu britský deník The Guardian.
Různorodosti v oblékání je ale patrně konec. Poté, co Kábul a další města obsadili islámští fundamentalisté, mnoho žen se ve spěchu vydalo nakoupit burku.
Jednou z nich je i 60letá Fawzia z třetího největšího města země Herátu. To hnutí Tálibán obsadilo v minulém týdnu a záhy poté oznámilo pro ženy povinnost nosit burku. "Žila jsem v Kábulu a pamatuju si na bití žen a dívek, když opustily domov bez burky," popisuje Fawzia.
Podle trhovce Arefa se proměnili i zákazníci, kteří jeho stánek navštěvují. "Předtím byla většina našich zákazníků z provincií. Nyní jsou to ženy z měst, kdo si burky kupuje," říká. Oděvy zahalující celé tělo v Afghánistánu zdražily za poslední dny až desetkrát. "Loni burky stály 200 afghání (v přepočtu 55 korun, pozn. red.), nyní se je snaží prodat za dva až tři tisíce afghání (až 750 korun, pozn. red.)," líčí zákaznice Aaila.
Mnohé ženy si je za tak vysokou cenu nemohou dovolit. "Pokud dojde k nejhoršímu a my nebudeme mít na burky, musíme si sehnat povlečení nebo něco podobného, abychom z toho udělaly velký šátek," říká americké stanici CNN žena, která si z bezpečnostních důvodů nepřála uvést své jméno.
Méně žen v ulicích
Na rozdíl od Herátu zatím ženy v Kábulu burky nosit nemusí. Přesto si je z obav o vlastní bezpečí už nyní kupují. "Můj muž mě požádal, abych začala nosit burku. Chce, aby mi Tálibán nevěnoval tolik pozornosti, až budu venku," popisuje Afghánka Miriam.
Reportérka CNN Clarissa Wardová, která nyní natáčí v Kábulu, vysvětluje, že afghánské ženy zahalení vnímají jako způsob, jak se na ulici po nástupu Tálibánu cítit více v bezpečí. "Na ulici je méně žen, protože jsou vyděšené a nemohou věřit zárukám, které jim Tálibán dal. Vědí, jak to fungovalo za jeho dřívější vlády," dodává.
JUST NOW: Remarkable images from the fearless @clarissaward on the streets of Kabul. She shows us a store now doing a booming business in burqas.pic.twitter.com/w4J1zdJsWv
— John Berman (@JohnBerman) August 17, 2021
Že ženy v Afghánistánu raději nevycházejí, potvrzuje i nejmenovaná 25letá zaměstnankyně místní neziskové organizace. Sama dům neopustila několik týdnů. "Nejsem schopná čelit bojovníkům Tálibánu, nemám z nich dobrý pocit. Tálibán nikdy nedokáže změnit svůj pohled na ženy a dívky. Chtějí, abychom zůstávaly doma," cituje ji agentura AP.
Svůj styl oblékaní podle AP mění i mnozí muži, kteří vyměnili džíny a trička za tradičnější muslimské oblečení - široké kalhoty a dlouhá trika s rukávem. Agentura Bloomberg doplňuje, že jim bojovníci Tálibánu zároveň přikázali, aby si nechali narůst dlouhé vousy.
Mladé ženy omezení odmítají
I přes velká rizika se ne každý chce striktním pravidlům podřídit. Zejména mladé ženy, které nepamatují vládu Tálibánu z let 1996 až 2001, proti novým povinnostem vystupují.
"Doma žádné burky nemáme a já nemám zájem si je pořizovat. Nechci se schovávat za závěsem. Pokud budu nosit burku, znamená to, že jsem přijala vládu Tálibánu, že jsem jim dala právo kontrolovat mě," prohlašuje 26letá univerzitní studentka Habiba. Přesto přiznává, že má z nově nastupujícího režimu strach a po večerech nemůže dlouho usnout, protože ji sžírají myšlenky na budoucnost. "Bojím se, protože když odmítám burku, budu muset zůstat doma a přijdu o svou nezávislost a svobodu. Když ale burku přijmu, budou mít nade mnou moc. Nejsem na to připravená," vysvětluje.
Stejný pocit má i již zmíněná zaměstnankyně neziskové organizace. "Nemyslím si, že budu připravená nosit burku. Nemůžu to přijmout. Budu bojovat za svá práva, ať se stane cokoliv," tvrdí.