Kábul/Bagdád - Válka v Afghánistánu je největší operací Severoatlantické aliance v její historii. V srpnu bude trvat už pět let.

V posledních měsících ale politici i velitelé přiznávají, že se nevyvíjí dobře. Zatímco špatné zprávy chodily od roku 2003 převážně z Iráku, teď jako by to chtěl Afghánistán dohnat.

Letos výrazně přibylo útoků a obětí. Pocítil to i český kontingent, který přišel za poslední rok už o tři vojáky.

Jak se bránit proti minám?

Prvního připravil o život sesuv bahna, další podlehli útoku sebevražedného atentátníka a nastražené mině.

Žádná další bezpečnostní opatření však český kontingent přijímat nebude. Proti nástražným výbušným zařízením, které minulý týden zasáhlo naši hlídku, podle náčelníka generálního štábu Armády ČR Vlastimila Picka neexistuje účinná obrana.

V Iráku zahynulo už přes čtyři tisíce Američanů a více než 80 tisíc Iráčanů. | Foto: Aktuálně.cz

Český tým v Iráku má naproti tomu na starosti jen výcvik iráckých policistů v Basře, do bojových akcí nebo hlídek se nezapojoval.

V Iráku je obětí na straně amerických vojáků mnohem více než mezi jednotkami NATO v Afghánistánu.

Iráčtí povstalci měli k dispozici podstatně více zbraní a munice než Taliban, protože se po svržení Saddáma Husajna v roce 2003 dostali k části výzbroje z armádních skladů.

Taliban se zvedal pomalu

Taliban v Afghánistánu byl po svém svržení v roce 2001 nejprve zahnán do hluboké defenzívy a vzpamatovával se jen pomalu.

Po přeskupení svých sil začal s většími ofenzívami a útoky až v roce 2005. A od té doby neustále sílí.

Přísun zbraní i bojovníků má zajištěn ze sousedního Pákistánu, kde vláda část území podél afghánské hranice nemá pod kontrolou a kde se také patrně skrývá šéf Al-Káidy Usáma bin Ládin.

Autor fotografie: Armáda ČR

Síly NATO v Afghánistánu

Země s největším počtem vojáků

• USA - 15 tisíc
• Británie - 7 800
• Německo - 3 210
• Itálie - 2 888
• Kanada - 2 500
• Nizozemsko - 1 650
• Francie - 1 515

Společným problémem Iráku i Afghánistánu je fakt, že nemají dobudované dostatečně silné armádní a policejní sbory, jež by byly schopny samy bez pomoci vojáků USA či NATO zajistit bezpečnost a pořádek.

Může Irák za problémy v Afghánistánu?

Americký prezident George Bush čelí v USA kritice za to, že invazí do Iráku oslabil misi v Afghánistánu. Jinými slovy, že nejprve měl pořádně vyřešit Afghánistán a pak přemýšlet o tom, co s Irákem.

Nasazení velké vojenské síly a vydávání miliard dolarů v Iráku znamenalo oslabení v boji s Al-Káidou a Talibanem v Afghánistánu.

Například demokratický kandidát na amerického prezidenta Barack Obama chce vojáky USA z Iráku stáhnout,aby se mohl lépe soustředit na Afghánistán a tamní boj s Talibanem a Al-Káidou.

V Iráku bez NATO

Působení zahraničních jednotek v Iráku nespadá pod NATO, protože řada členských zemí s invazí nesouhlasila (Německo, Francie, Belgie) nebo později změnila názor, respektive vládu, a své jednotky stáhla (Španělsko, Itálie).

• Podívejte se: Návrat padlého českého vojáka z Afghánistánu

Přes 140 tisíc Američanů, osm tisíc Britů a několik tisíc vojáků z dalších zemí tak v Iráku působí v rámci tzv. Koalice ochotných, jak ji v roce 2003 pojmenoval George Bush.

Kanadští a afghánší vojáci v akci na jihu země. | Foto: Reuters

V Afghánistánu v rámci jednotek NATO bojuje na 47 tisíc vojáků. Z toho patnáct tisíc Američanů.Ti tam kromě toho mají i dalších čtrnáct tisíc mužů, kteří nespadají pod velení aliance.

Ne všechny národní kontingenty mají mandát aktivně se účastnit bojů. K nelibosti USA a Kanady odmítá například Německo přesunout své vojáky na jih, kde je Taliban nejsilnější.

Vše ukazuje na to, že členské země aliance čeká v Afghánistánu několik dalších perných let.