Berlín - Bývalý západoněmecký kancléř Konrad Adenauer chtěl na počátku 60. let minulého století vyměnit Západní Berlín za část Německé demokratické republiky a od tohoto plánu ho neodradila ani stavba Berlínské zdi.
Podle nejnovějšího vydání magazínu Der Spiegel to dokládají nově odtajněné dokumenty německé vlády. Projekt podle nich zpočátku podporoval i Washington. Prezident John F. Kennedy od něj ale nakonec ustoupil.
Západní Berlín byl od konce války pod kontrolou západních spojenců a jako "ostrov svobody" uprostřed komunistické NDR ho využily statisíce východních Němců k útěku na Západ.
Snaha o definitivní vyřešení jeho statusu vyvolala několik mezinárodních krizí. Východoněmecký režim pak nechal před 50 lety na jeho hranicích vztyčit zátarasy, které se postupně změnily v nejznámější symbol studené války - Berlínskou zeď.
Berlín za Durynsko a část Saska
Kancléř Adenauer, který se netajil skepsí ohledně možnosti brzkého znovusjednocení Německa, však už předtím oslovil Američany s nápadem, jenž měl "problém jménem Berlín" natrvalo vyřešit.
Ministrovi zahraničí Deanu Ruskovi podle dokumentů získaných Spiegelem navrhl, aby USA učinily SSSR nabídku vyměnit Západní Berlín za Durynsko a část Saska a Meklenburska. Ty tehdy patřily NDR a připadly by západnímu Německu.
Šéf bonnské vlády vycházel z rozložení sil na samém konci druhé světové války, kdy sovětská armáda osvobodila celý Berlín a západní jednotky se dostaly na severu Německa až k meklenburskému Schwerinu a na východě až za saské Lipsko.
Na základě dohod o správě poraženého Německa pak Moskva přenechala USA, Británii a Francii kontrolu nad západními sektory Berlína, a ty jí naopak přepustily dohled nad celým severovýchodem dnešního Německa, z něhož na konci 40. let vznikla NDR.
Skeptik Adenauer
Adenauer v roce 1961 Ruskovi navrhl tyto kroky vrátit. Američané měli podle něj po Sovětech požadovat, aby znovu navrátili území, z něhož se západní mocnosti po válce stáhly výměnou za "eliminování spojeneckých práv v Berlíně".
Po 13. srpnu 1961, kdy okolo Západního Berlína začala vyrůstat zeď, předložil kancléř svůj plán podle dokumentů i Kennedymu. Der Spiegel v této souvislosti připomíná, že Adenauer na stavbu zdi reagoval bez velkých emocí a nijak proti ní neprotestoval.
Moc prý přitom nevěřil, že by sovětský vůdce Nikita Chruščov na jeho iniciativu přistoupil. Postoupením regionu okolo Lipska a Halle by totiž ekonomicky slabá NDR přišla o jedno ze svých klíčových průmyslových center.
"Pokud by na to Sověti oproti očekávání přistoupili, byla by to pro nás výhodná výměna," poznamenal v dubnu 1962 Adenauerův hlavní zahraničněpolitický poradce Horst Osterheld.
Washington se podle Spiegelu zabýval touto myšlenkou velmi vážně a Rusk mimo jiné upozornil Kennedyho na nutnost v takovém případě přestěhovat obyvatele Západního Berlína do spolkové republiky. Nevylučoval přitom, že by Moskva mohla s tímto řešením berlínské otázky souhlasit.
Nakonec od něj ale ustoupil americký prezident, a to ještě dříve, než se USA pokusily SSSR tento výměnný obchod navrhnout.
