31 dní se sopkou za zády: Jak se žije na Islandu?

Radim Klekner Radim Klekner
21. 4. 2010 13:10
Islandské úřady nařídily evakuaci vesnic v bezprostředním okolí sopky, někteří farmáři ale zůstali
Islandský farmář Thorarinn Olafsonn se snaží odvést do bezpečí své koníky
Islandský farmář Thorarinn Olafsonn se snaží odvést do bezpečí své koníky | Foto: Reuters

Reykjavík - Vulkán pod ledovcem Eyjafjalla znepříjemňuje už měsíc život tisícům Islanďanů. Daleko více však trpí domácí zvířata ze zemědělských usedlostí v bezprostředním okolí sopky.

Pět stovek osob z nejbližších vesnic evakuovaly islandské úřady snadno do bezpečí. Hovězí dobytek, ovce a islandští koníci museli však zůstat na farmách pod vulkánem, ze kterého ustavičně stoupá k nebi nahnědlý kouř.

Vrstva sopečného popelu na některých místech dosahuje tloušťky i deseti centimetrů. Daleko nebezpečnější jsou však sopečné plyny, které chrlí zemské nitro. Vedle kysličníku siřičitého je to hlavně fluorovodík.

V roce 1783 zabily jedovaté plyny při erupci sopky Laki na ostrově osmdesát procent ovcí a polovinu skotu a koní. Následný hladomor zapříčinil smrt pětiny islandského obyvatelstva.

"Když se fluór zvířatům dostane do plic nebo do střev, hrozí otrava," řekla agentuře Reuters farmářka Berglind Hilmarsová, která má ve vsi Skogar ležící na jih od vulkánu farmu s přibližně stovkou krav. Společně se sousedy musela v uplynulých dnech pracně shánět zatoulané kusy, které se jim nepodařilo zahnat do chlévů hned první den.

Slaný popel

Sopečné plyny vystoupají v řídkém vzduchu nad ostrovem i do několikakilometrové výše a jejich koncentrace rychle klesá.

V roce 1783 se ale následně snesly na Británii, kde se jimi otrávilo přes dvacet tisíc lidí. To dnes zjevně nehrozí. Problém ale představuje fluorovodík, který se může vázat na sopečný popel.

Anna Runolfsová, která má severně od vulkánu ovčí farmu, čeká v nejbližších týdnech přírůstek až stovky jehňat. Pokud by se změnil směr větrů vanoucích na jihovýchod, znamenalo by to pro ni katastrofu.

"Popel má v sobě sůl a ta zvířatům chutná, stačí, aby si trochu lízly a jsou v nebezpečí," říká. "I když jsme na Islandu na něco takového zvyklí, tak silné erupce jsme nečekali."

Zavřít okna a pustit topení

Fluorovodík způsobuje u zvířat stejně jako u lidí vnitřní krvácení, v dlouhodobějším ohledu se váže na vápník a způsobuje měknutí kostí a praskání zubní skloviny.

"V oblastech, kde je velký spad a venku jsou koně, je situace hrozná," upozorňuje Sveinn Steinardsonn z místního plemenářského sdružení.

Islandský koník dosahuje v kohoutku pouhých 130 centimetrů, pro svou houževnatost je však žádaným vývozním artiklem. Na ostrově jich dnes, vesměs ve volných výbězích, žije na 80 tisíc.

"Nemohou přežít venku delší dobu, potřebují čerstvé seno a přístup k tekoucí vodě, aby se zmírnily následky toho, když zhltnou příliš mnoho popele," dodává Steinardsonn.

Na Islandu představuje orná půda pouze patnáct procent rozlohy země. Seno je možné sklízet jen z necelých dvou procent zemědělské půdy.

Farmáři, kteří v blízkosti vulkánu pracují venku, musí nosit brýle a chránit si obličej rouškou. Ti, kdo zůstali uvnitř, zavřeli všechna okna a pustili naplno topení. Je to nejlepší opatření, jak zabránit jemnému sopečnému prachu, aby pronikl dovnitř.

Strach z Katly

Anna Runolfsová má starosti: v příštích týdnech se na její ovčí farmě narodí stovka jehňat
Anna Runolfsová má starosti: v příštích týdnech se na její ovčí farmě narodí stovka jehňat | Foto: Reuters

Ještě větší obavy než sopouch pod ledovcem Eyjafjalla způsobuje Islanďanům vulkán Katla, jeden z největších na ostrově. Nachází se nedaleko, pod ledovcem Mýrdals. V posledním tisíciletí vybuchoval pravidelně každých čtyřicet až osmdesát let. Poslední erupce nastala v roce 1918.

"Ani díky současným moderním metodám nedokážeme říct, proč jeden vulkán spouští sopečné aktivity druhého, víme ale, že zde existuje symbióza," řekl stanici BBC vulkanolog Dave McGarvie z univerzity v jihoanglickém Milton Keynesu.

Poslední tři erupce pod ledovcem Eyjafjalla, v letech 920, 1612 a 1821, probudily vždy k životu právě také Katlu.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy