Vědci tvrdí, že rozdílné teploty v severním Beringově moři mohou mít podíl na změně migračních návyků těchto kytovců.
Velryby se zpozdí, nebo nedorazí vůbec
Odborník na šedé velryby William Megill řekl, že nedostatek potravy v oblastech kolem Kanady a Aljašky znamená, že mnoho z tisíců kytovců dorazí do 8000 kilometrů vzdáleného zálivu později, anebo také nemusí dorazit vůbec.
Mergill se obává, že mnoho podvyživených velryb může cestou zpět do teplých vod v Baja California kvůli nedostatku potravy uhynout.
"Viděli jsme, že v oblasti kolem kanadské Britské Kolumbie letos až do září nebyla žádná potrava," řekl vědec v laguně San Ignacio agentuře Reuters. "Nebudu překvapen, když podél pobřeží uvidím plavat mrtvé velryby, protože neměly co jíst."
Zatím je velryb o polovinu méně
Podle Mergillova posledního sčítání se počet velryb, které připluly do zálivu během ledna a února letošního roku, snížil oproti minulému roku o polovinu.
Každý rok tisíce šedých velryb připlouvá do slaných vod , aby tam daly život půltunovým mláďatům a učily je v těchto nadnášivých vodách plavat.
Minulý týden desítky těchto savců, kteří mohou dorůst až délky 14 metrů a mohou vážit až 35 tun, plavaly nedaleko pobřeží se svými čerstvě narozenými mláďaty. Mávaly svými obrovitými ocasními ploutvemi nad hladinou v rituálech námluv.
Velryby, které byly vyjmuty z amerického seznamu ohrožených druhů v roce 1994, připlouvají do lagun mezi prosincem a únorem. Na svou cestu zpět do chladných vod severu se vydávají opět v dubnu.
Poradí si velryby?
Vědci v tradičních velrybích oblastech mezi Aljaškou a Sibiří zaznamenali náhlý nárůst teplot od roku 2000 a také úbytek velrybí potravy.
Sue Moorová, hlavní oceánografka na univerzitě ve Washingtonu, uvedla, že velryby se pravděpodobně adaptují na měnící se klimatické podmínky na severu. Hledají nové oblasti s dostatkem potravy, a tak se vracejí na jih mnohem později.
Na rozdíl od Williama Megilla o velryby takovou starost nemá. "Nemyslím si, že trpí hlady. Šedé velryby jsou velmi odolné a mohou si hledat potravu po celé jejich migrační trase," uvedla vědkyně.
Klimatický efekt El Niňo zahubil stovky velryb
Mezi léty 1999 a 2000 stovky šedých velryb vyplavilo moře na západním pobřeží Spojených států a Kanady poté, co zjevně trpěly nedostatkem potravy. Změny teploty měl tehdy za následek klimatický jev El Niňo.
"Současné změny v klimatu v severních mořích se těžko vysvětlují," tvrdí vědci ze severoatlantického oceánografického institutu. "El Niňo na ně mělo v roce 2005 minimální efekt."
Podle americké zprávy nebyly v roce 1994 velryby šedé vyjmuty ze seznamu ohrožených druhů proto, aby se mohly lovit, ale kvůli tomu, aby byly finanční prostředky na ochranu těchto kytovců přesunuty na jiné, více ohrožené druhy.
