Většina euroamerického světa slaví Velikonoční pondělí zcela nevinně. Děti běhají po zahradě a snaží se najít vejce. V Česku se svátek naopak leckdy zvrhne v nezřízené bití i pití. Není tedy divu, že omlazování žen pomocí vrbových proutků může mezi cizinci budit rozpaky. Co na pomlázku říkají Američanka, Francouz, Nizozemec či Ukrajinka? Někdo zvyk považuje za barbarský, někdo oceňuje pivo zdarma.
Bití jalovcem, kabelem nebo bužírkami, modřiny po celém těle i pocit ponížení a bezmoci. Koledníci, kteří vběhli do pokoje, kde spaly nebo byly polonahé. A to vše s posvěcením rodičů. I tak popisují některé ženy své zkušenosti s velikonočním hodováním. Tradice se tak zejména po požití většího množství alkoholu koledníky pro mnohé z nich stala traumatickou a dnes ji už neslaví.
U příležitosti Velikonoc analyzoval deník Aktuálně.cz počty věřících i ateistů ve všech obcích Česka. Nejvíce některé náboženství vyznávají lidé na jihovýchodě Moravy, nejméně naopak na severu Čech. Data za posledních 30 let ukazují, že výrazně ubývá těch, kteří se hlásí k římskokatolické církvi.
„Když mi bylo třináct, zlískal mě jeden koledník bužírkou tak, že jsem měla po zadku a stehnech černé modřiny. Od té doby jsme pak s mámou odjížděly pryč z domu,“ vybavuje si nepříjemnou vzpomínku na Velikonoce dnes již dospělá Veronika. Podobné zkušenosti přitom nejsou ojedinělé, a jak ukazují průzkumy, část Čechů vnímá velikonoční tradice rozporuplně či negativně.
V pátek a v pondělí mají Češi volno. I o velikonočních státních svátcích ale panuje chaos, kdy mohou být velké obchody nad dvě stě metrů čtverečních otevřené a kdy musí zavřít. Než se dozvíte správnou odpověď, otestujte se v kvízu Aktuálně.cz, zda se v otvíracích dobách vyznáte. Odpovězte na otázku: Jsou o následujících státních svátcích velké obchody otevřené, nebo se vám podaří nakoupit?
Česká televize připravila pro letošní velikonoční svátky program, který propojuje duchovní obsah, dobročinnost, připomínky významných osobností i premiéry koncertů a zábavních pořadů. Nebudou chybět ani oblíbené rodinné pohádky a filmy.
Lidé si kvůli konfliktu na Blízkém východě letos připlatí za některé velikonoční pečivo. Část pekáren už zdražení pohonných hmot a plynu způsobené válečným konfliktem promítla do svých prodejních cen, jiné to teprve čeká.
Rouketopolemos (v doslovném překladu „raketová válka“) je jedinečná velikonoční tradice, která se každoročně odehrává ve vesnici Vrontados na řeckém ostrově Chios. Během události se dvě místní farnosti - Agios Markos a Panagia Erithiani - účastní symbolické bitvy, při níž vypouštějí tisíce ručně vyrobených raket směrem k věži protějšího kostela. Prohlédněte si fotografie z letošních oslav.
Před více než deseti lety internet obletěla část živého vstupu pro televizi Prima, ve které se reportér Láďa Hruška údajně "přerekl" ve slově "vyšupat". Ne všechny lidi v Česku ale tento redaktorský výkon pobouřil. Na některých místech v republice se "vyšukat" na Velikonoce běžně používá. Podívejte se na nový díl Zpátečky.
Velikonoční ráno jsem se vzbudil v pět hodin. Probudila mne dělostřelecká palba. Děje se to takto pravidelně už od čtvrtka. Ve středu v podvečer jsem totiž přijel do Kosťantynivky, což je přifrontové město na ukrajinském Donbase. Nejbližší ruské pozice jsou odtud vzdáleny osm kilometrů.
Fotogalerie zachycuje velikonoční vigilii na Bílou sobotu, největší křesťanskou slavnost, která v noci symbolicky oslavuje vzkříšení Ježíše Krista a každoročně přivádí nové členy do církve křtem katechumenů. V kostele sv. Antonína v pražských Holešovicích se věřící sešli na tříhodinové bohoslužbě plné světla, zpěvu a silných symbolů, kterou celebroval otec Pavel.
"Teď je hodinu od začátku příměří a bouchá to všude," říká Petr Židek, spolupracovník Aktuálně.cz a autor pravidelného Ukrajinského deníku na našich stránkách. Nachází se zrovna v Kosťantynivce, frontovém městečku, kam vezl drony a další materiál od dárců z Česka pro ukrajinské vojáky.
Chcete se pobavit? Zkuste si složit naše puzzle. Vybrat si můžete z různých stupňů obtížnosti.
Velikonoce nejsou jen nejvýznamnější křesťanské svátky, ale i čas volna, rodinných návštěv a dobrého jídla. Kdo si však nechá nákupy na poslední chvíli, měl by zpozornět - během Velikonoc platí omezená otevírací doba obchodů. Aktuálně.cz přináší přehled otevírací doby na jednotlivé dny prodlouženého svátečního víkendu.
Tradiční velikonoční čokoládová se letos prodraží, některé dokonce ztenčí vrstvu. Může za to zdražování kakaa, přístupy výrobců nebo klimatické změny, uvedl britský web The Times. Cena kakaa se za poslední rok a půl zvýšila zhruba pětkrát.
Zatímco dříve byly Velikonoce spojovány s rodinnými setkáními, tradicemi a křesťanskými rituály, dnes stále více mladých Čechů vnímá tyto svátky spíše jako ideální příležitost k cestování. Trend potvrzují i data Slevomatu, který zaznamenává rostoucí zájem o velikonoční pobyty v Evropě zejména mezi bezdětnými cestovateli ve věku 20 až 35 let.
Květná neděle zahajuje Svatý týden - období plné tradic, průvodů a duchovního rozjímání, jež připomíná Ježíšův příchod do Jeruzaléma. Věřící po celém světě slaví tento den svěcením ratolestí a procesími. Svatý týden vrcholí Bílou sobotou a Velikonoční nedělí, kdy se oslavuje Kristovo zmrtvýchvstání jako symbol naděje a nového začátku. Podívejte se, jak loni ve světě slavili Květnou neděli.
Česko v polovině týdne čekají letní teploty, které vystoupají nad 25 stupňů Celsia. Na Velikonoce teploty mírně klesnou, přesto budou svátky mimořádně teplé. Informovali v pondělí meteorologové v týdenní předpovědi počasí.
Státní hrady a zámky připravily pro blížící se velikonoční svátky tematický program, výzdobu i speciální prohlídky a akce pro děti. Některé památky oživí také velikonoční trhy a jarmarky. Na Mezinárodní den památek a sídel 18. dubna, který letos připadl na Velký pátek, se koná i několik mimořádných akcí a otevřou se jindy nepřístupné prostory.
Jakkoli bizarní se cizincům může zdát šlehání pomlázkou a polévání studenou vodou, Češi žasnou nad tím, jak Velikonoce oslavují lidé v zahraničí. Jedna z nejkontroverznějších tradic z pohledu katolické církve se drží na Filipínách, kde se k oslavě zmrtvýchvstání Ježíše Krista nechávají lidé dobrovolně bičovat a přibít ke kříži.
Lidové Velikonoce si dnes spojujeme především s pondělní pomlázkou. Tradičních zvyků však bylo ve skutečnosti mnohem více. Na Velký pátek se předly kouzelné nitě, na Bílou sobotu chodily po vesnicích průvody koledníků se zrádným Jidášem a v některých regionech měli dokonce i speciální velikonoční betlémy. Staré zvyky si o víkendu připomněli ve skanzenu lidových staveb v Kouřimi.
