Praha - Pět pražských ústavů Akademie věd a Univerzita Karlova dnes podepsaly smlouvu, že vytvoří sdružení, které ve Vestci u Prahy postaví Biotechnologické a biomedicínské centrum.
Vestec, obec ležící asi dva kilometry od jihozápadního konce Prahy nevybrali náhodou. Vestec už totiž administrativně leží ve Středočeském kraji, a tak vědci vynalezli, že zde se mohou čerpat peníze Evropské unie, na které už relativně rozvinuté hlavní město nemá nárok.
Vestec versus Litoměřice
Na podpis dohody v pražském Karolinu se přijel podívat i premiér Mirek Topolánek.
Vestec však nemá být ojedinělým vědeckým projektem. Další středisko za peníze z evropských fondů, zaměřené na medicínský výzkum, by chtěly pražské vědecké instituce založit v Litoměřicích a sousedním Terezíně. I tady mezi zakladateli figurují ústavy Akademie věd, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a pak také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Tento projekt zase osobně podporuje místopředseda vlády a litoměřický senátor Alexandr Vondra.
| O projektu medicínského výzkumu v Litoměřicích čtěte více ZDE. |
Rozhodne se příští rok
Do jaké míry si budou oba projekty konkurovat v boji o evropské peníze, se teprve ukáže. Zatímco stavba výzkumného ústavu v Litoměřicích by měla stát nejméně 1,2 miliardy korun, středisko ve Vestci by mělo být ještě dražší.
"Předpokládáme, že by jeho stavba přišla asi na 2,3 miliardy korun," říká koordinátor projektu Peter Šebo.
V příštím roce musí organizátoři projektů o evropské peníze požádat. Pokud uspějí, v roce 2009 podepíšou smlouvu s Evropskou komisí.
Zdroje do roku 2015
"Výstavba by pak začala v roce 2010 a mohla být hotová do roku 2012," předpokládá Peter Šebo. Konkurenčního projektu se nebojí, čeká, že evropských peněz by mělo být dost pro všechny. "Naše výzkumné plány jsou orientovány trochu jiným směrem, určitě se nebudou navzájem překrývat," říká inženýr Šebo.
Šance získat z Evropské unie takovéto peníze potrvá do roku 2015. Pak Česká republika přestane být příjemcem podpory z unijní pokladny a začne dostávat jen zhruba tolik prostředků, kolik sama vloží.
Od té doby tedy budou výzkumná střediska (pokud je samozřejmě unie nyní schválí a zaplatí) záviset jen na penězích ze státního rozpočtu a z vlastních příjmů.
Hlad po kvalifikovaných vědcích
V Litoměřicích bude poptávka po asi dvou stovkách vědců, ve Vestci ještě dvakrát vyšší.
"Bude nouze o kvalifikované lidi," připustil rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. "Ústavy se o ně budou přetahovat jako dnes firmy o specialisty na výpočetní technologie."
"Tak zhruba půlku vědců budeme muset získat v cizině, a věřím, že to dokážeme," soudí Peter Šebo. "Měli by mezi nimi být i čeští odborníci, kteří dnes působí v zahraničních ústavech. Tady by mohli najít svoji příležitost."
Podobně optimistický je také ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší: "Když nabídneme dobré laboratoře, tak schopné lidi přilákáme," říká. "Už u nás pracuje i několik čínských vědců, kteří dřív chtěli jen do rozvinutějších zemí. Teď budeme mít šanci získat další."
Vestec se píše s cé na konci
Ve výzkumných střediscích by samozřejmě působili i studenti a mladí vědci.
"Těším se na to," svěřil se Petr Jedelský, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Dnes kolegům na zahraničních konferencích říkám, že přicházím z jedné z nejstarších univerzit a že v budově, kde působím, přednášel Albert Einstein. Ale když jde o současnost, závidím jim lepší technické vybavení, s nímž dosáhnout lepších výsledků než u nás. Tak doufám, že v nových laboratořích se to změní. A že jednou budu zahraničním kolegům vysvětlovat, že jméno Vestec se vyslovuje s cé na konci. A je to bude zajímat, protože to bude místo špičkového výzkumu."
