Foto: Ludvík Hradilek

Proč se Blanka třikrát propadla?

Významný podíl na prodražení a hlavně zdržení stavby mají tři propady. Dvakrát se propadl terén v roce 2008 při ražbě ve Stromovce, potřetí pak v červenci 2010 těsně vedle budovy ministerstva kultury nedaleko Pražského hradu.

Především u třetího propadu v červenci 2010 je otázka, jestli k němu muselo dojít. Už v březnu 2010 totiž Hospodářské noviny upozornily na spor projektanta a Metrostavu o to, jakým způsobem razit v oblasti Brusnice. Projektant Satra totiž kvůli rizikovému podloží požadoval bezpečnější, ale také dražší způsob ražby.

Další problém je ten, že speciální měření – tzv. geomonitoring – už týden před propadem avizovalo nestandardní chování podloží. Měření vypadá tak, že se na strop a stěny tunelu dají odrazné plíšky a laserem se průběžně měří, zda se nehýbou. Po ražbě si sice hornina tzv. sedá, ale zde byly pohyby nestandardní a ukazovaly, že tunel má vážné statické problémy. Jenže nikdo na varovná data nedbal.

"Dílo zkázy" pak dokonal bagrista Metrostavu, kterému se při odstřihávání provizorních podpěr zasekly kleště, a tak se je pokusil utrhnout, čímž na sebe strhl veškerou zeminu.

Vyšetřování nakonec ukázalo, že Metrostav v daném místě použil méně kotev a navíc tak pospíchal, že začal podpěry odstraňovat dříve, než vyžadovaly limity na úplné zatuhnutí betonu. A podle tehdejšího mluvčího Českého báňského úřadu navíc v místě nebylo tolik betonu, kolik ho tam mělo být. Metrostav za to nakonec dostal od úřadu milionovou pokutu.