Praha - Hlavní města zemí Visegrádské čtyřky pojí kromě historického vývoje a mnoha dalších faktorů i jeden ze základních znaků rychle se rozvíjejících metropolí.
Tím je dlouhotrvající boom výstavby kancelářských komplexů.
Prudký nárůst trvá již dva roky, přičemž jeho útlum se minimálně do roku 2010 nedá ani omylem očekávat. Vyplývá to z tiskové zprávy společnosti King Sturge.
Nestačí ani 1 200 fotbalových hřišť
Na konci roku 2007 tak v Praze, Bratislavě, Budapešti a Varšavě bylo celkem 7,75 milionů metrů čtverečních kancelářských prostorů. Tato rozloha pro představu odpovídá velikosti asi 1 200 fotbalových hřišť.
| Obrazem Staré Bubny naposledy, než tu investoři utratí 72 miliard korun Podívejte se: To je stavební parcela za 1,7 miliardy |
V polovině roku 2008 už však ani toto číslo není aktuální. Jen v Praze totiž během prvního půlroku přibylo 143 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor. Developeři přitom podle plánů do konce roku zprovozní dalších 160 tisíc metrů čtverečních.
Reality na Aktuálně.cz
- Praha bude kancelářským srdcem Evropy, boom nekončí
- Developeři naříkají: Nové byty se v Praze neprodávají
- Na Rohanském ostrově se bude stavět za 15 miliard
- Zahájeno: Vznikne nová čtvrť s náměstím jako Václavák
- Podívejte se na památky, jež zničí nová zástavba Prahy
- Boom průmyslových realit: Skoro jako za císaře pána
Ve Varšavě letos společnosti dokončily kanceláře o rozloze 213 tisíc metrů čtverečních, v maďarské Budapešti pak o něco méně - zhruba 200 tisíc.
Do konce roku ještě v polské metropoli přibude dalších 650 a v Budapešti pak 300 tisíc metrů čtverečních. Podle výsledků výzkumu firmy King Sturge poptávka po kancelářích v těchto zemích neutuchá.
Tomu napovídá i míra neobsazenosti kanceláří, takzvaná "vacance rate", jež se pohybuje od 3 procent ve Varšavě do 12,5 procent v Budapešti.
Z center měst na periferie
Vývoj v ostatních metropolích zemí střední Evropy je podobný jako v Praze. Kvůli nasycenosti a omezení výstavby v centrech se projekty přesunují do okrajových čtvrtí.
Tak je tomu i u metropole středoevropského ekonomického tygra - Slovenska. "Rostoucí slovenská ekonomika se pozitivně odráží na hospodářském vzestupu a rostoucí poptávce po moderních kancelářích," popsala situaci Klára Valaská z místní pobočky King Sturge.
K 746 tisícům metrů čtverečních, jež zde byly na konci roku 2007 letos přibude dalších 260 tisíc metrů čtverečních. V roce 2009 pak podle Valaské přibude dalších 240 tisíc.
Nájemné se v centru pohybuje od 14 do 18 eur za metr, v okrajovějších lokalitách pak nájemci za metr platí mezi 9,5 a 14 eury. Míra neobsazenosti je zde momentálně na 9 procentech.
Ve srovnání se západem je to stále jen "nic moc"
Ve srovnání s metropolemi blízkého regionu ležícími na západ od bývalé železné opony však hlavní města Visegrádu znatelně zaostávají. Jen hlavní město Rakouska Vídeň totiž nabízí společnostem kancelářské komplexy o celkové rozloze 10,4 milionů metrů čtverečních.
Ještě mnohem větší rozlohy dosahují kancelářské prostory v bavorském Mnichově, kde se nachází 18 milionů metrů čtverečních kancelářských prostor.
O kanceláře v metropoli největšího tahouna německé ekonomiky stojí zejména advokátní kanceláře, sektor veřejných služeb, mediální či reklamní agentury a vydavatelství.
| Čtěte také: Praha navrhuje zlikvidovat Masarykovo nádraží |
Rozlohou kanceláří tak Mnichov pohodlně předčí i Frankfurt nad Mohanem, hlavní centrum německých i mezinárodních bankovních a finančních institucí. O tamních 12 milionů metrů čtverečních nabízené plochy mají kromě zmíněných bankovních a finančních ústavů zájem také investiční a IT společnosti.
To, že jsou metropole bývalého komunistického bloku stále pozadu, potvrzuje i Berlín. Ten je s nimi spojen podobou historií i přesto, že byl rozdělen na západní a východní.
| Přehled kancelářských prostor ve střední Evropě | ||||
| Město | Rozloha kancelářských prostor (v mil. m2) |
Cena za m2 za měsíc v EUR |
Míra neobsazenosti | |
| Praha | 2,35 | 14,5 - 21 | 6 % | |
| Bratislava | 0,8 | 9,5 - 18 | 9 % | |
| Budapešť | 3 | 10 - 16 | 12,5 % | |
| Varšava | 1,8 | 13 - 30 | 3 % | |
| Vídeň | 10,4 | 21 | 4 % | |
| Mnichov | 18 | 32 | 7 % | |
| Franfurkt n/M. | 12 | 32 - 39 | 11 % | |
| Berlín | 17,5 | 22 | 9 % | |
Ačkoli je Berlín se 4 miliony obyvatel největším městem Spolkové republiky, moderní kanceláře zde dosahují rozlohy asi 17,5 milionů metrů čtverečních. Tedy zhruba stejné jako v bavorském Mnichově.
Prudký rozvoj trhu s kancelářskými prostory a stavební boom dokazují, že se Berlín teprve plnohodnotnou spolkovou metropolí stává.
