Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla.
Spotřeba potravin včetně ztrát a odpadů byla loni v Česku rekordní, činila 796,5 kilogramu na obyvatele. Proti roku 1993 se zvýšila o 65,5 kilogramu. Meziročně vzrostla o 6,9 kilogramu, více se jedlo například maso. Na tiskové konferenci to v úterý řekla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Renata Vodičková.
Česká zemědělská univerzita vytváří poblíž Lán na Rakovnicku na zhruba pětisethektarovém území tzv. chytrou krajinu, která zvládne změny klimatu a její půda odolá suchu i povodním. Pilotní projekt by měl být vzorem i pro jiná místa v Česku a Evropě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz principy jeho fungování vysvětluje rektor univerzity Petr Sklenička.
V živočišné výrobě aktuálně chybí zhruba šestina pracovníků kvůli karanténám nebo ošetřování dětí, které nemohly jít do škol. Lidé ze zahraničí pak nedorazili na pěstování zeleniny. Ve čtvrtek to uvedli zástupci Agrární komory ČR. Chovatelé zvířat apelují na vládu, aby prominula sociální pojištění alespoň po dobu trvání nouzového stavu pro prvních 50 zaměstnanců v podniku.
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů v pátek Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Výkup pozemků pod menšími vodními nádržemi Senomaty, Šanov a Kryry ve Středočeském a Ústeckém kraji vyjde stát na 485 milionů korun. Další peníze pak budou stát pozemky pod přivaděčem vody, který bude ústit do kryrské nádrže. Vyplývá to z materiálu ministerstvo zemědělství, který schválila vláda. Celkem by pak tyto tři nádrže měly stát skoro 3,2 miliardy korun.
Ceny jablek, která jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v zemi, v srpnu v obchodech vzrostly na rekordních téměř 50 korun za kilogram. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se kilogram jablek ve třetím srpnovém týdnu prodával v průměru za 49,59 koruny. Meziročně to představovalo zdražení o 66 procent, když loni ve stejné době stál kilogram jablek 29,82 koruny.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ústavu. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše.
Loňský silný výskyt hrabošů na Moravě vnukl české firmě P&L myšlenku vyrobit stroj na hubení těchto hlodavců. Ještě v tomtéž roce společnost navrhla prototyp stroje a letos ho již začala nabízet zemědělcům, kterým hraboši polní ničí úrodu. Tento rok bojuje s přemnožením těchto živočichů hlavně Jihočeský, Středočeský a Ústecký kraj.
Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji, uvedli ve čtvrtek zástupci Zemědělského svazu a Agrární komory. Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu, chtějí udělení výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Rozhodnutí čekají do konce měsíce.
Indický farmář Ganapathi Bhat vyvíjel výtah, který by zemědělcům umožnil bez větší námahy sbírat kokosové ořechy až z vrcholů palem. Po pěti letech práce se to vystudovanému bakaláři v oboru přírodní vědy podařilo a svůj stroj, který je poháněn benzínovým motorem, prodává v přepočtu za 22 tisíc korun.
Z menšího města se klidně může stát Mekka gastronomie, kde ulicemi proudí hloučky místních i turistů. Stačí k tomu mladí nadšenci, kteří odtud za lehčím živobytím neutečou do Prahy. V Táboře patří mezi takové lokální patrioty podnikatel Jan Čulík. Ve svém rodišti provozuje vinný bar a pivnici, chystá se otevřít pekárnu, a navíc při tom dbá na podporu místních farmářů i ochranu životního prostředí.
Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se podle zemědělského kontrolního ústavu nepotvrdily. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, se prokázala u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na půdu loni protestovaly ekologické organizace i ministerstvo životního prostředí. Rozhoz jedu letos oznámili zemědělci 245krát.
Výsadba nevhodných rostlin na polích, v zahradách i ve městech, často sekané trávníky a prodlužující se vlny extrémních teplot mohou v budoucnu oslabit včelstva v Česku. V tiskové zprávě to uvedla Mendelova univerzita.
Aktivisté z organizace Obraz-Obránci zvířat i dobrovolníci se celý měsíc před sněmovnou zavírají do velké klece společně s 19 sochami slepic v nadživotní velikosti. Chtějí tak upozornit na problém klecových chovů a zároveň přimět poslance, aby zvedli ruku pro jejich zákaz. O novele měli poslanci hlasovat ve třetím čtení v pátek, rozhodnutí ale odložili - hlasovat budou nejdříve za dva týdny.
Vláda se podle opozice nedostatečně věnuje boji se suchem a erozí. V úvodu mimořádného jednání sněmovny svolaného z iniciativy starostů a za podpory ostatních stran to řekli předseda opozičního klubu STAN Jan Farský a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Program schůze, která se má zabývat zákony týkajícími se sucha a ochrany vody a půdy, poslanci jednomyslně schválili.
Situace s vodou jde v Česku od extrému k extrému. Obce, které dlouhodobě sužuje sucho, čelí po přívalových deštích povodním. Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabízí opatření, které může řešit oba problémy najednou - například tůně či mokřady. Vlastníci pozemků ale při jejich stavbě narážejí na byrokratické překážky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Předražený ocet. Tak kritici označují herbicidy, ve kterých výrobci vyměnili kontroverzní chemické glyfosáty za přírodní složky, jako je třeba kyselina octová. Experti se shodují, že k životnímu prostředí jsou šetrnější, někteří zákazníci ovšem kroutí hlavou nad poměrem cena/výkon. Prodejci těchto ekologických přípravků totiž nasazují cenovku mnohonásobně přesahující tu u obyčejného octa.
Poslanecká sněmovna se 18. června sejde k mimořádné schůzi, jejímž hlavním tématem bude boj se suchem. Hnutí Starostové a nezávislí nasbíralo dostatečný počet podpisů, uvedl ve středu předseda jejich poslanců Jan Farský. Zákonodárci by měli probrat vládní i opoziční návrhy týkající se úprav pro ochranu krajiny, které zatím nejsou ani v prvním čtení.
