Právě funkcionalismus v brněnském prvním díle architektonických vycházek Aktuálně.cz dominuje. Ostatně hned první dům na trase č. 145/10 na rohu ulic Klácelovy a Havlíčkovy k tomuto střízlivému stylu odkazuje (na mapě: 1). Výrazově minimalistickou "kostku" se žlutou fasádou si v mírném východně orientovaném svahu nechal v roce 1927 postavit někdejší legionář v Rusku, středoškolský profesor a pozdější ředitel Prvního slovanského gymnázia Josef Kudela.
Projekt mu vytvořil představitel přísné racionální větve brněnského funkcionalismu Jan Víšek (1890-1966), autor několika významných staveb v Brně: impozantní budovy Janáčkova divadla, Husova sboru církve československé v brněnském Veveří či Šilhanova sanatoria v Žabovřeskách. Kudela se zapojil i do odboje proti nacistům. Zaplatil za to životem. V roce 1942 zahynul v Osvětimi.
S Havlíčkovou ulicí je rovnoběžná Barvičova, po níž jezdí trolejbusy. Pod č. 47/56 je znám rodinný dům architekta - a od roku 1937 držitele zlaté medaile z Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži - Josefa Poláška (1899-1946). Postavil si ho v roce 1933 (na mapě: 2). Ve funkcionalistické čtyřpodlažní řadové stavbě členitého objemu, s horizontálami pásovými okny a proskleným arkýřem zimní zahrady byly dva byty a architektonický ateliér.
"Nechyběl nábytek z ocelových trubek, reprezentující elegancí a originalitou křesel, židlí a stolků designéra architekta Jindřicha Halabaly," doplňuje web Slavnevily.cz. Poláškova manželka a dva synové, kteří dům zdědili, emigrovali. Stát stavbu zkonfiskoval, původním majitelům se vrátila až v roce 2005. Dnes je sídlem ukrajinského konzulátu.
O kousek níže v Barvičově ulici, na křižovatce s Hlávkovou, stojí vila č. 23/25 netypická tvarem takzvané kýlové střechy, která připomíná převrácený člun (na mapě: 3). V duchu moderního tradicionalismu ji v roce 1927 vyprojektoval jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů meziválečného období Arnošt Wiesner (1890-1971).
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Tento velmi plodný autor navrhl například pozoruhodnou budovu krematoria na Ústředním hřbitově v Brně či nedaleko stojící ceněnou brněnskou vilu Stiassni. Wiesner prchl z Československa před nacisty, pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně a ve Velké Británii zůstal a tvořil i po válce. Je například podepsán pod projektem souboru škol sv. Mikuláše v sousedství liverpoolské katedrály.
Vilu v Barvičově ulici si nechal postavit obchodní ředitel Telefonní a elektrické společnosti v Brně Leo Stein. Brněnský architektonický manuál popisuje, že po odchodu Steinových na začátku války kvůli nacistické hrozbě byl dům zabrán Vystěhovaleckým fondem pro Čechy a Moravu a v roce 1943 jej koupil zemský viceprezident, policejní ředitel a Standartenführer SS Karl Schwabe. Roku 1945 byl objekt znárodněn. V dnešní době se v něm nacházejí byty a kancelářské prostory.
Na stejné straně ulice, o pět zahrad níže, zaujme cihlová vila č. 15 architekta a urbanisty Jindřicha Kumpošta (1891-1968), jež byla postavena v letech 1922-1924 ve stylu ovlivněném holandskou architekturou (na mapě: 4). Kumpošt byl mezi válkami de facto hlavním městským architektem, zpracovával urbanistické i architektonické plány Brna a v mnohém ovlivnil jeho podobu. Například jako autor výrazně promluvil do podoby nedaleké kolonie Pod Vodojemem, která je součástí příštího dílu vycházek Aktuálně.cz.
Příčná ulice Mahenova nás odvede na roh Lerchovy, kde stojí dům č. 301, jenž si v roce 1924 v rámci družstva Rodina pořídil brněnský novinář a spisovatel Domin Pavlíček (na mapě: 5). Styl budovy od architekta Bohuslava Fuchse (1895-1972), autora brněnské Masné burzy či Pavilonu města Brna, v sobě zahrnuje znaky rondokubismu a holandského plasticismu.
Lerchova ulice, lemovaná břízami, ústí do kruhového Vaňkova náměstí, a z něho západním směrem vybíhá Lipová ulice. Čtvrt kilometru odtud, po levé straně Lipové, pod č. 549/1, je další zástupce funkcionalismu (na mapě: 6) - rodinný dům s ateliérem, který si roku 1934 vyprojektoval Eduard Žáček (1899-1973), autor několika významných funkcionalistických staveb v Prostějově, jmenovitě: domu řádových sester, obytného domu Eveliny Fleischerové s výrobními prostory, budovy finančního úřadu či někdejší Okresní školy živnostenské.
Šikmo naproti ve svahu je rozložitá vila (Preslova 229/1, na mapě: 7) z roku 1927, kterou pro dlouholetou vedoucí své kanceláře Valerii Fischerovou nechal postavit advokát Karl Reissig. Při odchodu do penze ji chtěl velkoryse odměnit za věrné služby. A oslovil slezského architekta Leopolda Bauera (1872-1938), který se během své kariéry proslavil budovou nynější Rakouské národní banky ve Vídni, Priessnitzovým sanatoriem v Jeseníku, návrhem kostela sv. Hedviky v Opavě a projektem obchodního domu Breda tamtéž, který byl největším a nejmodernějším obchodním domem v tehdejším Rakousku-Uhersku.
"Advokát vyzýval architekta, aby své fantazii nekladl žádné překážky. Ve svahu nad Pisárkami vyrostla 'pohádková' vila, která slučovala rysy bájného serailu a alpské pevnosti. V jejím kolážovém zevnějšku architekt nahromadil tak nesourodé prvky, jako jsou okna s lomeným či trojlistým obloukem, jakoby střílnami prolomené nárožní arkýře, dřevěné obložení nejvyššího podlaží, podobající se podsebití, a atrium s toskánskými sloupy," popisuje web Slavnevily.cz.
Vila byla dokladem Bauerova historismu a eklekticismu a více než jiné stavby opravňovala architektovo zařazení mezi předchůdce postmodernismu. Nicméně některé výrazné prvky například na fasádě byly časem zahlazeny.
Do Lipové ulice ústí Neumannova. A zde ve svahu pod Žáčkovou vilou, za vzrostlými křovisky, stojí funkcionalistický rodinný dům č. 554/10 (na mapě: 8) s výrazným balkonem táhnoucím se v celé šířce zahradního a pravého bočního průčelí, z roku 1931, který si pro sebe a svého bratra Mořice navrhl židovský architekt Otto Eisler (1893-1968).
Brněnský architektonický manuál popisuje: "Přizpůsobil ho na míru životnímu stylu, zálibám a společenskému životu 'dvou mládenců'. Oba se rádi věnovali sportu, hudbě a uměleckému sběratelství, Ottovou velkou zálibou byla botanika a zoologie." Architekt ve skleníku pěstoval kaktusy, v teráriu zahradního domu choval aligátora a chameleona, ve voliéře domu papoušky a měl také několik kokršpanělů.
"Kromě nedalekého dvojdomu v Lipové ulici šlo o jedinou československou stavbu, o které informovali americký architekt Philipp Johnson a Henry-Russell Hitchcock ve svém katalogu k výstavě The International Style. Architecture since 1922 v newyorském Museum of Modern Art," doplňuje portál.
Červená vila jako svatební dar
Otto Eisler, mimo jiné autor pozoruhodné funkcionalistické židovské synagogy v Brně, byl v dubnu 1939 zatčen gestapem a vězněn asi půldruhého měsíce na Špilberku. Poté z protektorátu uprchl do Norska, záhy do Švédska. Podle údajů v databázi Vojenského ústředního archivu byl jako nadporučík v záloze odveden do čs. zahraničního vojska, ale v armádě zřejmě nesloužil. Později byl zatčen a deportován do nacistického koncentračního tábora. Oba bratři nakonec přežili holokaust i pochod smrti v Buchenwaldu a vrátili se do Brna. Za války bydlel v jejich domě náčelník brněnského gestapa.
Neumannova ulice se dole láme ve Vinařskou, kde se nachází dvojice strohých vil s omítkou v odstínech šarlatové barvy, která byla v době funkcionalismu přinejmenším nezvyklá. Tu levou č. 240/3 (na mapě: 10) si nechal v roce 1929 postavit britský honorární konzul v Brně a významný textilní průmyslník a stavebník Walter V. Neumark. Plány vytvořil již zmiňovaný Ernst Wiesner.
Dvoupatrová vila č. 356/36 (na mapě: 9) vpravo je o devět let mladší a podle Internetové encyklopedie dějin Brna byl jejím investorem velkoobchodník František Osvald, který ji jako svatební dar věnoval své dceři Rosalii a jejímu novomanželovi Jaromíru Láskovi. Za návrhem stojí architekt Evžen Škarda (1905-1975), poválečný vedoucí Krajského architektonického ateliéru brněnského Stavoprojektu.
Na konci Vinařské ulice, ve styku s Lipovou, stojí dvojdům č. 246/39 z roku 1926 dr. Viktora Krause a Eugena Linka od již jmenovaného Otto Eislera (na mapě: 11). "Jako jedna z mála českých meziválečných staveb byl dům představen na výstavě The International Style. Architecture since 1922 v newyorském Muzeu moderního umění. Výstava a doprovodný katalog měly za cíl seznámit americké publikum s nově se formujícím moderním evropským architektonickým stylem," upřesňuje Brněnský architektonický manuál. Dům je však již přestavěn.
Naproti, skrytý za bujnou vegetací, je další funkcionalistický unikát s průběžným balkonem a proskleným hranolovým arkýřem přes obě poschodí - vila z roku 1932, kterou pro předsedu židovských obcí, právníka Bedřicha Basse navrhl Zikmund Kerekes (1897-?), architekt původem z Maďarska, který na sklonku první světové války přišel z Budapešti do Brna, kde se po vystudování německé techniky usadil. Před vypuknutím druhé světové války uprchl zpět a o deset let později pak do Izraele, kde změnil své jméno na Ašer Hiram (Lipová č. 234/22, na mapě: 12).
Bedřich Bass byl pozoruhodná osobnost. V roce 1939 odešel z okupované vlasti, vstoupil do čs. zahraničního vojska na Středním východě, později byl na vlastní žádost přeložen k československé jednotce v Sovětském svazu, aby se posléze účastnil bojů za osvobození Slovenska. Domů se vrátil v hodnosti kapitána.
Nejstarší vily u vozovny
Ve svahu výše se vypíná dvojice zajímavých moderních bytových domů (Neumannova č. 519/19a, na mapě: 13), které na konci 90. let v minimalistickém duchu vyprojektovali Tomáš a Eva Pilařovi.
V Lipové ulici níže po levé straně, pod č. 248/43, se rozprostírá nepřehlédnutelná vila s kaskádami teras generálního ředitele brněnské pobočky Anglo-československé banky Gustava Haase (na mapě: 14). Projekt funkcionalistického domu vytvořil již vzpomínaný Ernst Wiesner. Rodina Haasova musela kvůli židovskému původu v roce 1939 dům opustit, po nástupu komunistů k moci v roce 1948, byla vila znárodněna, později připadla domovní správě brněnského Městského národního výboru a byla rozdělena na několik bytů.
Na úpatí Žlutého kopce se Lipová napojuje do ulice Hlinky, jíž lemuje stromořadí a přiléhá k ní tramvajová trať. Vpravo, směrem k vozovně Pisárky, stojí starší vily než ty, které již byly popsány.
Ve třetí zahradě od křižovatky sídlí v neoklasicistní budově dostavěné roku 1911 Generální konzulát Ruské federace (58/142b, na mapě: 15). "Vilu pro významného textilního podnikatele Huga Hechta navrhl architekt Leopold Bauer (již o něm byla řeč, pozn. red.) jako jednoposchoďovou budovu s mansardovým patrem. K hlavní budově přiléhal vzadu přízemní hospodářský trakt a jako jeho protějšek krytá veranda," popisuje web Slavnevily.cz.
Rozlehlá zahrada s vysokými listnatými stromy o něco dál pak ukrývá dům s č. 62/148, který si v roce 1902 nechal v modernistickém anglickém stylu postavit prominentní brněnský advokát Karl Reissig, syn politika Karla Reissiga st. Luxusní rezidence - opět od Leopolda Bauera - vynikala úrovní technického a hygienického zařízení, byla vybavena ústředním topením, plynovým a elektrickým osvětlením a moderními koupelnami, což v té době rozhodně nepatřilo k běžnému vybavení (na mapě: 16). Nedílnou součástí domu byla zahrada, zahrnující také tenisové kurty, kuželník a bazén.
Po druhé světové válce byl majitel vystěhován a v roce 1947 byla na vilu uvalena národní správa. Po několika letech se stala majetkem státu a začala sloužit jako sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Trasu západní části Masarykovy čtvrti představí další díl "vycházek" Aktuálně.cz.
Seriál "vycházek" Aktuálně.cz (2. série)
- Černošice: boháči objevili venkov díky železnici. Z Prahy přinesli eleganci
- Dobřichovice: letní sídla u řeky, vily generálů i místo děsivé rodinné tragédie
- Zlín, jih: ředitelé továren Baťa s elitními vilami, dělníci v amerických koloniích
- Zlín, sever: ředitelskou vilu tu dědil Havel, cestovatel Hanzelka na své nešetřil
- Brno, Masarykova čtvrť: slavný funkcionalismus, vily, jež zaujaly New York
- Brno, Žabovřesky: strohé vily, pohádková chaloupka, dům diktátora Castra
- Roztoky: Tiché údolí a skvost ukrytý pod omítkou. Vily zde měl i Hamburger
- Jablonec, východ: bohaté továrníky uhranula německá "květinová" secese
- Jablonec, centrum: německá tradice a záhadný nápis z poštovní známky
- Sušice: jednoho stavitele vil zabili nacisti, druhého týrali komunisti
Zajímavé odkazy
Brněnský architektonický manuál / Slavné vily / Památkový katalog NPÚ / Internetová encyklopedie dějin Brna
