Cambridgeská univerzita v pondělí dala na internet volně ke stažení doktorskou práci jednoho ze svých neznámějších absolventů - teoretického fyzika Stephena Hawkinga (74), který se proslavil mimo jiné knihou Stručná historie času. Zájem byl tak velký, že univerzitní web skoro na celý den spadl, informovala agentura AP.
Vědci objevili gravitační vlny předpovězené Albertem Einsteinem. Ve stejnou dobu jako světlo ze stejné vesmírné události.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
Papež František zavolá tento měsíc posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura Reuters. Prvním papežem, který volal do vesmíru, byl Františkův předchůdce Benedikt XVI. Vatikán oznámil, že papež František se s kosmonauty na ISS spojí 26. října v 17:00 SELČ. Šestičlennou posádku stanice nyní tvoří tři Američané, dva Rusové a jeden Ital. Papež Benedikt XVI. volal do vesmíru v roce 2011. Telefonát přenášel z vatikánské knihovny živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Benedikt se kosmonautů mimo jiné ptal na problémy Země, změny životního prostředí a budoucnost planety.
Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
Přesně před 60 lety - 4. října 1957 - odstartovala do vesmíru první družice, sovětský Sputnik-1. Začal tím ostrý souboj Moskvy a Washingtonu o lety do vesmíru, který během tzv. studené války výrazně ovlivnil i vývoj nových zbraní a vojenských systémů. Po šesti dekádách je toto soupeření minulostí a experty teď zaměstnávají spíše komerční lety do vesmíru či další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S novinářem a propagátorem kosmonautiky Pavlem Toufarem o tom, co vše "vousatá družice" Sputnik-1 odstartovala a co se za šest dekád v dobývání vesmíru změnilo.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to Královská švédská akademie věd.
Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a jeho ruský protějšek Roskosmos chtějí spolupracovat na stavbě stanice na oběžné dráze kolem Měsíce. Obě kosmické agentury to ve středu oznámily na Twitteru. Budování orbitální základny, která je zatím ve fázi úvah, by mohlo začít v nadcházejícím desetiletí. NASA o základně hovoří jako o Deep Space Gateway, což je možné přeložit jako Vstupní brána do hlubokého vesmíru. Komplex je totiž součástí dlouhodobého plánu letu mise s lidskou posádkou k Marsu.
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
O tom, že začátky nejsou jednoduché, se nesčetněkrát přesvědčil i světově proslulý vynálezce a podnikatel Elon Musk. Jeho společnost SpaceX, která působí v aerokosmickém průmyslu, zveřejnila oddechové video s neúspěšnými pokusy o přistání rakety Falcon 9. Po sérii děsivých výbuchů a technických selhání se Falcon 9 nakonec dočkala úspěšného přistání v dubnu 2014. Souhrnné video ze všech letů teď baví lidi na internetu.
Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů NASA po 20 letech končí. Planetární sonda Cassini byla vypuštěna už v říjnu 1997 a zaznamenala mnoho převratných objevů. Největším z nich byla data z Enceladu, měsíce Saturnu, která prokázala, že splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. 15. září 2017 byla sonda nasměrována do atmosféry Saturnu, kde shořela. Podívejte se na nejzajímavější momenty z její mise.
Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) po 20 letech končí. Vesmírná sonda Cassini zakončila svou 20letou misi v atmosféře druhé největší planety ve sluneční soustavě. Od roku 1997 zaznamenala mnoho úspěchů. Mimo jiné dokázala, že jeden z mnoha měsíců Saturnu splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. Podívejte se na největší objevy a výběr z fotografií, které sonda Cassini vědcům z NASA poskytla.
Americký letový inženýr Jack Fischer ukázal, jak vypadá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) uvnitř. Kde astronauti spí, kde se převlékají na vesmírné procházky, jak se dostanou zpátky na Zemi nebo odkud je na ni nejlepší výhled.
Vědci přemýšleli, jak vybavit astronauty na několikaroční let, aby hmotnost všeho vybavení nebyla neúnosně velká. Dospěli k závěru, že tak lze učinit jen důkladnou recyklací všeho, co si na palubu přinesou či co zde vyprodukují. I kdyby mělo jít o vlastní moč, stolici nebo dech.
Největší český dalekohled slaví právě 23. srpna padesát let od svého uvedení do provozu. Dvoumetrový kolos patřil ve své době mezi deset největších dalekohledů na světě, dnes je sice až ve druhé stovce, přesto je stále pro astronomy nepostradatelný. Od svého vzniku prošel řadou modernizací a například letos na něm vědci spustili v Česku první program na pozorování planet, který jednou může přispět i k objevu života ve vesmíru. V galerii se můžete podívat, jak probíhala stavba dalekohledu a jak vypadá dnes. Včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.
Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna, nicméně meteory létají dál. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů, neboli bolidů. Tato nebeská podívána před několika dny přinesla úspěch českému astrofotografovi Petru Horálkovi. Jeho meteory z roje Perseid proti letní Mléčné dráze nad astronomickým táborem na slovenské Vrchteplé vyhlásila NASA jako Astronomický snímek dne. Horálek v tomto projektu uspěl již podesáté.
Americká NASA hledá zaměstnance, jehož pracovní náplň připomíná film "Muži v černém". Shání důstojníka ochrany planety, jehož hlavní starostí je zabránit kontaminaci Země mimozemským životem či objekty. Kromě až čtyřmilionového platu nabízí také zaměstnanecké benefity a pětiletý kontrakt.
NASA's Solar Dynamics Observatory publikovala záběry, které ukazují sluneční magnetické čáry, které se vytvářely nad velkou aktivní oblastí Slunce po dobu zhruba 30 hodin. Aktivní oblast je označení pro místo, kde se vlivem silných magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Právě díky takto silnému poli, které částicemi fyzicky hýbe, lze magnetické čáry pozorovat. Záběry byly pořízeny v extrémním ultrafialovém světle.
