Čmeláci si hrají s míčky jen tak pro radost, zjistila studie. Britští vědci ve výzkumu sledovali čmeláky, kteří využívali neživé předměty ke hře. Chování, které je typické spíše pro savce a ptáky, u hmyzu pozorovali úplně poprvé. Jde tedy o důkaz toho, že mysl čmeláků je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.
Vědci objevili bakterii, kterou lze pozorovat lidským okem bez mikroskopu. Jde o bakterii s největší buňkou, která kdy byla pozorována. Vypadá jako bílá špageta a je velká zhruba jako lidská řasa. Výzkumníci ji našli v mangrovníkovém lese v Karibiku.
Pořídili jste si zlatou rybičku do akvária, ale přestala vás bavit? Pak si raději dvakrát rozmyslete, než ji hodíte do řeky nebo do kanálu, varují vědci. Tyto potvůrky sice vypadají nevinně, ale jejich nenasytný apetit či odolnost vůči chladu mohou mít pro místní volně žijící živočichy katastrofální následky.
Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují "demokratickým" způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity, o které informoval server BBC News.
To, jak migrující živočichové, jako jsou mořské želvy, překonávají stovky až tisíce kilometrů na otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie však některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.
Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky třiapadesátileté ženy do podoby, jakou mají buňky dvacetiletého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.
Dánsko se vrací k životu bez pandemie. Od začátku února se tu nemusí nosit roušky ve veřejné dopravě ani v obchodech a lidé nepotřebují covidový pas ke vstupu do restaurací. "Mohli jsme to udělat hlavně díky očkování. Jsem extrémně hrdá na to, jak jsme pandemii zvládli," vzpomíná na uplynulé dva roky dánská epidemioložka Lone Simonsenová z univerzity v Roskilde.
Nový projekt australských vědců zkoumá, zda by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Píše o tom britský deník The Guardian, podle kterého může studie ukončit splachování hodnotných výměšků do kanálu.
Hroši jsou hlučná zvířata, jejichž volání se šíří na velké vzdálenosti přes jezera i řeky. Přesná funkce hlasitého troubení, které vydávají, však byla záhadou. Vědci, kteří studují hrochy v přírodní rezervaci v Africe, nyní tvrdí, že charakteristické troubení těmto savcům umožňuje rozeznat přítele od nepřítele. Informoval o tom server BBC News.
Když můžete naučit na nočník dítě, zvládnete to i s krávou. Přesně to se rozhodli vyzkoušet vědci v Německu, kteří hledají řešení, jak omezit negativní vliv odpadu z hospodářských zvířat na životní prostředí. Věří, že jednou budou na toaletu chodit všechny krávy.
Nazlobené chobotnice dokážou ventilovat vztek házením předmětů, jako jsou písek nebo mušle. Nemíří přitom do prázdna, ale na své soukmenovce. Například samice házením odrazuje náruživé samce a brání si své teritorium, objevili vědci.
Dosud nepopsaný druh ropuch objevil při expedicích do nepřístupných oblastí ve východní části Panamy mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Milan Veselý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Objevený druh patří k nejvýraznějším, ale také nejohroženějším na světě.
S kontroverzním nástrojem, který má pomoci při hubnutí, přišli vědci z Nového Zélandu. Pomůcka zabraňuje otevření úst na více než dva milimetry a znemožňuje tak řádný příjem potravy. Kritici novinku přirovnávají ke středověkému mučidlu.
Zadržet dech nebo požádat někoho, aby na vás nečekaně udělal: "Baf!" - údajných léků na škytavku je víc než dost. Nyní ale vědci tvrdí, že našli lepší řešení v podobě speciálního brčka na pití.
Když američtí vědci v čele s čerstvým nobelistou hledali kolegy do týmu, jenž by vyvinul protilátky proti klíšťové encefalitidě, vybrali si vědce z Biologického centra v Českých Budějovicích. Společně přišli na účinné protilátky, jež by bylo možné podat lidem, kteří si našli infikované klíště.
Z laboratoří českých vědců po šesti letech výzkumu vzešla nová naděje v boji s rakovinou. Vyvinuli látku, která nádoru zabraňuje v jeho růstu i schopnosti šíření. Podle vědců by ve své lékové formě mohla mít mnohem menší vedlejší účinky než například chemoterapie. Má také potenciál bránit opětovnému návratu nádorového onemocnění.
Co doporučují Česku mezinárodně uznávaní čeští vědci - virolog Jan Konvalinka, epidemiolog Petr Smejkal, matematik Jan Kulveit nebo ekonomka Danuše Nerudová, aby nepokazilo plánované rozvolňování? Debatu uspořádal Nadační fond Neuron.
Dle zjištění Aktuálně.cz oslovuje české vědce v posledních dnech neznámá organizace. Nabízí letenku byznys třídou do Číny, ubytování v pětihvězdičkových hotelích a placené přednášky na tamních univerzitách. Kontrarozvědka BIS akademiky varuje, že podobná činnost je součástí špionážních aktivit komunistického státu. Čína se tak dle ní pokouší získat a okopírovat pokročilé západní technologie.
Němečtí zoologové pojmenovali jeden z nově objevených druhů šneka po švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové. Miniaturní, asi tři milimetry dlouhý sladkovodní plž, který žije na Novém Zélandu, získal jméno Opacuincola gretathunbergae. Podle univerzity v Greifswaldu jde o vyjádření respektu k činnosti mladé Švédky, která stála u zrodu hnutí Fridays for Future, uvedla agentura DPA.
