Kavky se při opouštění hnízdišť rozhodují demokraticky, tvrdí vědci z Británie

ČTK ČTK
28. 5. 2022 15:27
Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují "demokratickým" způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity, o které informoval server BBC News.
Kavka obecná
Kavka obecná | Foto: Shutterstock.com

Tisíce kavek někdy v zimě náhle vzlétnou k ranní obloze a vytvoří vířící černý mrak. Podle vědců tomu ale předchází volání ptáků, kteří chtějí odletět. Když hluk dosáhne kritické úrovně, je to signál, že je hejno připraveno k odletu, a kavky odlétají.

Jde o vzácný pohled na to, jak se zvířata rozhodují ve skupině, vysvětlil Alex Thornton z Exeterské univerzity. Jeho studii publikoval odborný časopis Current Biology.

"Když se pták ozve, tak hlasuje nebo dává najevo, že chce odletět," řekl Thornton. Kolektivní rozhodnutí o odletu pak závisí na dvou věcech. Prvním je hlasitost hluku a druhým je crescendo neboli rychlost, s jakou se hladina hluku zvyšuje.

Jakmile ptáci dosáhnou konsenzu, tisíce krákajících kavek se v průměru během pěti sekund spustí ze stromu a vytvoří jednu ze známých zimních podívaných. Pěvci místo opustí dříve, když se hladina zvuku zvyšuje rychleji.

Autoři studie to zjistili pomocí nahrávacích zařízení, která připevnili na stromy, kde kavky v Cornwallu dvě zimy po sobě hřadovaly. Poté analyzovali zaznamenané zvuky a porovnávali je s časy, kdy ptáci stromy opouštěli. Aby ověřili svá zjištění, vědci poté nahrávky kavkám přehráli a zjistili, že na zvuky reagují a odlétají v průměru o šest minut dříve. Když místo toho přehráli zvuky větru, ptáci neodlétali, což naznačuje, že kavky reagovaly jen na svůj zpěv, nikoli na rušení hlukem.

Kavky chtějí opouštět stromy společně, protože je to chrání před predátory nebo je to užitečné pro "výměnu informací", domnívá se Thornton.

"Pokud odlétáte společně, můžete si všimnout, že jiný jedinec je obzvlášť dobře najedený, nebo z jeho zpěvu poznáte, že se najedl. Možná si uvědomíte, že je to pták, kterého stojí za to sledovat a hledat s ním vhodné místo pro potravu," vysvětluje profesor Thornton. Podobně se mohou chovat i jiní ptáci, ale vědci to zatím podle něj podrobně nezkoumali.

Zjištění pomohou podle Thorntona vědcům pochopit vliv lidských činností na populace zvířat. Lidé stále častěji ruší ptáky světelným a hlukovým znečištěním, které může narušovat jejich schopnost vzájemně komunikovat.

"Představte si velké hnízdo v blízkosti města nebo rušné silnice. Pokud se ptáci navzájem neslyší a nemohou se dohodnout na společném odletu, může to mít velký dopad na jejich populaci," řekl Thornton.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy