Do roku 2030 tu může být 1,3 milionu lidí s cukrovkou, varuje předseda diabetologů

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
16. 10. 2022 7:04
Diabetiků v Česku přibývá. Pokud se životní styl populace výrazně nezlepší, bude u nás v roce 2030 již 1,3 milionu lidí s cukrovkou. Inflace a s ní související snahy ušetřit na jídle však mohou naopak zhoršit zdravotní stav Čechů. "Zdravě se dá jíst i za málo peněz," oponuje předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný. Varuje před plýtváním potravinami i kupováním prefabrikátů.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Lidé se v souvislosti s inflací snaží šetřit mimo jiné i na jídle. Jak se to může odrazit na jejich zdraví? 

Už dlouho probíhá diskuse o tom, jestli je zdravá strava opravdu drahá. My si myslíme, že zdravě se dá jíst i za málo peněz. Hrozí ale, že lidé začnou nakupovat zlevněné jídlo v akcích, což nemusí být to nejzdravější. Zejména, pokud se jedná o prefabrikáty, jako jsou sekané, párky. Takže pokud budou lidé více kupovat potraviny s vyšším obsahem tuku, mohou snadněji začít přibírat na váze.

Nadměrná konzumace zpracovaných jídel a uzenin přitom může vést nejen k metabolickým, ale i nádorovým onemocněním. Na druhou stranu může zdražování vést i k tomu, že lidé nebudou konzumovat tolik jídla. Což by mohlo mít pozitivní efekt, protože jednou z příčin metabolických onemocnění je nadbytek kalorií. 

Podle vás tedy lze šetřit na jídle a přitom se stravovat zdravě?

Ano. Vyhazuje se obrovské kvantum jídla. Snad nad tím teď lidé budou víc přemýšlet. Například na venkově už nekupují pečivo, ale pečou si vlastní.  Pokud tedy budou kupovat čerstvé potraviny v nezbytném množství, mohou ušetřit. Nejspíš se budeme vracet k základním potravinám, jako jsou brambory, rýže. I dnes se dá najít poměrně široký zdroj levných, kvalitních potravin. 

Pozorujete, zda už v souvislosti s růstem cen tloustne populace? 

To si nemyslím, na to je brzy. Populace ale ztloustla za covidu. Vyhnulo se to lidem, kteří provozovali individuální sporty. Jinak ale byly lockdowny, lidé pracovali z domova, narostly psychické problémy, zvýšila se míra stresu. Ani z hlediska metabolického zdraví to nikomu neprospělo. Inflace určitě také přinese zvýšenou míru stresu. Už teď vidíme, že stresové faktory vedou k tomu, že lidé vychází do ulic. Řada lidí má narůstající obavy o budoucnost a stres bude hrát velkou roli. 

Martin Prázný, lékař, předseda České diabetologické společnosti
Martin Prázný, lékař, předseda České diabetologické společnosti | Foto: Economia, Honza Mudra

Kolik lidí se tedy teď v Česku potýká s nadváhou nebo obezitou? 

Taková data nemám, vím od kolegů, že hmotnost vzrostla. Mezi diabetiky jsem to sám tolik nepozoroval. Měli najednou víc prostoru věnovat se svému onemocnění. A tak jsme na datech ze Spojených států pozorovali, že se dokonce za covidu zlepšil zdravotní stav diabetiků 1. typu, kteří jsou závislí na inzulinu. 

Jakto?

Myslíme si, že to bylo tím, že jim odpadl stres spojený s docházkou do práce, s dojížděním. Ti lidé se také začali více věnovat sobě a svému zdraví, protože si uvědomovali, že kdyby se s covidem dostali do nemocnice, měli by vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění.  

Za covidu klesl počet diabetiků. Po 50 letech

Ovlivnila nějakým způsobem pandemie i počet diabetiků?

V roce 2020 došlo poprvé asi po padesáti letech k poklesu počtu pacientů. Bylo to hlavně tím, že méně často chodili na prohlídky k praktickým lékařům, takže velká část jich nebyla diagnostikována. My diabetologové jsme pokles nezaznamenali, naše péče byla kontinuální.

Zároveň umíralo více diabetiků, měli horší průběh nemoci. Oproti obvyklému počtu zemřelo navíc několik tisíc pacientů s diabetem. Do roku 2020 čísla diabetiků pořád rostla, pak nastal zlom a po roce 2020 už se propad opět vyrovnává. V Česku je nyní kolem 1,1 milionu diagnostikovaných diabetiků. A máme informace ze zahraničí, že pacienti, kteří měli těžší průběh covidu, mají větší riziko, že v budoucnosti dostanou cukrovku. 

Takže covid způsobuje cukrovku?

Takhle se to říct nedá. Nevíme, co přesně po prodělaném covidu s hospitalizací vede k nárůstu diabetu, ale i například kardiovaskulárních onemocnění. Pozorování, například z Velké Británie, ale souvislost jasně ukazují, jen nevíme, čím přesně je způsobená.

Jsou odhady, jak se do budoucna zvýší počet diabetiků?

Očekáváme, že do roku 2030 jich přibude 200 tisíc. Dnes se léčí asi osm set tisíc lidí s diabetem, za osm let jich může být milion. 

Dá se tomuto nárůstu ještě zamezit?

Myslím, že ne. Museli bychom skokově zlepšit životní styl pacientů, a to hned, aby se to během těch zbývajících sedmi let projevilo ve statistikách. Museli bychom milionům obyvatel nakázat, aby změnili životní styl, víc se hýbali, zdravě se stravovali, každý aby zhubl v průměru nejméně dvě kila. A ti lidé by to museli udělat. Je tedy potřeba dlouhodobá osvěta, se kterou se musí začít už v mateřských školách, aby si už děti vytvářely vztah ke zdravému životnímu stylu. 

Rodiče teď ale spíš budou šetřit na sportovních kroužcích. K čemu to může vést?

To poznáme za pár let. Teď nedokážu říct, kolik dětí kvůli tomu dostane cukrovku 2. typu, ale bude jich víc než před krizí. To určitě není v pořádku. Ne každá rodina si může dovolit poslat dítě třeba na lyžařský výcvik. Jsou to věci, do kterých by měl investovat stát. To, že to nedělá, je známka nepochopení závažnosti problému. Na druhou stranu je velmi jednoduché chtít kompenzace a nemít snahu s tím sám něco udělat. Je to na osobní zodpovědnosti každého. Ale dá se to samozřejmě finančně podpořit. To by tu ale nesměly miliardy mizet spíš v betonu nebo asfaltu.    

Cukrovku mají už i adolescenti

Jak velkou část diabetiků vůbec tvoří děti?

Malou, v případě nejčastějšího diabetu 2. typu dominují senioři, polovina pacientů jsou starší 70 let. Cukrovku nebo obezitu ale mají už i adolescenti, což dřív nebylo běžné. Může za to špatný životní styl. Malé děti jsou obvykle diabetici 1. typu, mohou mít cukrovku už od prvního roku života. Diabetiků 1. typu je asi 60 tisíc, děti tvoří přibližně jednu desetinu. Jsou to tedy tisíce dětí a adolescentů. Jejich potřeby jsou ale jiné než v případě diabetiků 2. stupně. Pokud lidé diabetes dostanou později, je nutné nastavit správnou životosprávu, díky které mají lehčí a snáze léčitelný průběh. 

Uvědomují si lidé, jaká rizika s sebou cukrovka přináší, nebo se stále jedná o podceňovanou chorobu? 

Stále si myslím, že je tu velká potřeba informovat o této nemoci. Je jednoduché nechat se strhnout příkladem z okolí - třeba potkáte známého v hospodě, který je diabetik, ale pije pivo a je šťastný. Ale je šťastný jen do doby, než dostane infarkt nebo přijde o končetinu.

Diabetici mívají komplikace až ve stáří, a tou dobou je mezi nimi cukrovka tak běžná, že to nikoho nepřekvapí. Ale lidé už nevědí, že cukrovka s sebou nese až čtyřnásobné riziko jiných komplikací, jako je kornatění tepen. A v tomto ohledu se nerozlišuje mezi tím, jestli má cukrovku muž nebo žena. Takže cukrovka eliminuje výhodu žen z hlediska kardiovaskulárních komplikací. 

Takže pokud si pacient vyslechne, že má cukrovku, nejdříve ho to nevyděsí?

Diagnóza přináší nejdříve nejistotu, tápání, obavy. Pak ale pacient zjistí, že se s cukrovkou dá žít, že si může dát i guláš a pivo, a nic se mu nestane. Jenže komplikace přichází až po dvaceti třiceti letech, a nálezy jsou potom o to horší. Cévy diabetiků jsou ohlodané ze všech stran. Cukrovka přináší rizika, která nejsou na první pohled zjevná.

Kdybyste si zlomila nohu, půjdete k lékaři, protože vás to bolí. Ale cukrovka v první fázi nebolí. Proto je potřeba, aby média poskytovala kvalitní zdravotní informace. I s ohledem na to, že lidé mají diabetes v nižším věku než ještě před pár lety. Souvisí to s nárůstem obezity, nadváhy a se snižováním fyzické aktivity. 

Je na obzoru nějaká nová léčba?

Máme spoustu nových léků. Základem péče o diabetiky je správná životospráva, farmakoterapie a psychická podpora. Všechno je to stejně důležité. Preferujeme přitom kvalitní léky, které nejen že snižují hladinu cukru v krvi, ale i riziko kardiovaskulárních a dalších komplikací. Preferujeme takové, po kterých pacient nepřibírá, nebo po nich hubne, ale ty jsou dražší. Ale tak to prostě je. Budeme mít více diabetiků a budeme chtít léčit více rizikových faktorů včetně nadváhy a obezity. Léčba diabetu bude čím dál dražší.  

Budou si lidé v době zdražování moci léky dovolit?

Myslím, že ano. Máme kvalitní úhradu léků pro pacienty s diabetem 2. typu. Problém je, že ne každý diabetik na ni dosáhne. Pojišťovny dnes úhradu omezují například tím, jak vysoké má pacient hodnoty takzvaného glykovaného hemoglobinu, což je ukazatel dlouhodobé kontroly diabetu. Ty jsou však nastavené až nesmyslně vysoko, takže řada pacientů na léčbu nedosáhne. Žádné další podobně rozšířené onemocnění není takto diskriminováno, že by bylo nutné zahájit léčbu, až když je pacient v neuspokojivém stavu. 

Člověk s vysokým krevním tlakem dostane léčbu v okamžiku, kdy ho diagnostikujete, ne až bude mít ještě vyšší krevní tlak. Chtěli bychom, aby bylo možné léčbu zahájit už v okamžiku, kdy zjistíme, že pacient cukrovku má. Změnit přístup by ale znamenalo velké výdaje.

Takže když má pacient cukrovku, ale nemá dostatečně vysoké hodnoty, za které už je pojišťovna ochotna zaplatit, musí si léky koupit a příspěvek dostane, až když se jeho stav zhorší?

Nemusí si léky kupovat. Vždy máme k dispozici léky, které sníží krevní cukr. Jenže po některých se snáze přibírá, po jiných zase snáze klesne cukr až moc a dojde k hypoglykémii, což je nebezpečné. Navíc levné a dostupné léky neposkytují další benefity nad rámec léčby diabetu. Pacient si samozřejmě může novější léky zaplatit, ale bude ho to stát nejméně tisíc korun za měsíc. Paradoxně lepší přístup k léčbě má tedy dnes pacient, který má více kil navíc a horší diabetes.

Mělo by se podle vás rozlišovat mezi pomocí lidem, kteří pro zlepšení svého stavu nic nedělají, a těmi, kteří se snaží zlepšit svoje zdraví?

Moc hezká otázka, ale přetransformujte si to do jiných sfér. Pacient kouří, nezaplatíme mu léčbu rakoviny? Zaplatíme. Pacient má obezitu, budete ho bonifikovat za to, že zhubne? Navíc, jak zkontroluji, že pacient dodržuje zdravý životní styl? Přijde, bude tvrdit, že všechno dodržuje, ale stejně má dekompenzovanou cukrovku. Můžu mu říct, že kdyby vše dodržoval, měl by dobré hodnoty. To samozřejmě neudělám - pacient se opravdu může snažit, ale nejde mu to, naráží na své limity a někdy ani velká snaha nemusí vést ke zlepšení, protože metabolická porucha je příliš veliká.

Navíc, pojišťovny se sice snaží zavádět bonusy, ale samy tápou, jak to udělat. Snaží se ukázat lidem, že když spolupracují, mají možnost získat více péče, ale jsou v tom zákonné limity. Třeba doplatky na léky, které jsou pro všechny stejné.

VIDEO: "Jsme obézní a covid může mnoho z nás zabít." Herec McConaughey zpovídal doktora Fauciho

"Jsme obézní a covid může mnoho z nás zabít." Herec McConaughey zpovídal doktora Fauciho. | Video: Instagram/officiallymcconaughey
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Novozélandský Auckland se chystá na další záplavy. Zavřel školy a vyhlásil stav nouze

Největší novozélandské město Auckland čeká podle meteorologů od úterního večera do středečního rána místního času další silný déšť a možné záplavy. Ve městě byl vyhlášen stav nouze. Úřady uzavřely školy a vyzvaly občany, aby pokud možno pracovali z domova, napsala agentura AP.

V pátek Auckland zaznamenal nejdeštivější den ve své historii. Rekordní srážky si vyžádaly životy čtyř lidí, pod vodou se částečně ocitlo i mezinárodní letiště.

"Očekává se, že nový déšť vytvoří nebezpečné podmínky a způsobí významné záplavy," uvedla aucklandská představitelka Rachel Kelleherová. "Sesuvy půdy a povodně pravděpodobně naruší dopravu, zablokují silnice a možná odříznou některé komunity od okolního světa," dodala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do pražské O2 areny vloni přišlo skoro milion lidí

Druhé nejvyšší návštěvnosti od otevření loni dosáhla pražská O2 arena. Po dvou letech koronaviru do ní za deset měsíců zavítalo 988 103 lidí. Uvedla to společnost Bestsport ze skupiny PPF, která největší českou zastřešenou halu s kapacitou okolo 18 tisíc diváků provozuje. Přes milion lidí sem dorazilo jen v roce 2015 díky mistrovství světa v hokeji.

"Rok 2022 byl výjimečný v tom, že jsme konečně měli možnost odehrát téměř všechny koncerty přesunuté kvůli covidu-19," říká Robert Schaffer, ředitel Bestsportu. Nejúspěšnější akcí byla jedna ze skupin mistrovství Evropy v basketbalu s českou účastí, kterou navštívilo přes 80 tisíc lidí. Z hudebníků v O2 areně vystoupili zpěváci Sting a Harry Styles, rapeři Kendrick Lamar a 50 Cent, zpěvačky Anastacia a Zaz nebo kapely Sabaton a The Cure. Halu také zaplnily vzpomínkové koncerty na Karla Gotta či Miroslava Žbirku.

Letos Bestsport takovou návštěvnost nečeká. "Za propadem bude jednak na straně návštěvníků nutnost šetřit, na druhé straně i užší nabídka vystoupení. Za tou stojí zvýšená opatrnost pořadatelů kulturních akcí," říká Schaffer, podle nějž také Bestsport čelí rostoucím cenám služeb. Nevylučuje zvýšení ceny vstupenek. "I to pak může mít za následek menší ochotu návštěvníků za lístek zaplatit," dodává.

Bestsport od září 2019 provozuje i menší halu O2 universum, která disponuje 39 sály různých velikostí. Vloni přivítala 92 117 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy