To, co se v posledních pěti až sedmi letech odehrává, by se skutečně dalo nazvat revolucí v hubnutí, konstatuje obezitolog Martin Matoulek. "Dřív jsme měli v podstatě jediný lék na léčbu obezity a teď máme možnost vybírat podle mechanismu účinků," vysvětluje.
Kožních nádorů v Česku začalo v posledních letech opět přibývat. Podle lékařů zvyšují riziko kromě slunečního záření i UV lampy na gelové nehty nebo solária.
Začalo to kašlem. Úporným. Že půjde o rakovinu, která se prolíná celým jejím životem, ale zpočátku paní Bohumilu nenapadlo. A tak se zákeřnou nemocí, která vzala život jejímu muži i sestřenici, musela svést boj i ona. Bohumila bere život takový, jaký je, a věří na osud. Naději jí dala doktorka, která jí zachránila život.
Lidé v naší zemi by se mohli dožívat ve zdraví podstatně vyššího věku. Bohužel, ve srovnání s Evropou se dožíváme zdraví hrozně nízkého věku," tvrdí známý chirurg Tomáš Šebek, účastník zahraničních misí Lékařů bez hranic a také autor populárních knížek. V pondělí po poledni vystoupil jako jeden ze spoluautorů výzvy politikům, aby bojovali mnohem více proti alkoholu, který ničí českou společnost.
Chronické onemocnění ledvin postihuje v Česku milion lidí, přičemž většina si toho není vědoma. Včasná diagnostika a léčba přitom mohou oddálit nutnost dialýzy i transplantace až o desítky let. Jak poznat první varovné signály a proč je důležité pravidelné vyšetření?
Lapáte po dechu při běžném úklidu nebo procházce se psem? Možná vám hrozí selhání srdce. Dušnost je jedním z hlavních příznaků závažného srdečního onemocnění, se kterým v Česku žije více než 400 tisíc pacientů. Při srdečním selhání se krev začíná hromadit v plicním řečišti, což znemožňuje správné fungování plic. Problémy s dýcháním tak nemusí vždy ukazovat pouze na nemocné plíce.
Čekací lhůty na vyšetření u ambulantních specialistů se prodlužují do alarmujících délek. Nový průzkum Sdružení ambulantních specialistů odhaluje, že v některých oborech, jako jsou alergologie, kardiologie, neurologie nebo revmatologie, je téměř nemožné objednat pacienta na vyšetření do dvou týdnů. Situace je tak vážná, že ohrožuje zdraví pacientů a zvyšuje náklady celého zdravotního systému.
Sebepoškozování, reflux u kojenců i přetížení mladých sportovců. Fyzioterapeutka Patricie Podskalská z Fyziogenesis odhaluje, s jakými nečekanými problémy se u dětí setkává. Kromě fyzických obtíží se zaměřuje i na psychiku a vliv rodičů. Proč je důležitá prevence, jak rozpoznat varovné signály a správně podpořit zdravý vývoj dětí?
Lůžka v českých nemocnicích se znovu rychle plní pacienty s chřipkou. Oproti minulému týdnu se zvedl počet respiračních onemocnění o 30 procent na 1940 nakažených na sto tisíc obyvatel. Mezi nejrizikovější skupiny patří senioři, lidé s chronickým nebo respiračním onemocněním a těhotné ženy. Nemoc zatím nejvíce zasáhla děti od šesti do čtrnácti let. Počet nakažených podle expertů poroste.
Jedno z deseti dětí se narodí předčasně. Čekají ho pak i život ohrožující komplikace. Nový simulátor předčasně narozeného chlapce ale lékařům umožní učit se potíže překonat. Na klinice u Apolináře v pražské Všeobecné fakultní nemocnici za pomoci organizace Nedoklubko představili napodobeninu miminka o hmotnosti pouhých 1100 gramů.
Na tradiční štědrovečerní večeři není nic špatného, špatné ale je, že se lidé během svátků přestanou hýbat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz gastroenterolog Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Slovenská vláda a lékařské odbory LOZ v pátek uzavřely dohodu, která má vyústit v odvolání hromadných výpovědí, jež letos na podzim podali nespokojení lékaři v reakci na vládní škrty v růstu jejich platů. Uvedl to ministr zdravotnictví Kamil Šaško, který dohodu podepsal spolu se šéfem odborů Peterem Visolajským.
Stovky lékařů ve velkých nemocnicích na Slovensku podaly výpovědi z nočních a víkendových služeb. Oznámilo to v pondělí Lékařské odborové sdružení, které je ve sporu s vládou mimo jiné kvůli škrtům v platech lékařů.
Slovenský parlament schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků.
Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.
Z vraždy osmi pacientů podezřívá německé státní zastupitelství berlínského lékaře, který pracoval pro pečovatelskou službu a poskytoval paliativní péči těžce nemocným seniorům. S odvoláním na státní zastupitelství německé metropole o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA. Zdravotníka zadržela policie už v srpnu, tehdy čelil podezření ze zabití čtyř pacientů a ze žhářství.
"Když se narodíte do rodiny násilníka a alkoholičky, máte dvě možnosti, jak se svým životem naložit. Buď si ho podělat, anebo se snažit a podělat ho míň," píše v anotaci své nové knihy Objektivní nález chirurg Tomáš Šebek. V rozhovoru vysvětluje, proč pro něj bylo psaní otevřené zpovědi náročnější než účast na misích Lékařů bez hranic a proč se rozhodl spáchat mediální sebevraždu.
Ve věku 87 let zemřel v pátek 20. září významný hematolog a onkolog, pedagog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Pavel Klener. Oznámily to Česká onkologická společnost a Univerzita Karlova. Klener se angažoval také ve veřejném životě, v prosinci 1989 se jako kandidát Občanského fóra stal prvním polistopadovým ministrem zdravotnictví.
"Úplně se změnil jejich psychický profil. Najednou rozkvetly, ulevilo se jim, protože pocítily bezpečí, klid a podporu. Našly místo, kde mohou být spolu a zvládnou to lépe," říká o dlouhodobě nemocných dětech a jejich rodinách, které našly podporu v Domě Ronalda McDonalda, šéfka stejnojmenného nadačního fondu Ivana Švingrová Pešatová. V Česku je zatím jeden, ale to by se mohlo brzy změnit.
Pouze 15 procent Čechů si je jistých, že by dokázali správně poskytnout první pomoc člověku v kritickém stavu. Přitom právě rychlý a správně provedený zásah může rozhodnout o tom, zda pacient přežije, bude mít trvalé následky, anebo bude žít bez následků.
