Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
„První strašák dětí z domovů je samota. Neví kdo jsou a kam mají jít. Společnost je ale konečně začíná vidět, doba se láme a kraje komunikují,” říká ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. „Sociální pracovníci nebo vychovatelé často nedokáží děti chápat nebo neví, jak s ním komunikovat. Vytvořili jsme proto průvodce, kam jsme se pokusili sepsat, jak na ně” dodává.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
„V nemocnici se člověk potká s nejrůznějšími lidmi v nejrůznějších situacích a jít tam s tím, že je nemáte rádi, by prostě nešlo. Empatie, to je výbava, bez které se tam nemůžeme vydat,” říká zdravotní klaunka Hana Malaníková. „Když jsem začínala, tak jsem myslela, že až se za mnou zavřou dveře, musí tam znít záchvaty smíchu. A byla jsem frustrovaná, že se to ne vždy podaří,” dodává.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Video, na němž studenti renomované Ruské hudební akademie Gněsinových v Moskvě hrají pod taktovkou dirigenta se symbolem Z na hrudi, vzbudilo pozornost ve světě klasické hudby. Ruská státní média jej šíří jako údajný důkaz, že i mládež z uměleckých středních škol podporuje invazi na Ukrajinu. Studenti však netušili, k čemu bude záznam využit, a nesouhlas vyjadřují rodiče i bývalí absolventi.
Bohdan sní o kariéře kriminologa, Sonja je zaskočená širokou nabídkou sladkostí, Jehor chce hrát profesionální fotbal. Kongresové centrum na Vyšehradě a hlavní nádraží jsou místy, kam i po měsíci od začátku ruské invaze přijíždějí denně stovky válečných utečenců z Ukrajiny. Polovinu z nich tvoří děti. Reportérka Aktuálně.cz mluvila s nově příchozími ukrajinskými dětmi o tom, jaké mají další plány.
V programu Dobro-druzi motivuje Nadace Via už osm let mladé lidi k tomu, aby pomáhali druhým a starali se o své okolí. Děti a dospívající tak mohou za podpory nadace pořádat benefiční akce, sousedské aktivity či přispět k obnově krajiny. Nyní nadace nabízí také podporu při organizování benefičních akcí pro Ukrajinu. Projděte si několik inspirativních příběhů.
Pro rodiny s dětmi připravilo plzeňské Depo2015 výstavu nazvanou Vzhůru do oblak, která čítá přes dvacítku interaktivních exponátů. Na ploše 450 metrů čtverečních líčí historii lidské touhy po létání.
„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”
Na divokou kštici jednoročního chlapce z americké Georgie jsou všechny hřebeny krátké. U blonďáka s modrýma očima se totiž objevil vzácný syndrom neučesatelných vlasů. Jeho matka se teď snaží o vrozené vadě šířit informovanost na sociálních sítích a z jejího roztomilého synka se stala hvězda na Instagramu.
Hosty jsou: Zahraniční reportér ČT Jakub Szánto, ředitelka 1. Slovanského gymnázia Taťjana Pergler, sociolog Jiří Boudal a zakladatel leteckého online kanálu Flyrosta Rostislav Kopecký.
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
Dobrodružný a zábavný výlet do světa řeckých bájí slibuje plzeňské Divadlo Alfa návštěvníkům své nové inscenace Odysseus, která je určena dětem od osmi let. V pondělí měla dopolední premiéru, ta slavnostní se koná v pátek 11. března večer.
Proč jsou některé dřevěné sochy vydlabané? Proč tahat děti do galerie a dřepnout si s nimi před obrazem? Odpovědi skýtá příručka Nedělní párty s Picassem, kterou nedávno vydala teoretička umění Silvie Šeborová. Knihu kapesního formátu bohatě ilustroval umělec Alexey Klyuykov, má podtitul Jak nadchnout děti pro umění.
Na plakátu filmu Betlémské světlo, který od 10. března promítají kina, sedí v rakvi a kouří. "Humor je totiž jediný důstojný způsob, jak se bránit smrti," směje se Zdeněk Svěrák. I když je ve svých 85 letech nejstarším žijícím členem Divadla Járy Cimrmana, uvnitř pořád zůstává hravým dítětem. Optimismus, k němuž nabádá v písničce Není nutno, ztrácí jen ve chvíli, kdy v rozhovoru dojde na politiku.
Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
