Předvolební průzkumy naznačovaly v klíčových státech (Michigan, Wisconsin, Pensylvánie, Georgia, Severní Karolína, Arizona a Nevada) těsný výsledek v rámci statistické chyby. Podle stavu sčítání ve středu odpoledne si republikánský kandidát možná připíše vítězství ve všech sedmi z nich. "Průzkumy se nespletly tolik jako v roce 2016, ale pro Donalda Trumpa to dopadlo lépe, než on sám možná čekal," komentuje Novák.
Podle redaktora volby rozhodl hlavně stav ekonomiky a vysoká inflace. Trumpovi se podařilo přesvědčit voliče i v tzv. Rust Belt (státy Rezavého pásu - pozn. red.), ve kterých se významně projevuje úpadek průmyslu a dopady ekonomické krize.
Zvolený prezident také podstatně více než v minulosti oslovil hispánské voliče. Podle agentury Edison Research jej volilo o 18 % více lidí latinskoamerického původu než v roce 2020. Naopak Kamale Harrisové, jejíž kampaň sázela na volební účast žen, se jich více k volebním urnám přilákat nepodařilo.
Donald Trump v minulosti kritizoval státy NATO, které neplní závazek 2 % HDP na obranné výdaje. Po sečtení výsledků amerických voleb se tak v Evropě nabízí otázka, jestli kontinent nebude donucen k větší nezávislosti na USA. "Znamenalo by to masivně zvýšit výdaje, znamenalo by to nazbrojení a v nějaké podobě i zavedení základní vojenské služby," tvrdí redaktor. "Někteří lidé říkali, Evropa Trumpovo vítězství potřebuje. Že to bude takový kopanec, aby se probudila. Já se spíš obávám, aby si Evropa definitivně nelehla," uzavírá Martin Novák.
